SELL: Listopad-Prosinec 2018

Kolektivní systémy už fungují napříč Evropou poměrně dlouhou dobu. Napří- klad Elektrowin byl založen v roce 2005. Oběhová ekonomika a recyklace nejen elektrozařízení, ale především plastů a dalších materiálů se stala v posledních dvou letech celospolečenským tématem. Co k tomu podle vás vedlo? Proč se podle vás řeší v hospodách i domácích debatách plasty v oceánech až nyní? Řekl bych, že má tato otázka dvě roviny. První a ta hlavní je, že se na odpad přestalo pohlížet jako na něco vyloženě špatného. Začal být vnímán naopak jako potenciální zdroj surovin, něco, co má svou hodno- tu. Samotná Evropa má na jedné straně obrovskou produkci odpadů, protože zde žijeme konzumním způsobem života, ale přitom máme omezený rozsah zdrojů a surovin. Drtivá většina ropy se k nám do- váží, stejně tak vzácné kovy. Jsme závislí na dovozu a nemáme mnoho vlastních zdrojů. Cítím proto už zhruba od roku 2011 zesi- lující tendenci odpad využívat, jakýsi trend takzvaného „urban miningu“, což je ang- lický výraz pro „těžbu surovin ve městech“, přesněji řečeno využívání odpadu k získání surovin. Zpětný odběr a recyklace spolu s omezováním skládkování jsou tedy při- rozeným vývojem vyplývajícím ze situace, v níž Evropa je a bude. A ona druhá rovina, jde o mnohem větší medializaci dopadů naší „produkce“ odpadů. Velký vliv na osvětu mají nepo- chybně sociální sítě, protože dřív bylo složitější nějaké fotky a důkazy o plastech v oceánech a podobně dostat k větší mase lidí. Dnes tyto obrázky a informace lidé aktivně sdílejí, hovoří o nich a čím dál více si uvědomují dopady svého způsobu života na naši planetu. Z toho pak plynou snahy tyto dopady mírnit. V říjnu vyhlásilo Mezinárodní sdruže- ní kolektivních systémů pro sběr a re- cyklaci elektronického a elektrického odpadu vůbec poprvé Mezinárodní den elektroodpadu, a to na 13. 10. Co tato aktivita znamená? Jaké je její poslání? A co přinesla konkrétně vám? Jedná se o novou aktivitu WEEE Fóra, jehož jsme členem. Smyslem je zvýšit povědomí o zpětném odběru elektro- zařízení a dát do jeho kontextu také využití surovin, které tento odpad ob- sahuje. Ambicí je prosadit tento den do každoročního kalendáře. Nyní se vedou debaty o tom, zda to bude vždy 13. říjen, nebo jiný den. Z našich 40 členů se jich letos zapojilo 25, přičemž Elektrowin pojal lokálně tento den hlavně jako akti- vitu pro školy. Dají se ale vyhlásit i růz- né další sběrové aktivity do budoucna, možností je spousta. Diskutovali jsme už například o tom, zda by nestálo za úvahu propojit tento den s naším tra- dičním Železným týdnem, který jsme doposud vyhlašovali v září a který jsme podporovali akcemi pro širokou veřejnost. Na světě se ročně vyprodukuje zhruba 50 milionů tun elektroodpadu. Kolik procent ho je recyklováno? Ano, celosvětově je to 50 milionů tun, z toho na Evropu připadá 20 milionů. Je nutné si uvědomit, že v různých čás- tech světa je naprosto odlišný přístup k recyklaci, než je tomu v Evropě. U nás jsou výrobci tlačeni legislativou k urči- té činnosti, zatímco v jiných zemích, a to i rozvinutých, jako jsou například USA, tomu tak není, stále se zde elek- troodpad nakládá na lodě a odváží do Asie. V EU se zhruba jedna třetina ze zmíněných 20 mil. tun vybere přes ko- lektivní systémy, 13 % zařízení bohu- žel nadále končí v popelnicích a určitá část se nadále dostává k subjektům, kde není úplně zajištěna kontrola toho, zda se s odpadem nakládá tak, jak by se mělo. Potenciál pro zlepšení tady určitě je. Již tradičně se každý podzim scházíme s šéfem kolektivního systému Elektrowin Romanem Tvrzníkem, abychom pohovořili o aktuální situaci v oblasti zpětného odběru elektrozařízení, recyklace a využití získaných materiálů. I letos přišla řeč na stále očekávanou novou odpadovou legislativu nebo významné změny týkající se fungování kolektivních systémů v Evropě. Roman Tvrzník: Plasty jsou velkou výzvou. Bez jejich efektivního zpracování nelze stanovené recyklační kvóty plnit INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELEKTROWIN 34 34 • Sell • Listopad-prosinec 2018