60 • Sell • 9/2022 60 O nové odpadové legislativě jsme spolu podrobně mluvili už v únoru 2021. Můžete na úvod v krátkosti čtenářům shrnout, co přinesla? Po dlouhých letech debat byl nový zákon v roce 2020 schválen a vstoupil v platnost 1. ledna 2021. Změn přinesl opravdu hodně. Nejdůležitější je, že obsahuje nové kontrolní mechanismy pro státní orgány. Starý zákon nedával Ministerstvu životního prostředí (dále MŽP) žádné možnosti kolektivní systémy sankcionovat, pokud neplnily všechny své povinnosti. Kromě toho nová legislativa do jisté míry srovnala podmínky pro jednotlivé provozovatele těchto systémů. Je potřeba si uvědomit, že ne všichni přistupovali ke svým povinnostem způsobem, jaký zákonodárci zamýšleli. Někteří výrobci neodváděli příspěvky, ne všechny kolektivní systémy měly vytvořenu zákonem stanovenou sběrnou síť a byly zde i různé náznaky zvýhodňování některých skupin výrobců. Činnost všech subjektů je nyní nepochybně transparentnější, ale hodnocení si nechám až na příští rok, kdy budou mít všechny kolektivní systémy nová oprávnění. Teprve pak uvidíme, co budou dělat inspekční orgány. Nový zákon byl každopádně potřeba a jsem rád, že ho máme, protože kromě zmíněného mají nyní všechny kolektivní systémy povinnost zveřejnit smlouvu a ceník, přičemž smlouva musí být shodná pro všechny účastníky kolektivního systému. Prováděcí vyhláška k zákonu vešla v platnost až 1. února 2022. Více než rok po nové legislativě. Proč? Hlavním důvodem je, že na MŽP došlo k výrazným personálním změnám v týmu zodpovědném za zpětný odběr. Navíc šla tato agenda trochu stranou vlivem přípravy našeho předsednictví v EU a v neposlední řadě probíhá na ministerstvu změna informačního systému, která má být hotova až koncem roku 2023. Situace se dá pochopit, ale popravdě na to, jak dlouho vyhláška vznikala, jsme od ní čekali víc. Konkrétně tím chci říct, že jsme předpokládali, že bude precizněji a lépe napsaná. Obsahuje různé nelogičnosti – za největší považujeme, že pokud se výrobce rozhodne změnit provozovatele kolektivního systému, musí nový systém navýšit zpětný odběr elektroodpadu o tuny uvedené na trh tímto výrobcem, ale nedostane na to žádné finanční prostředky. Vyhláška tedy řeší zpětný odběr, jenže už neřeší, jak celou věc financovat. Jestliže přejde na nový systém opravdu velký výrobce, vzniká problém. Pochopitelně celou věc s ministerstvem řešíme. Zmínil jste nová oprávnění k činnosti. Chápeme správně, že prováděcí vyhláška s sebou nese nutnost si znovu podat žádost o oprávnění provozovat kolektivní systém? Ano. Všechny kolektivní systémy o něj musí dle zákona požádat do konce roku 2022. Jelikož se řídíme po celou dobu naší existence jednoduchým heslem „Když něco děláš, dělej to poctivě“, žádost jsme pečlivě připravovali, aby neměla žádné nedostatky. MŽP má od podání 60 dnů na vyjádření. My jsme naši žádost na ministerstvo poslali koncem září a očekáváme, že do konce roku budeme oprávnění mít. Co všechno vyžadoval přechod na novou legislativu a splnění nových podmínek pro sběr elektroodpadu? Nejnáročnější bylo přizpůsobit celý náš chod novému zákonu. Mám na mysli úpravu procesů ve firmě, protože bylo nutné podepsat se všemi obcemi nové smlouvy, kterých nebylo málo. Uvažte, šlo o cca 2 000 obcí. S výrobci také musíme mít nové kontrakty, celkem jde asi o 700 subjektů. Tento proces ještě nebyl dokončen. A nesmím zapomenout na zcela nové smlouvy týkající se zpětného odběru baterií. Těchto smluv je asi 200. Nemluvě o dalších smlouvách pro vykazování vrácení příspěvků z exportovaných elektrozařízení. Co považuji za klíčové, je, že máme v každé obci čítající více než 2 000 obyvatel zabezpečené sběrné místo, přesně v souladu se zákonem. Nový zákon vám ukládá i nějaké další povinnosti ve vztahu k výrobcům, že? Ano, musíme povinně jednou za pět let větší výrobce auditovat. Konkrétně ty, kteří dodají na trh za rok více než 1 % z celkového množství uvedených elektrozařízení, která spadají pod nás. Celkem jde o 130 tisíc tun výrobků. Výrobce, který uvede víc než 1 300 tun, musí být auditován. Týká se to jen větších firem, kterých jsou v republice desítky. To ale neznamená, že bychom menší firmy nekontrolovali. Je v našem vlastním zájmu tak činit. Nový zákon s sebou přinesl také povinnou osvětu, již musejí kolektivní systémy dělat. Jak konkrétně tuto oblast řešíte vy? Roman Tvrzník: Prováděcí vyhláška nového zákona mohla být kvalitněji zpracovaná. Na hodnocení změn je ale ještě brzy Nový zákon o výrobcích s ukončenou životností platí v České republice už od ledna 2021. Více než rok se však čekalo na prováděcí vyhlášku, která by ho v reálu uvedla v život. Znovu jsme se proto setkali s Romanem Tvrzníkem, předsedou představenstva kolektivního systému Elektrowin, abychom o legislativě i celkové situaci v oblasti sběru elektroodpadu pohovořili. INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELKTROWIN
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=