ROVATCÍM 32 32 • Sell • 7/2023 4. Maximálně 65% roční spotřeby každé strategické suroviny může pocházet z jedné země. Evropa vede ve sběru elektroodpadu, zbytek světa včetně Ameriky zaostává Vedle kritických surovin se pak Roman Tvrzník ještě podíval podrobněji na zpětný odběr vysloužilých zařízení globální optikou. Zajímavé je, že je na starém kontinentu uváděno na trh na obyvatele největší množství nových elektrozařízení (16,2 kg). Současně je ale Evropa s obrovským náskokem také nejdůslednější ve zpětném odběru vysloužilé techniky – do recyklace míří 46,4% elektroodpadu. V Severní a Jižní Americe je to pouhých 9,4 %. V Asii 11,7% a Oceánii 8,8%. Afrika pak zpětně odebere pouze 0,9%. Zbytek světa tedy má co dohánět. Množství elektrošrotu navíc globálně neustále roste – letos připadá na jednoho obyvatele planety 8kg. V roce 2030 to už bude 9 kg. To znamená v absolutních číslech nárůst 2 miliony tun elektroodpadu každý rok. Není tedy divu, že vidí Unie právě v důsledné recyklaci cestu ke snížení dodavatelských rizik ze zemí, které nejsou jejími členy. Ve vysloužilých produktech se nachází tuny kritických surovin, ale i dalších materiálů, které lze použít znovu ve výrobě. Projekt SERVIS sdružení APPLiA se snaží řešit nedostatek odborných servisních pracovník na trhu Že představuje nedostatek nových (a mladých) servisních techniků pro trh s elektronikou problém, jsme rozebírali v SELLu podrobně v posledním vydání z roku 2020, kde se vyjádřil i generální ředitel APPLiA CZ Radek Hacaperka a informoval tehdy o novém projektu „SERVIS“ se zapojením odborných středních škol – z řad jejich studentů by měli do budoucna vzejít noví servisní technici, kteří doplní a nahradí stárnoucí generaci lidí věnujících se tomuto oboru v některých případech i desítky let. Největším strašákem servisního prostředí je už poměrně dlouho to, jak stoupá průměrný věk techniků. Radek Hacaperka přinesl na seminář aktuální informace o projektu a podrobně popsal i jeho nelehkou genezi. Bohužel do celé složitě plánované a realizované aktivity zásadním způsobem vstoupila pandemie koronaviru. Jeho rozjezd byl proto výrazně pomalejší, než si APPLiA i její členové slibovali. Postupně se každopádně podařilo navázat spolupráci se školami v Praze, Plzni, Ostravě, Třebíči, Hluboké nad Vltavou, Českých Budějovicích a Chomutově. S dalšími školami chce APPLiA CZ ještě jednat a síť rozšířit, aby pokrývala rovnoměrně celou republiku. Studijní plán je logicky vystavěný – v prvním ročníku se učí žáci teorii, ve druhém již pracují s reálnými produkty ve škole a ve třetím mají praxi v regionálních servisech zúčastněných členů projektu. A právě spolupráce škol se servisy představuje asi největší výzvu – ne všude je snadné zajistit žákům praxi. Na Chomutovsku se to dokonce zatím ukázalo jako nemožné, byť se řešení problému intenzivně hledá. I tak považujeme popsané aktivity sdružení výrobců za velký úspěch – už jen to, že se podařilo tento plán úspěšně realizovat včetně dodání tištěných skript do škol. APPLiA pak spustila v posledním roce marketingovou podporu projektu a snaží se o něm šířit povědomí v médiích a na sociálních sítích. V letošním školním roce přidá ještě soutěž jednotlivých škol, jejichž žáci změří své síly v Praze. Co přinese nové nařízení EU o bateriích? Posledním mluvčím na konferenci byl Petr Kratochvíl, jednatel kolektivního systému Ecobat. Ten se specializuje na zpětný odběr baterií a se společností Elektrowin spolupracuje už od roku 2010. Ecobat je jediným systémem s oprávněním sběru všech druhů baterií v Česku. Tématem přednášky bylo nové nařízení EU o bateriích, které vešlo v platnost letos v srpnu a nabude účinnosti 18. února 2024. Kratochvíl upozorňuje, že od tohoto data bude mít přednost před zákonem o výrobcích s ukončenou životnostní. Ministerstvo životního prostředí proto bude muset ze ZVUŽ odstranit některé rozpory s tímto nařízením týkajícím se výhradně baterií. Nová regulace přesně stanovuje jednotlivé skupiny baterií, řeší jejich bezpečnost, zavádí takzvaný digitální pas, omezuje některé látky, přichází s tolik diskutovanou vyjímatelností baterií a řeší i další témata, jako je uhlíková stopa a další. Klíčové informace, které zazněly: • Za přenosné baterie se považují ty, které jsou hermeticky uzavřené a mají hmotnost do 5 kg, a nejsou specificky průmyslové, pro elektrická vozidla, lehké dopravní prostředky (LMT) a nejsou určeny pro startování. • Za baterie pro LMT se považují ty, které jsou hermeticky uzavřené, mají hmotnost do 25 kg a slouží k poskytování energie pro pohon kolových vozidel, která mohou být poháněna pouze elektrickým motorem nebo kombinací motoru a lidské síly. • Bezpečnost baterií – musí k nim být od 18. srpna 2024 přiložen doklad o splnění bezpečnostních parametrů, provedených zkouškách a možných rizikách. • Digitální pas – od 18. února 2027 budou muset mít baterie takzvaný digitální pas dostupný prostřednictvím QR kódu. Z veřejně dostupných informací budou mít spotřebitelé k dispozici materiálové složení baterie, její základní technické specifikace, informace o recyklátu a uhlíkové stopě. Odborníci pak v pasu najdou i podrobné informace o použitých materiálech, údaje pro demontáž a čísla dílů. • Minimální sběr – regulace stanovuje od roku 2024 minimální účinnost zpětného odběru přenosných baterií na 45 %, od roku 2027 na 63%. U baterií LMT je to 51 % od roku 2028 a 61 % od roku 2031. Radek Hacaperka, generální ředitel sdružení výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ, prezentoval dosavadní výsledky projektu SERVIS. Petr Kratochvíl, jednatel kolektivního systému Ecobat, se ve své přednášce zaměřil na novou regulaci EU týkající se baterií.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=