48 48 • Sell • 1/2026 TÉMA • VÁLKA NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ Strategická křeč v Hormuzském průlivu Z pohledu dodavatelských řetězců představuje nejkritičtější bod konfliktu situace v Hormuzském průlivu. Důležitá námořní cesta, spojující Perský záliv s Ománským zálivem, se nepřekvapivě stala strategickou oblastí z pohledu obou válčících stran. Data Joint Maritime Information Center hovoří celkem jasně – průměrný denní provoz klesl v závěru první půlky března ze 138 lodí na pouhé dvě. Tato paralýza vyvolala řetězovou reakci napříč celým odvětvím. Více než 100 kontejnerových lodí zůstalo zablokováno v oblasti, což vedlo k okamžitému zavedení krizových opatření. Giganti jako Maersk, MSC, Evergreen či Hapag-Lloyd byli nuceni okamžitě zastavit přijímání nových rezervací pro přístavy v Perském zálivu, včetně Dubaje, Kataru či Saúdské Arábie. Drastický nárůst nákladů a efekt „mysu Dobré naděje“ V důsledku bezpečnostní krize došlo k masivnímu odklonu plavidel kolem mysu Dobré naděje. Delší trasy automaticky znamenají vyšší spotřebu paliva a nárůst provozních nákladů, které rejdaři přenášejí na bedra zákazníků formou válečných příplatků a poplatků za riziko. Jak zdražily v polovině března kontejnery? • Trasa Šanghaj–Rotterdam: nárůst o 19% během jediného týdne na 2 443 dolarů za 40stopý kontejner. • Trasa Šanghaj–Janov: skok o 10 % na 3 120 dolarů za 40stopý kontejner. Situaci dále komplikuje nerovnováha v dostupnosti prázdných kontejnerů, které zůstávají „uvězněny“ v zablokovaných blízkovýchodních přístavech, což omezuje kapacitu na ostatních globálních trasách. Od námořní dopravy k leteckému mostu Krize na moři přitom přelévá problémy do vzduchu. Nedostatek lodní kapacity nutí odesílatele, zejména v segmentu farmacie a elektroniky, k přechodu na leteckou přepravu, která je však extrémně nákladná – typicky 5× až 10× dražší než námořní – a ceny zde v reakci na konflikt vzrostly o dalších 70 %. K růstu přispívá i fakt, že letecké koridory jsou omezeny uzavírkami vzdušného prostoru nad Íránem, Irákem či Spojenými arabskými emiráty, což nutí letadla k delším trasám – a v důsledku toho se snižuje logicky jejich užitná kapacita. Nákladní lety musí nyní Dubaj zcela vynechávat a létat přímo z Hongkongu do Evropy s omezeným nákladem. Energetický šok a hrozba pro technologie Klíčovým faktorem, který krizi dále prohlubuje, je raketový růst cen energií. Cena ropy Brent poprvé od roku 2022 překonala hranici 100 dolarů za barel, což představuje 38% nárůst od začátku útoku na Írán. Extrémně kritická je situace u leteckého petroleje, jehož cena se v důsledku vysokých rafinačních marží de facto zdvojnásobila. Dominový efekt konfliktu však zasahuje i hlouběji do výroby. Blízký východ produkuje přibližně 8 % celosvětového hliníku a až třetinu světových dodávek síry a helia. Výpadky v dodávkách helia z Kataru, jehož spotová cena vzrostla o 40 %, přímo ohrožují výrobu polovodičů v Asii, kde je tento plyn nezbytný pro chlazení při litografii. Závěrem Válka na Blízkém východě definitivně ukončila období relativního klidu v globálním obchodu. Pro evropské importéry to znamená nejen prodloužení dodacích lhůt o týdny, ale i tvrdý náraz do marží kvůli kumulovaným příplatkům. Pokud nedojde k rychlé deeskalaci a znovuotevření Hormuzského průlivu, můžeme v nejbližších měsících očekávat další vlnu inflačních tlaků u spotřební elektroniky i domácích spotřebičů. Blízký východ v plamenech nezvyšuje pouze ceny ropy. Drtí i dodavatelské řetězce Aktuální konflikt na Blízkém východě, do něhož bylo vtaženo v polovině března už 14 zemí, vyvolal v globální logistice otřes, který svou intenzitou připomíná nejtemnější scénáře z dob covidové pandemie. Ještě v únoru platilo, že trh s kontejnerovou dopravou sleduje svůj tradiční sezonní scénář útlumu po čínském Novém roce. Americký a izraelský útok na Írán ale vše zásadně změnil. Kromě výrazného růstu cen kontejnerů jde také o paralýzu klíčových obchodních tepen.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=