Page 29 - 01-02_2013_SELL_CZ

Basic HTML Version

29
Sell • Leden-únor 2013 • 29
domácí úrody. Ceny stavebních prací se
na meziměsíční bázi v prosinci snížily,
pokles činil 0,1 procenta (meziročně
tyto ceny poklesly o 0,7 %). Nepříznivou
situaci ve stavebnictví potvrzují pravi-
delné měsíční údaje. „Nepředpokládá-
me, že by se v tomto sektoru situace
letos zásadně změnila, příčinu vidíme
v pokračující fiskální konsolidaci, obecně
slabé domácí poptávce a nízké důvěře
v ekonomiku,“ řekl nám analytik Komerč-
ní banky Jiří Škop a přidal
další odhad. „Alespoň by se
situace v tomto sektoru le-
tos mohla stabilizovat, když
od roku 2009 stavebnictví
každoročně klesalo.“ Ještě
dodejme, že ceny tržních
služeb v podnikatelské sféře
v prosinci klesly o 1,2 pro-
centa. Meziročně poklesly
o 1,9 procenta.
Cena ropy versus
česká koruna
Dolarová cena ropy Brent
od začátku listopadu 2012
mírně vzrostla, což bylo
kompenzováno silnější ko-
runou vůči dolaru. Ceny
ropných komodit v koru-
novém vyjádření by tak
v nejbližších měsících již
neměly tlačit ceny průmys-
lových výrobků dolů. Týká
se to především cen rafino-
vaných ropných produktů,
kde je dopad změny cen
ropy relativně rychlý. Naopak růst cen
se dá očekávat v potravinářském prů-
myslu, což potvrzují ceny v zemědělství.
Obecně se výrobní ceny vloni zvedly
o 2,1 procenta. Letos se dá očekávat
opětovný růst, ale poněkud nižší než
vloni, odhady hovoří o hodnotě 1,1 pro-
centa. Záležet bude samozřejmě na vý-
voji cen dalších komodit, zejména ropy,
kovů a zemědělských výrobků.
Jak si v krizi stojí současná
česká ekonomika?
Nejprve zaměříme pozornost na českou
korunu. V současné době se dá říci, že
makroekonomické změny nemají na
domácí měnu takový vliv, jak bychom
mohli očekávat. Do jisté míry je to
dáno skutečností, že česká ekonomika
trpí slabou domácí poptávkou, kterou
v cizině není schopen kompenzovat ani
zájem o české zboží. Údaje o zahranič-
ním obchodu překvapily pouze na prv-
ní pohled, když detailnější struktura
ukázala na výrazně horší výkonnost
dovozů, související nejen se slabou
spotřebitelskou poptávkou, ale také
s rostoucími obavami tuzemských pod-
niků. Tuto skutečnost dokládají data za
listopadovou průmyslovou výrobu a ma-
loobchodní tržby. Obě čísla výrazně za-
ostala za očekáváním trhu. Nelichotivá
situace podniků se nepříznivě promítá
i do vývoje na trhu práce. Nedostatečná
tvorba pracovních míst vede k rostoucí
míře nezaměstnanosti. Konkrétněji?
Míra inflace postupně zpomaluje, ke
konci loňského roku činila 2,4 procen-
ta. Její korigovaná složka svědčí o zá-
porných poptávkových tlacích v ekono-
mice. Z pohledu ČNB jde jednoznačně
o protiinflační data. Ovšem pozor, tyto
údaje se blíží deflaci a právě stupňují-
cí se deflační tlaky tuto hrozbu zvyšují.
Přesto prognózy Komerční banky jsou
mírně optimistické, během letošního
roku by se měla inflace držet nad in-
flačním cílem. Bude zajímavé vědět,
zda se bankovní rada rozhodne uvolnit
měnovou politiku. Prakticky od každé-
ho centrálního bankéře jsme mohli sly-
šet, že dalším nástrojem budou devizo-
vé intervence. Vůbec však není jasné,
jestli a kdy k nim ČNB skutečně sáhne.
