blížíme se pomalu do letošního finále. Už v době psaní tohoto úvodníku pokračovaly práce na našem posledním letošním vydání, které k vám dorazí těsně před Vánoci a mnozí z vás po něm pak sáhnou nejspíš začátkem nového roku, k němuž aktuálně velká část branže vzhlíží s nadějí, že bude o poznání lepší než ten současný. Udržet si pozitivního ducha je důležité. Na druhou stranu není zdravé se k něčemu upínat. Vždyť se jen změní jedno číslo na konci označení roku. Výzvy a překážky, které před trhem domácích spotřebičů stojí nyní, nezmizí mávnutím kouzelného proutku v noci na 1. ledna 2024. A že jich letošní rok přinesl hned několik, jak na lokální, tak mezinárodní úrovni. Dovolte mi tedy malou retrospektivu, protože v příštím čísle již chci hledět hlavně vpřed. Hned první čtvrtina roku začala ve velkém stylu, když jsme se dozvěděli, že ve staré dobré Evropě chtějí spojit síly Arçelik a Whirlpool, přičemž nové partnerství nemá být úplně rovnocenné – v nově vytvořené společné firmě budou síly rozloženy 75 ku 25 ve prospěch Turků. Od té doby je v podstatě ticho po pěšině a obě společnosti zatím pokračují na evropských trzích ve starých kolejích, tedy samostatně a jako vzájemní konkurenti. Evropská unie nedávno transakci schválila, Británie zatím ne, protože na tamním trhu, kde je Beko už několik let číslem jedna, se úřady musí celou věcí zabývat víc do hloubky. Vzaly si na to další čas. Dřív než v průběhu příštího roku se tak reálných změn u Beka a Whirlpoolu nedočkáme. Koncem března se pak něco málo po roce znovu ozval český antimonopolní úřad, když zavítal do firmy Beko, pár dnů nato oznámil trest za kartelovou dohodu distributorům Xiaomi a během léta se jeho úředníci otočili také v HP Tronicu a K+B Progres. Mají tedy plné ruce práce. Zarážející je, že ani skoro po dvou letech nerozhodli v „kauze Electrolux“. Na trhu se samozřejmě nervózně spekuluje, do které firmy zavítají příště. Myslím, že by ale měli nejprve dojíst to, co mají na talíři, než si poběží pro další porci… Vedle ÚOHS zahýbalo trhem na jaře ještě spuštění dvou významných zahraničních marketplaců. Jedni je vnímají jako hrozbu a přistupují k nim pomalu jako k nemocným morem. Druzí se do nového byznysu s moderními prodejními platformami vrhají hlava nehlava. Jedno je jisté. Online tržiště se i přes vlažnější start, na který má nepochybně vliv také celková nedobrá situace v tuzemském maloobchodu, nikam nechystají. Ignorovat je mohou jen značky s dokonale harmonickou selektivní distribucí napříč Evropou. Ostatní proti marketplacům mohou vystupovat s plamennými projevy, podobně jako mnozí dříve vystupovali proti e-shopům. Lpět na minulosti jim ale bude stejně platné jako před sto lety drožkářům, kteří brojili proti nástupu automobilismu. To ale samozřejmě neznamená, že vítězem musí být nutně Allegro, o němž je řeč nejčastěji. A to i kvůli tomu, s jakou rychlostí pálí peníze jeho polští manažeři, zjevně vůbec nepřipravení na realitu českého trhu, jak dali najevo v rozhovorech někteří dřívější čelní představitelé Mall Group. Odpovídají tomu také aktivity v podobě zvláštní strategie degradující Mall a CZC. A během léta se pochopitelně začalo v celém odvětví mluvit o ohlášeném spojení českého HP Tronicu a slovenského NAY, z něhož není na trhu nadšený asi nikdo (vyjma obou firem, jichž se týká). Vrabci na střechách si špitají, že mělo být vše hotovo do začátku roku 2024, ale antimonopolní úřad si prý vzal na zkoumání celé záležitosti víc času. Není divu. Sám jsem toho názoru, že v retailu nebude mít v případě spojení firem Datart na českém trhu ve své kategorii prakticky konkurenci. A ETA se díky tomu, byť nemá formálně s řetězcem nic společného, stane ještě dominantnější silou. Navíc mi přijde, že HP Tronic vlivem rostoucích nákladů, jež představuje ona celá mašinerie obřích nablýskaných prodejen, tlačí na pilu s prostorem pro tuto značku zas o něco víc. Je to logické, z prodeje jejích produktů má mnohem větší zisk. Leckteří zástupci nezávislých značek ale mimo záznam lamentují, že se jim situace přestává líbit, obzvlášť v kontextu s tím, když po nich chtějí ve Zlíně stále více peněz. Dělat Etě „áčkové křoví“ a platit za to víc a víc se jim přirozeně nechce. Poslední zhruba třetina letošního roku už byla dle mého názoru o něco klidnější, byť ji celou dobu prostupují nenaplněná očekávání, pokud jde o návrat trhu velkých spotřebičů k růstu. Otevřeně přiznávám, že jsem tak špatná čísla, jaká nám do redakce každý měsíc GfK posílá, nečekal. VÁŽENÍ ČTENÁŘI, Lubor Jarkovský šéfredaktor
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=