Jen sběrnou sítí kolektivního systému ELEKTROWIN,
který ročně zajišťuje sběr a recyklaci poloviny všech u nás
odevzdaných spotřebičů, loni prošlo bezmála 36 tisíc tun
elektroodpadu. Tato síť je tvořena více než 13 000 sběrnými
místy.
Také množství spotřebičů odevzdaných ELEKTROWINu
k recyklaci prostřednictvím prodejců rok od roku roste.
„V roce 2013 to bylo 6346 tun, o rok později 6826, loni už
bezmála osm tisíc,“ uvádí ředitelka provozního oddělení
ELEKTROWIN, a. s., Tereza Ulverová. Dosavadní výsledky
v letošním roce podle ní naznačují, že by mohla být atakována
i desetitisícová hranice.
MŽP připravilo kontroverzní návrh
Nakládání s vysloužilými elektrospotřebiči bude nově
upraveno samostatným zákonem. Dosud spadalo do zákona
o odpadech. Tento nově chystaný zákon o výrobcích
s ukončenou životností byl předložen do Legislativní rady vlády,
ta však jeho projednávání přerušila. MŽP jako předkladatel
zákona totiž v jeho návrhu nevypořádalo některé klíčové
připomínky výrobců elektrospotřebičů. „Může to mít velmi
nepříjemné důsledky,“ upozorňuje předseda představenstva
ELEKTROWIN, a. s., Roman Tvrzník. Nový zákon totiž podle něj
ponechává výrobcům za celý recyklační cyklus zodpovědnost,
ale v klíčové části tohoto cyklu jim bere možnost kontrolovat
celý proces a možnost podílet se na něm.
Vyplývá z toho například riziko nenaplnění kvót na recyklaci,
respektive na míru materiálového využití a míru recyklace
elektroodpadu, které výrobcům stanovila EU. Ruku v ruce
s ním jde riziko zvýšených nákladů na recyklaci. „Ty by se
musely promítnout do ceny elektrospotřebičů,“ konstatuje
Roman Tvrzník.
Nový zákon o výrobcích s ukončenou životností totiž zavádí
tzv. čínskou zeď, která má výrobce elektrospotřebičů zcela
oddělit od zpracování a recyklace elektroodpadu.
„Současně ale i nadále stát přenáší na výrobce, respektive
jimi založené kolektivní systémy, plnou odpovědnost nejen
za sběr, ale právě i za zpracování a recyklaci elektroodpadu,
a zároveň jim bere možnost tento proces jakkoliv ovlivnit.
To je nelogické a nekoncepční,“ vysvětluje Tvrzník.
V neposlední řadě je zde riziko arbitráže za zmařené
investice výrobců do jejich recyklační linky. Není vyloučeno,
že se jedná o důsledek lobbingu různých odpadových firem,
které si přejí do nového zákona zakotvit svůj monopol, a tím
diktovat budoucí ceny za recyklaci v ČR. V této oblasti se
odhaduje obrat v řádu miliard korun ročně.
Staré a nové povinnosti prodejců
„Pro prodejce zůstává ale i v návrhu nového zákona zachována
například povinnost zajistit zpětný odběr na bázi kus za kus,
u elektra v případě prodejní plochy nad 400 metrů zpětný
odběr spotřebičů do velikosti 25 centimetrů bez nároku na
nákup nového zboží,“ připomíná Tereza Ulverová.
Zpětný odběr lze odmítnout pouze v případě možné
kontaminace poškozeným spotřebičem, zavádí se ale nově
povinnost informovat spotřebitele o nejbližším místě, kde lze
takový výrobek předat.
MNOŽSTVÍ SPOTŘEBIČŮ, KTERÉ SE PO SKONČENÍ JEJICH ŽIVOTNÍHO CYKLU DAŘÍ RECYKLOVAT
A SUROVINY Z NICH VRACET ZPĚT DO VÝROBY, V ČESKÉ REPUBLICE NEUSTÁLE ROSTE. EVROPSKÁ
SMĚRNICE POŽADUJE, ABY KAŽDÝ Z NÁS ROČNĚ ODEVZDAL ČTYŘI KILA VYSLOUŽILÉHO
ELEKTRA, LONI UŽ TO ALE BYLO ZHRUBA SEDM KILOGRAMŮ NA OBYVATELE.
Co udělá nový zákon
s cenami spotřebičů?
