SELL: 04 / 2021

60 60 • Sell • 4/2021 SELL • 13 LET NA TRHU Když jsem nastupoval na pozici šéfredak- tora časopisu, nebyl jsem úplný zelenáč. Už v závěru střední školy jsme s pár spolužáky začali pracovat pro v té době velmi populár- ní časopisy, jakoLevel, Stereo&Video nebo Internet Magazín. Současně jsme byli jedni z vůbec prvních redaktorů rozjíždějícího se webu Technet.cz, kde jsem já osobně psal především recenze na počítače, MP3 pře- hrávače a všelijakou audio a video techniku. V době nástupu do SELLu bylo za mnou už nějakých šest let praxe v roli externího redaktora a editora. To asi sehrálo největší roli, proč si kolegové z Maďarska, kde už tamní mutace nějaký ten rok fungovala, na- konec vybrali do pražské pobočky mladého cucáka místo mnohem starších zájemců. Nepěkné dědictví Když se čtyřiadvacetiletý kluk, který roky vyměňoval hospody a večírky s přá- teli za večery strávené testováním nejno- vější elektroniky, stane šéfredaktorem, asi se nelze divit, že to považuje za spl- něný sen. Prvotní nadšení a plány začít budovat nový komunikační kanál pro trh domácích spotřebičů ale brzy vystřídala velmi studená sprcha. Asi vás překvapí, že nemám na mysli hospodářskou krizi, která se v té době začala projevovat, i když měla na velmi pomalý start projektu pochopitel- ně vliv. Mnohem horší bylo to, že SELL v Česku před mým nástupem zhruba rok vycházel pod názvem Sell In Sell Out a jeho představitelé si neudělali v bran- ži nejlepší jméno. Nerad bych, aby to znělo, že chci na někoho házet špínu. Nebudu proto zabíhat do detailů. Sta- čí snad, když řeknu, že neautorizované rozhovory a pirátsky stažené inzeráty v náhledové kvalitě, které se na strán- kách časopisu objevily, dotčené f irmy nepotěšily. Po svém nástupu jsem s nadšením zamířil na první tiskové konference, kde mi poté, co jsem řekl, který titul vedu, leckteří zástupci firem odmítli podat ruku a vůbec se mnou mluvit. Nechá- pal jsem. Postupně jsem zjistil, co vše se v minulosti odehrálo, a odhalil tu ne- milou šlamastyku. Co naplat, že jsem s tím neměl nic společného a v časopise nezůstal jediný člověk z předchozí re- dakce. Nepěkné dědictví jsem musel nést na svých bedrech chtě nechtě a mraven- čí prací začít vztahy nejen budovat, ale u některých firem vůbec získat prostor, aby k nějakému budování mohlo dojít. Dlužno dodat, že většina mi šanci nakonec dala. „Cože? B2B časopis? K čemu to je?“ Pokud už nebyly vztahy u některých fi- rem pošramocené, narážel jsem na začátku do vcelku neprostupné zdi nepochopení koncepce SELLu jako ta- kového. Dokonce jsem od některých lidí slyšel dotazy typu: „A proč bychom se měli prezentovat v něčem, co nejde kon- covému zákazníkovi?“ Musím přiznat, že měsíce kontinuálního odmítání a někde až vysmívání byly kruté. Pálili jsme v té době neuvěřitelné peníze za každé vydání a situace došla tak daleko, že jsme si já i ko- lega, který zajištoval tisk, zpožďovali platby. V jednu chvíli jsme dlužili za několik vydání a já sám byl nakonec rok ve skluzu se svou výplatou. SELL vychází již 13 let. Cesta k jeho prosazení na trhu byla trnitá Psal se rok 2008 a bylo mi tehdy čtyřiadvacet let. Vystoupil jsem z autobusu a zamířil kdesi na Kavalírce mezi vilky a bytovky, kde jsem měl domluvený pohovor na pozici šéfredaktora časopisu o domácích spotřebičích. Zajímavá štace, říkal jsem si, chvíli bych to mohl dělat, než dokončím vysokou. Letos v květnu od těchto momentů uplynulo přesně 13 let a moje „štace“ se tak trochu protáhla. Navzdory obtížím s rozjezdem časopisu, mě nadšení pro věc nikdy neopustilo. Fotka z IFA 2011