jsme ve finále roku 2025 a můžeme bilancovat a vyhlížet rok 2026. V průběhu listopadu a prosince pro mě nastává období, kdy se v takřka nekonečném sledu setkávám se zástupci značek a distributorů v rámci jednání o spolupráci pro následujících 12 měsíců. Během těchto setkání samozřejmě často diskutujeme o tom, co očekávat v následujícím roce. Letošní debaty se bez ohledu na velikost firmy a její formát, tedy ať už jde o mezinárodní zastoupení, či pouze lokální společnost, nenesly v příliš pozitivním duchu. Není divu. Loni jsme byli svědky přelomových změn na straně prodejních kanálů, letos došlo na jejich plné propsání do byznysu, což v případě některých menších distribučních firem znamenalo výrazné poklesy obratu. A situace se dotkla i velkých značek, ačkoliv na ně nemá dopady existenciální. Alespoň zatím. Realita trhu se třemi velkými prodejci, kteří mají každý svou vlastní privátní značku, je poměrně nemilosrdná a zejména distribuční firmy bez velkých zdrojů a marketingových aktivit mají mnohem větší problém své zboží do trhu dostat. Někteří velcí prodejci navíc kvůli dalšímu posílení svých pozic trpí celkem přirozenou, leč nepříliš ctnostnou nemocí jménem arogance, a tak se opět na trhu množí zprávy o vylistování produktů, aniž by byl dodavatel předem o tomto rozhodnutí informován, a podobně. Realita trhu je jedna věc, všichni v elektru chápou, jak se věci mají. Elementární slušnost by ale snad mohla být zachována… Když odhlédnu od osobních selhání některých manažerů, celkový chmurný pohled na trh to nemění. Vytrácí se variabilita a spotřebiteli se zužuje výběr – a i když ne nutně papírově, tak reálně ano, protože je v prodejnách či algoritmy postrkován k velmi omezené skupině značek. Co ale čekat od roku 2026? Nejen já, ale i další lidé z oboru, s nimiž jsem v posledních týdnech diskutoval, očekávají první oběti. Pokud rok 2025 s některými firmami otřásl, příští rok pravděpodobně přinese poslední kapitoly některých příběhů. Zdá se to být nevyhnutelné. A to nejen kvůli konsolidaci, ale i celkové situaci v Evropě a u nás. Ať už jde o nové regulace nadále zvyšující náklady výrobců, nebo třeba nadále zpomalené stavebnictví. Jeden insider také poznamenal, že spoustě lidem zasáhlo do rozpočtu refinancování hypoték, nyní s výrazně vyšší úrokovou sazbou, než jakou měli fixovanou předtím. V neposlední řadě pak zvyšují tlak asijské firmy, hlavně ty čínské, které vrhají na evropský trh spoustu peněz a doslova si ho kupují. Přestože Číňané výhledově investice omezí a zracionalizují, nic to nemění na tom, že jsou jejich západní konkurenti hnáni dál do kouta. Pokud sečteme vše, co jsem popsal, jeví se jisté pročištění trhu jako nevyhnutelné. Ať už to bude příští rok, nebo třeba až v roce 2027. Jaký smysl má v takovém prostředí podnikat s elektronikou a spotřebiči, podkládají si mnozí nabízející se otázku... I přes výše popsanou nepříjemnou realitu trhu přeji celému oboru domácích spotřebičů to nejlepší do nového roku, hodně sil a důvtipu, jak přicházejícícm výzvám čelit. VÁŽENÍ ČTENÁŘI, Lubor Jarkovský šéfredaktor
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=