70 • Sell • 7/2022 70 Poslední více než dva roky se nesly ve znamení poměrně velkých problémů s výrobou a logistikou – zejména z Číny. Jak na vás situace dopadla? A došlo u vás ve firmě k nějakým strategickým změnám s ohledem na tuto situaci? Je to až s podivem, ale po celou dobu až donedávna jsme žádné velké problémy s dodávkami nezaznamenali. Buď jsme měli štěstí na výrobce, přístavy, nebo dopravce. Ani u jednoho kontejneru jsme nemuseli řešit nic zásadního. Samozřejmě mám na mysli čistě faktický dovoz zboží. Nemluvím o několikanásobném zvýšení cen dopravy do Evropy, kdy šlo téměř o loterii, s kým a kdy dopravu objednat. Jednou byl kontejner za 15 tisíc dolarů a o měsíc později za 20 tisíc. Pak zase za 16 tisíc. Všichni v branži přitom dobře ví, že před covidem byly ceny mnohonásobně nižší. Kromě cen jsme ale žádné problémy řešit nemuseli, a tudíž jsme ani nedělali žádné změny ve firmě ani nečinili žádná strategická rozhodnutí. Prostě vše běželo podobně jako před covidem. Zmínil jste, že jste sice během covidu žádné velké problémy s dodávkami neměli, ale z vaší odpovědi chápu, že to už nyní neplatí. Jaký je aktuální stav, co se týče objednávek zboží, dopravy a dalších článků logistického řetězce? Ano, pochopil jste mě správně. Až nyní, po odeznění covidových opatření, je naopak situace doslova katastrofická. Proč? Přestože se ceny rejdařů sice postupně snižují a v Číně nám včas vyrábí i nakládají na lodě, naopak v německých přístavech to nějak skřípe a zřejmě nikdo nechápe, proč se přístavy plní a nestačí expedovat zboží dál do finálních destinací. Není proto výjimkou dvoutýdenní čekání lodi na moři. Dokonce se nám stalo, že z jedné lodi vyložili pouze půlku nákladu, načež se musela vrátit zpět na moře a další vyložení proběhlo za tři dny. To samozřejmě celkově komplikuje následné vyskladnění z přístavu a naložení na vlaky. V současné chvíli proto jednáme s mateřskou firmou, která má sklady blízko přístavu v Antverpách, ohledně možné spolupráce vyložení kontejneru tam a přesunutí zboží běžným kamionem. Ale vychází to zatím dráž a je to samozřejmě komplikovanější proces. Relativně nedávno jste rozšířili své portfolio o velké spotřebiče. Jaké konkrétně? Odkud pocházejí? Dovážet cenově dostupné lednice z Číny se jeví jako dlouhodobě neudržitelné vzhledem k cenám dopravy… Josef Tvardík: Dodání zboží nekomplikuje čínská výroba ani lodní doprava. Problémy jsou při vykládce v německých přístavech Belgicko-česká značka DOMO patří už ke stálicím na tuzemském trhu. V průběhu let výrazně rozšířila své portfolio a navíc často vystihla nastupující trendy. Zeptali jsme se spolumajitele české pobočky Josefa Tvardíka, jak vnímá současnou situaci na trhu, jeho transformaci i dopady aktuálních problémů nejen na našem kontinentu. Dozvíte se také, proč má radost z nástupu online tržišť a jak je na tom DOMO s dodávkami vařičů a topidel. Musím přiznat, že vstup s lednicemi a mrazáky na český trh se nám z f inančních důvodů nepodařil. Máme to totiž ještě trochu složitější než přímí čeští dovozci, protože tento sortiment překupujeme přes mateřskou f irmu v Belgii a následně dopravujeme po silnici k nám. Tím vznikají náklady, které naši konkurenti nemají, a na cenově napnutém trhu se s tímto sortimentem těžko prosazujeme. Do budoucího roku tedy počítám s prodejem většiny tohoto sortimentu jen přímo přes náš e-shop nebo přes platformy marketplace. Na český trh jste vstoupili v roce 2009. Od té doby prošel prodej (nejen) domácích spotřebičů poměrně zásadní transformací. Kromě nástupu internetu začaly výrazně ovlivňovat trh takzvané privátní značky, s nimiž přišly nejvýznamnější velkoobchody a prodejní sítě. Dnes jimi jednoznačně obsluhují nižší cenový segment a nebojí se v některých případech jít blíže střednímu cenovému segmentu. Jak na tyto změny reagujete ve své strategii? Logicky pro vás představují tyto značky nejen konkurenci, ale i určitý blok ve větší spolupráci s některými prodejními sítěmi. INTERVIEW • JOSEF TVARDÍK • DOMO
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=