51 Sell • 1/2025 • 51 INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELEKTROWIN INTERVIEW ního prostředí k provozování kolektivního systému podle nového zákona o výrobcích s ukončenou životností č. 542/2020 Sb. jak pro všechny skupiny elektrozařízení, tak pro provozovatele fotovoltaických elektráren. A v roce 2023 jsme také tuto kvótu skutečně splnili. Pro zajímavost bych rád připomněl, že v uvedených letech 2021 a 2022 kromě Slovenska a Bulharska uvedenou 65% kvótu na sběr elektroodpadu nesplnila vedle Česka ani žádná další země evropské sedmadvacítky. Kolik elektroodpadu se tedy podařilo v uvedených dvou letech sebrat? Průměrná míra sběru elektroodpadu v celé EU za rok 2021 činila podle statistického úřadu EU EUROSTAT necelých 45 %, a v roce 2022 dokonce klesla na 40,5 %. Stalo se tak proto, že v letech 2020 a 2021 byly na trh uvedeny velké objemy elektrospotřebičů, což v letech 2021 a 2022 pochopitelně ovlivnilo výpočet 65% podílu sebraného elektroodpadu proti průměrné hmotnosti elektra uvedeného na trh v předchozích třech letech. Pokud neplnily kvótu ani další země a nešlo pouze o českou záležitost, co za touto kauzou vlastně je? Když jsem o této pseudokauze, do které jsme byli proti své vůli vtaženi, informoval na WEEE Foru, což je nezisková evropská asociace sdružující kolektivní systémy pro zpětný odběr elektrozařízení a jejímiž jsme aktivními členy, všichni se na mě nechápavě dívali, zda jsme se v České republice nezbláznili. V ostatních členských zemích EU totiž nikdo uvedené kvóty tak dramaticky neuchopil, ačkoliv ani tam kvóty plněny nebyly. Tato pseudokauza poškodila dobré jméno naší společnosti a jejím cílem byl konkurenční boj o naše klienty a zájem jednoho z našich konkurentů odvrátit pozornost od vlastních problémů. Velmi si vážím toho, že naši klienti na tuto pomlouvačnou kampaň nereagovali a neposlali nám výpovědi za smlouvy, jak naši konkurenti očekávali. Tímto bych jim chtěl samozřejmě poděkovat. A řeší se nějak situace s výrazně nižší mírou sběru na evropské úrovni? WEEE Forum pracuje na argumentech, proč taková situace vůbec nastala. Vždyť pozornost bychom měli spíše věnovat tomu, aby se s materiály nakládalo v souladu s principy cirkulární ekonomiky a neupínali jsme se pouze na kvóty. A také APPLiA, Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů, apeluje na to, aby Evropská komise přehodnotila cíle sběru elektrozařízení, které výrobci považují za chybně nastavené v kontextu cirkulární ekonomiky i životnosti elektrozařízení. Naznačujete některé možné změny v evropské legislativě. Co by ještě efektivnějšímu zpětnému odběru elektrozařízení mohlo pomoci? Je zde ještě jedno velké téma, které se diskutuje – ale spíše na straně výrobců. Totiž to, jak fungují on-line tržiště, tedy marketplacy, které zprostředkovávají obchody pro různé výrobce. A je-li takovým výrobcem, respektive prodejcem, například firma z Číny, u níž si objednáte třeba elektronickou hračku nebo fén na vlasy, tak je vám doručen elektrospotřebič, za nějž nikdo žádný příspěvek na recyklaci tady v Česku neuhradil – ostatně stejně jako za obal tohoto výrobku nebo třeba DPH. Jistě, asi nikdo si z Číny neobjedná pračku nebo lednici, ale malých elektrospotřebičů se k nám takto dostává velké množství – a i jim jednou skončí životnost. Jinak řečeno, generuje se tu nějaký objem odpadních elektrozařízení, která však nemají předplacenou recyklaci. To je problém, o němž se začalo v oboru intenzivně hovořit už loni a psala o něm i velká celostátní média. Jak ale zajistit, aby byly příspěvky a daně odváděny? Legislativní iniciativa výrobců směřuje k tomu, aby za splnění této povinností nebyl povinen jednotlivý dodavatel, ale právě tržiště, které obchod zprostředkovalo. Tržiště aktuálně vůbec neručí za to, zda plní prodejce skutečně podmínky pro uvedení výrobku na trh. Podmínky, které jsou platné v celé EU. Pokud by se takové pravidlo pro tato tržiště zavedlo, byla by to významná změna z pohledu jak výrobců, tak kolektivních systémů. Pokud vím, tak pan ministr Petr Hladík už na Radě EU tohle téma nadnesl a měl na to příznivou odezvu.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=