Sama bankovní rada není v načasová-
ní jednotná. „Na současných úrovních
se nám zdají intervence nepravděpo-
dobné,“ řekl pro SELL analytik Jiří Škop
a pokračoval: „Zároveň nevidíme dů-
vod, proč by měla koruna zpevňovat.
Spíše nemůžeme vyloučit, že by moh-
la pokračovat v oslabování. Rozuzlení
by tak mohlo spíše přijít až v polovině
roku.“ Závěry jsou tedy nejednotné, ale
odhady ukazují na určité oživení eurozó-
ny, které by mělo nastat ve druhé polo-
vině letošního roku. Pokud by s těmito
lepšími daty přišlo i výraznější zpevnění
koruny a vezmeme-li v potaz častý od-
had průměrné inflace pro rok 2014 na
0,9 procenta, můžeme se živější debaty
o devizových intervencích dočkat v zá-
věru letošního roku.
Úročení hypoték klesá
Jako praktický doklad předchozích in-
flačních úvah může sloužit trh s hypo-
tékami. Banky očekávají, že letos po-
skytnou klientům hypotéky v objemu
kolem sto miliard korun. „Klíčové byly
stabilní ceny nemovitostí a rekord-
ně nízké úrokové sazby,“ komentoval
předchozí rok šéf Hypoteční banky Jan
Sadil. Jak uvedl deník Právo, u České
spořitelny si lidé loni sjednali hypotéky
za 36 miliard. To je ve finančním ob-
jemu o 19 procent a z hlediska počtu
o 16 procent více než v roce 2011. Ke
konci září 2012 měli Češi na bydlení
půjčeno 796 miliard korun, což je podle
bankovní asociace o 5,37 procenta více
než v roce 2011. Důvodem zvýšené-
ho zájmu o hypotéky je jejich zlevnění.
Zatímco v roce 2010 se uvedený pro-
dukt poskytoval v průměru za pětipro-
centní úrok, v roce 2011 to bylo už
o procento méně a loni průměrné sazby
za celý rok dosáhly na 3,52 procenta.
Průměrná úroková sazba před Váno-
cemi klesla na 3,17 procenta. Splátka
milionové hypotéky na 15 let se tak
dostala pod sedm tisíc korun měsíčně,
což je podle Fincentra nejméně od roku
2003, kdy se tento údaj sleduje. Jedná
se ale pouze o orientační údaj.
Potvrdí se obavy
z růstu cen?
Na závěr si ještě všimněme náhledu
na domácí ekonomické výsledky, jak
jsou vnímány veřejností. Důvěra v čes-
ké hospodářství se v závěru loňského
roku malinko zvýšila. Svědčí o tom
indikátor ekonomického sentimentu.
Ve srovnání s loňským listopadem je
o 1,1 bodu vyšší a dosáhl záporných
3,9 bodu. Mezi podnikateli doznala dů-
věra v ekonomiku ve vybraných sekto-
rech služeb nepatrné úpravy. Zvýšila se
ve stavebnictví, obchodě a průmyslu.
Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně
rovněž téměř nezměnila. V meziročním
srovnání je souhrnný indikátor důvěry
a indikátor podnikatelů nižší, indikátor
důvěry spotřebitelů je naopak vyšší.
Z prosincového šetření mezi spotřebite-
li vyplynulo, že se pro příštích dvanáct
měsíců mírně snížily obavy spotřebitelů
ze zhoršení celkové ekonomické situa-
ce. Respondenti se však nadále obávají
růstu cen. Index vývozních cen v říjnu
meziročně vzrostl o 1,3 procenta, index
cen dovozu se ve stejném období mezi-
ročně zvýšil o 2,2 procenta. Česká ná-
rodní banka ponechala hlavní úrokovou
sazbu v souladu s očekáváním na pěti
setinách procenta.
Miroslav Hruška
EKONOMIKA