65 Sell • 3/2024 • 65 REPORTÁŽ • PRAKTIK SYSTEM na svém území či ve spřátelených zemích zdroje mnoha kritických surovin. Snaha nastartovat cirkulární ekonomiku proto nemá pouze ekologický rozměr. PRAKTIK system Společnost, která patří mezi současnou evropskou špičku ve svém oboru, založil už v roce 1994 podnikatel Petr Linhart, který dodnes zůstává jejím jediným majitelem. Firma se dlouhodobě věnuje zvyšování efektivity ve zpětném získávání surovin, především jde o železné i neželezné kovy a plasty, a v současnosti má tři pobočky – v Praze, Horním Slavkově a tu největší a nejdůležitější ve Stráži pod Ralskem, kde jsme se zúčastnili zhruba dvouhodinového semináře s prohlídkou. Historicky je specialistou na recyklaci chladicích a mrazicích zařízení, ale zpracovává spoustu dalších spotřebičů a elektroniky včetně praček, myček, sušiček, mikrovlnek, sekaček, televizorů a IT techniky. Roční kapacita firmy je 50 000 tun elektrošrotu a na jejím rozvoji a růstu se aktivně podílel i Elektrowin, který zůstává největším kolektivním systémem na trhu zajišťujícím zpětný odběr vysloužilých spotřebičů. Jedinečná linka nejen na evropském kontinentu Skutečným unikátem, a to světovým, je zdejší linka na zpracování lednic a mrazáků, která je zde v provozu od roku 2019, stála tehdy 6 milionů eur a ročně jí projde až 450 tisíc kusů lednic. Za hodinu je zde zpracováno 90 kusů spotřebičů. A v čem tkví ona unikátnost linky? To nám přiblížila generální ředitelka firmy Lada Martinková: „Pro druhý stupeň recyklace, tedy drcení korpusů, jsme si sami vyvinuli systém čištění PUR pěnové izolace od nadouvacích plynů. Tato část linky je zcela unikátní a díky ní dosahujeme tak vysokého množství zachyceného plynu. I zbytek linky od spuštění postupně inovujeme, abychom zlepšovali výtěžnost a provozní parametry.“ Samotné zpracování začíná na lince tím, že se korpusy lednic a dalších chladicích zařízení rozdrtí v 2,5 m širokém mlýnu pomocí masivních řetězů. Z drti se následně separují magnetické kovy, směs plastů a neželezných kovů a polyuretan. Ten poté prochází přes šnekové dopravníky, kde je zahříván na vysokou teplotu. Tím dojde k uvolnění zbytkového plynu. Celý proces drcení a separace probíhá v uzavřené technologii, zainertizované dusíkem. Proto nemůže dojít k výbuchu, zahoření a zároveň ani k úniku nadouvacích plynů. Pokud jde o chladivo používané v lednicích, jeho únik nehrozí. Pracovník na lince se napojí pomocí odsávacích kleští na chladicí okruh a odsaje plyny i oleje. Olej se pak ještě dočišťuje od zbytků chladicích plynů. Plyny jsou pak zkapalněny pomocí kryokondenzace a uloženy ve velkoobjemových tlakových nádobách. Firma nerozlišuje, zda jsou chladivem izobutan, freony nebo třeba čpavek. Pouze v případě posledního jmenovaného používá jinou odsávací linku. Co se děje s polyuretanem? Velkou výzvou je pro recyklaci polyuretanová pěna, která slouží k izolaci nejen u chladniček a mrazniček. A přestože Liebherr nebo Whirlpool v posledních dvou letech představily její ekologické alternativy, polyuretan bude trhu dominovat ještě dlouho. A ještě mnohem déle ho budou muset zpracovávat recyklační linky. Bohužel nejde o materiál, kterému by šlo vdechnout druhý život stejně snadno jako kovům nebo i některým plastům. Největší část ho proto míří do cementáren, kde slouží jako tuhé alternativní palivo. „Menší část produkce využíváme jako sorbent a distribuujeme do havarijních sad hasičům nebo na sběrné dvory. Má totiž výborné savé vlastnosti a jde ho využít i tímto způsobem. Pro tyto účely ho máme certifikovaný i jako výrobek,“ doplňuje Lada Martinková. Plast a zase ten plast V posledních deseti letech výrazně stouplo množství plastů, které PRAKTIK system zpracuje, což souvisí pochopitelně s tím, že se k němu dostávají i modernější modely spotřebičů, v nichž plastů přibylo.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=