31 Sell • 7/2023 • 31 TÉMA • SEMINÁŘ ELEKTROWIN Elektrowin: Česko patří ke špičce ve zpětném odběru elektrozařízení Dosavadní výsledky za rok 2023 (k měsíci říjnu) na akci prezentoval samotný pořadatel, tedy společnost Elektrowin. Jiří Janouškovec, manažer klientského servisu firmy, prozradil, že za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl Elektrowin rekordní úrovně míry sběru. Konkrétně to je 74%. Firmě se totiž podařilo zvýšit efektivitu. Přispěla k tomu i nedávná povinnost zpracovatelů elektroodpadu získat certifikaci potvrzující jejich způsobilost s odevzdanou vysloužilou technikou nakládat v souladu s evropskými normami. Elektrowin s některými nově certifikovanými zpracovateli navázal v loňském a letošním roce spolupráci. Velmi zajímavá byla i část věnovaná tomu, která elektrozařízení ještě spadají pod zákon o výrobcích s ukončenou životností a která nikoliv. Ve sporných případech kontaktuje Elektrowin přímo Ministerstvo životního prostředí, které v zaslaných odpovědích kolektivní systém informovalo, že zatímco elektrických paletových vozíků nebo elektroinstalačního materiálu (jednoduché vypínače, zásuvky atp.) se zákon netýká, elektročerpadel, elektronických zařízení ke splachování, elektrických ohradníků a pozor, elektroinstalačního materiálu aktivního typu (stmívače, relé, jističe) ano. Jiří Janouškovec se zaměřil v další části své prezentace na téma kolektivních systémů obecně. Zdůrazněna byla informace, že povinnosti výrobců sice může na základě smlouvy zajistit kolektivní systém, ale neznamená to, že by se přenášela i zákonná odpovědnost výrobce. Je tedy na výrobcích, aby si plnění povinností u svého kolektivního systému ověřovali. Janouškovec také upozornil na povinnost všech kolektivních systémů vytvořit po uplynutí pěti let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému finanční rezervu odpovídající nejméně 50 % celkových nákladů z předcházejícího účetního období. Dle veřejně dostupných údajů za rok 2022 plnil tuto povinnost ze systémů v oboru technického spotřebního zboží pouze Elektrowin. Kritické suroviny konečně v hledáčku Evropské unie Závislost Evropy je příliš velká Následně se ujal slova Roman Tvrzník, předseda představenstva Elektrowin, a. s., který si připravil velmi zajímavou prezentaci o situaci na trhu kritických surovin v kontextu s politickou situací. I když se o kritických surovinách, jako jsou vzácné kovy a jiné nerosty a další přírodní materiály, hovoří poměrně intenzivně už více než dekádu, nařízení, které by stanovilo jednotnou strategii členských zemí, vzniká až nyní. A to hlavně v důsledku ruské agrese na Ukrajině a ochlazení vztahů s některými totalitněji laděnými režimy včetně Číny. Evropská unie dováží ze třetích zemí až 100% kritických surovin, které se podílejí na 23% jejího HDP. Z více než 80% jsme přitom závislí na třetích zemích u 19 z celkových 34 kritických surovin. Čísla to nejsou vůbec pěkná. Situaci zhoršuje fakt, že dovoz probíhá ze zemí nepřátelských, kam nyní nepochybně spadá Rusko, zemí, s nimiž má Západ napjaté vztahy, především jde o Čínu, a ze zemí s nepříliš stabilní politickou situací – sem můžeme zařadit některé země Jižní Ameriky a Afriky. Jen samotná Čína dodává EU z kritických surovin 97% hořčíku, 85 % lehkých kovů vzácných zemin, a dokonce 100% těžkých kovů vzácných zemin. Evropa chce plán pro kritické suroviny Evropská komise prezentovala letos v březnu návrh na regulaci kritických surovin – cílem je zajistit bezpečnější, diverzifikovanější a udržitelnější dodávky kriticích surovin. A to zejména posílením oběhového hospodářství, protože sama Evropa příliš primárních zdrojů těchto materiálů nemá nebo je problematické je na jejím území těžit. Dále pak posílením partnerství se třetími zeměmi, jako jsou Ukrajina, Kazachstán, Argentina, Grónsko, Kanada a některé další. A jaké má EU konkrétně cíle? Jsou čtyři a nejsou vůbec malé. Roman Tvrzník během své přednášky označil některé z nich až za nerealistické. Každopádně jsou to: 1. 10% roční spotřeby každé strategické suroviny musí být vytěženo v Evropě. 2. 50% roční spotřeby každé strategické suroviny musí být upraveno v Evropě. 3. 20% roční spotřeby každé strategické suroviny musí být v Evropě získáno recyklací. Povinnosti provozovatele kolektivního systému– rezerva 102 766 192 524 135 894 - 200 000 400 000 600 000 800 000 1000 000 1200 000 REMA ASEKOL ELEKTROWIN Finanční stabilita a povinnost tvorby rezervy v tis. Kč za rok 2022 finanční zdroje zákonná rezerva Čína je momentálně největší globální dodavatel kritických surovin • Čína je hlavním dodavatelem 33 z 51 kritických surovin o Čína dodává 85%lehkých kovů VZ a 100% těžkých kovů VZ • Další celosvětově významní dodavatelé: o Rusko a JAR platinové materialy o USA Berylium (88%) o Brazílie Niobium (92%) Hlavní světoví dodavatelé kritických surovin(v % ),2023 65% 10% 4% 4% 4% 14% Čína JAR Austrálie USA DRKongo Ostatní v tis. Kč k 31. 12. 2022 REMA ASEKOL ELEKTROWIN finanční zdroje 88 682 92 689 1 033 013 náklady předešlého roku 205 531 385 048 271 787 zákonná rezerva 102 766 192 524 135 894
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=