ROVATCÍM 12 12 • Sell • 3/2024 Návrat „starých dobrých spotřebičů“? Právo na opravu může vést ke zkvalitnění produktů i růstu cen. Bude mít ale kdo opravy provádět? Evropský parlament v dubnu schválil dlouho diskutovanou směrnici týkající se práva na opravu, která si klade za cíl usnadnit opravy vybrané elektroniky a snížit množství elektrošrotu. Zatím se bude týkat jen několika málo kategorií. Faktem je, že pračky za 5 tisíc nebo tyčové mixéry za 200 Kč jsou z mnoha důvodů byznysový i ekologický nesmysl, protože se nevyplatí je opravovat a často slouží pouze pár let. Paradoxem však zůstává, že za obrovskou cenovou erozí, k níž došlo v průběhu posledních 30 let, stojí z velké části evropská pravidla hospodářské soutěže. Ve snížení kvality produktů pak sehrály nemalou roli zákazy mnoha materiálů, které musely být nahrazeny bezpečnými, leč z kvalitativního hlediska horšími alternativami. Protichůdné požadavky Unie tedy situaci v oblasti kvality a opravitelnosti elektroniky doposud moc nezlepšily. Právo na opravu může dost věcí změnit. Jaké a jak? Autor: Lubor Jarkovský Evropská unie chce, aby byly spotřebiče kvalitnější. A to nejen z pohledu toho, jak dlouho vydrží tato technika bezchybně fungovat, ale aby byla snadno opravitelná a aby se taková oprava vyplatila. Na to, jak toho dosáhnout, se názory liší. Někdo může vnímat tuto snahu v evropském prostředí jako do jisté míry marnou, vzhledem k tomu, že na starém kontinentu mají výrobci dlouhé roky problém dosáhnout zisku a jsou pod obrovským cenovým tlakem. Ten se stal jednou z hlavních příčin množství krachů různých firem z oboru (Ardo, Fagor, Baumatic…). Další společnosti byly koupeny investory či většími konkurenty, ve velké míře asijskými, nebo minimálně spojily síly. Evropa je pro výrobce a značky už více než 20 let tvrdým oříškem s tím, jak na jejích trzích probíhá v sektoru spotřebičů kontinuální cenová eroze, zatímco platy v jednotlivých zemích naopak celkem logicky rostly. A to i několikanásobně, což je také případ České republiky. Stačí se podívat na na následující straně na graf s daty Českého statického úřadu, který na první pohled vyvolává dojem, že si Češi hodně polepšili. Nejde ovšem pouze o růst mezd. Příčinou dramatického nárůstu počtu kusů spotřebičů, které lze z jednoho průměrného platu koupit, je i výrazná cenová eroze tohoto zboží. „Za všechno můžou kazítka“ I v poměrně seriózních diskusích o kvalitě elektroniky leckdo hovoří o takzvaných kazítkách. Nemalá část české společnosti věří, že v elektronice opravdu jsou. Ničemu určitě nepomáhají ani kauzy jako ta Applu, který cíleně softwarovými updaty zpomaloval systém na starších iPhonech. Jak ale všichni víme, žádná kazítka ve spotřebičích nejsou. Kazítkem je svým způsobem to, že se na trhu prodávají zmíněné tyčové mixéry za 200 korun nebo pračky za 5 tisíc. Spotřebič s takovou koncovou cenou nemůže být kvalitní a nelze u něho předpokládat, že vydrží v chodu deset let. Leckdy ani pět. Vedle toho můžeme považovat za kazítka i různé materiály, které firmy v současnosti používají, přičemž jim to bylo v některých případech v rámci ekodesignu nakázáno. Nejlepším příkladem je zákaz používání olova. Z pohledu ekologie i toho, že ne všechna elektronika končí na recyklační lince
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=