ROVATCÍM 18 18 • Sell • 6/2026 Před deseti lety byl turecký Vestel nezastavitelnou továrnou pro celou Evropu. Během poslední dekády se stal klíčovým OEM výrobcem pro nespočet privátních i zavedených značek. Nyní však tato „výrobní linka Evropy“ povážlivě skřípe a firma chytá druhý dech jen s velkými obtížemi. Společnost se aktuálně potýká s drastickým propadem prodejů a balancuje na hraně. Z někdejší spanilé jízdy tureckého tygra je dnes křečovitý boj o holé přežití. Běžný spotřebitel většinou vůbec netuší, že za jeho cenově dostupným spotřebičem s logem oblíbené značky stojí právě kapacity Vestelu. Tento obchodní model fungoval celé roky skvěle, ovšem čísla z nedávné minulosti hovoří jasnou řečí – stroj se zasekl. Podle srpnových výsledků zveřejněných na burze (zpráva KAP, analyzovaná Ahlatcı Yatırım) se tržby Vestelu v první polovině roku 2026 propadly o hrozivých 48 % na 46,9 miliardy tureckých lir (TL). Za samotný druhý kvartál vykázal Vestel Elektronik provozní ztrátu EBITDA 1,29 miliardy TL, přičemž marže se propadla na negativních −5,3 %. Kde udělali v Manise chybu? Vestel má ve svých vyjádřeních samozřejmě pravdu v tom, že současná makroekonomická situace je pro trh s elektrem krajně nepříznivá. Jak ve své zářijové zprávě trefně upozorňuje ratingová agentura Fitch, za prudkým pádem stojí toxický koktejl vlivů. Poptávka na klíčových evropských trzích zůstává chladná. K tomu se přidaly skokově rostoucí náklady na logistiku vlivem krize v Rudém moři a domácí turecká inflace, která prodražuje pracovní sílu. A to nejhorší? Oslabování turecké liry zaostává za domácí inflací, čímž Vestel ztrácí svou hlavní zbraň – nákladovou a cenovou konkurenceschopnost. Na konsolidovaném trhu tak firmu doslova drtí čím dál agresivnější ofenziva levnějších čínských výrobců, kterým lze s aktuálními náklady jen stěží konkurovat. Hrozba krachu a záchranné lano Trh se nyní logicky ptá, zda Vestel tuto situaci ustojí. Zástupci finančního sektoru mimo záznam potvrzují, že je situace velmi vážná. Agentura Fitch v září ponechala rating na silně spekulativním stupni „CCC−“ s negativním výhledem. Společnost proto sáhla k poměrně razantnímu řešení – jak informoval Reuters, dceřiná firma Vestel Beyaz Eşya podala na konci června oficiální žádost o komplexní finanční restrukturalizaci. Management aktuálně hraje o čas. S držiteli dolarových dluhopisů vyjednal dočasnou výjimku z přísných smluvních podmínek (tzv. standstill). Věřitelé tak do 15. listopadu 2026 přivřou oči nad tím, že firma neplní dohodnuté finanční limity. Paralelně se připravuje výměna ohroženého dluhu a firma plánuje odprodat vybraná aktiva v hodnotě až 400 milionů USD. Od tureckého regulátora si rovněž zajistila schválení vydat domácí dluhopisy za 2 miliardy TL. Co bude dál? Zda se firmě podaří nepříznivý trend zvrátit, ukážou nadcházející měsíce. Zástupci mnoha nezávislých značek si krach tureckého výrobce rozhodně nepřejí, neboť by to znamenalo odevzdání další části evropského trhu asijským továrnám. Jestli ve své snaze o revitalizaci uspěje, se dozvíme nejpozději za pár měsíců. Lubor Jarkovský Turecký obr na hliněných nohou. Vestel je ve ztrátě a tržby se propadají Při letošní návštěvě veletrhu IFA si nešlo nevšimnout jednoho chybějícího tradičního vystavovatele, který měl ještě do loňska v Berlíně vždy jednu velkou halu jen pro sebe. Řeč je samozřejmě o turecké firmě Vestel, o jejíchž problémech jsme psali už na jaře. Přestože se situaci nepodařilo vyřešit a dostat turecký kolos do zisku, management intenzivně pracuje na odvrácení kolapsu, o němž se pochopitelně v posledních měsících v oboru spekuluje jako o jednom z reálných scénářů. Existuje naděje na zlepšení? Navzdory katastrofálním tržbám probleskují i pozitivní zprávy. V prvním čtvrtletí 2026 se čistá ztráta divize Vestel Elektronik meziročně snížila z 6,64 mld. na 2,83 mld. TL. Lokální turecké banky navíc dávají jasně najevo, že giganta padnout nenechají, a nadále mu drží otevřené úvěrové linky. V provozní rovině chce Vestel změnit produktový mix a soustředit se na zboží s vyšší přidanou hodnotou. Analytici z agentury Fitch věří, že pokud firma tuto strategii udrží, mohla by se EBITDA marže do roku 2029 vyhoupnout zpět až k nadějným 14 %. Foto: Vestel
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=