Jak jsem vybíral v Americe spotřebiče a pořád jsem se jen divil
Asi každý v branži domácích spotřebičů ví, že se v USA prodávají výrazně odlišné domácí spotřebiče. Většinou jsou mnohem větší, robustnější. Ne každý ale tuší, že jsou také technologicky zaostalejší. A pokud už si chcete koupit něco opravdu na úrovni, stojí to několikanásobně víc než v Evropě. To mimochodem neplatí jen o spotřebičích. Můžeme to vztáhnout na další vybavení domácnosti od obkladaček přes okna až po sedačku k televizi.
Kdo z vás byl v USA a nevyrazil jen na nákupy do New Yorku či na výlet do divočiny, nepochybně ví, že tamní život nemusí být žádný med. Ať už jde o občas nepochopitelnou komunikaci institucí, kdy vám nechtějí vydat místní řidičák, dokud nemáte účet v bance, zatímco v bance vám bez místního řidičáku nechtějí otevřít účet, nebo o často diskutované předražené a nepříliš férové zdravotnictví či trh práce, kde nemáte ze zákona vůbec nárok na dovolenou a mohou vás vyhodit ze dne na den. Měl jsem možnost strávit v Americe delší dobu a ještě hlouběji se ponořit do tajů „amerického snu“, který určitě není mrtvý. Jen v posledních desetiletích trochu pokulhává, jak dokládá zmenšování množiny americké střední třídy i její pozvolné chudnutí, což skutečně potvrzují tvrdá data. Předchozí věty nepíšu jako nějakou lacinou kritiku Ameriky. Ani nejsem žádným proruským trollem a podobně. Jen konstatuji fakta, protože svět není černobílý, problémy nejsou černobílé… nic není černobílé.
Naprostý zmatek při výběru. Energetické štítky, kde jste?
Během svého pobytu jsem se zabýval hlavně tamním trhem s domácími spotřebiči, a i když už jsem z minulosti věděl, že americká portfolia firem jsou úplně jiná, teprve nyní jsem pochopil, že jiné je úplně vše včetně prezentace výrobků nebo specifikačních listů.
Jelikož se v okolí, kde jsem pobýval, rozkřiklo, že mnoho let píšu o domácích spotřebičích, netrvalo dlouho a obdržel jsem požadavky na rady při výběru. Hračka, řekl jsem si. Na domácí půdě určitě. Jakmile jsem ale začal hledat informace o lednicích, pračkách a sušičkách, byl jsem okamžitě ztracen. A rozhodně ne kvůli imperiálním jednotkám, kde se to hemží palci, stopami či yardy, přičemž nic nelze snadno převádět jako v metrickém systému. Hlavní problém byl na tamních největších e-shopech ve filtraci produktů. Chcete najít lednici typu No Frost? Nebo dokonce model s oddělenými chladicími okruhy? Většinou nezbývá než rozklikat všechny produkty a manuálně hledat, jestli najdete o dané funkci informaci. Položky typu No Frost, v Americe spíše Frost Free, jsou překvapivě velmi upozaděné. Natož pak typ No Frostu nebo další prvky, jako Multiflow. Ani u gigantu typu Samsung, který v Evropě hodně staví na komunikaci beznámrazové technologie, popřípadě i oddělených chladicích okruhů nazývaných jako Twin Cooling. U jeho lednic mi nezbývalo než hledat obrázek s otevřenými dvířky lednice a kontrolovat, jestli na zadní stěně není onen Twin Cooling uveden. Absurdní.
Lepší to není ovšem ani se základními specifikacemi, protože v USA u spotřebičů nikoho spotřeba energie moc nezajímá. Nic, co by jen vzdáleně připomínalo energetický štítek, neexistuje, takže elementární porovnání spotřebičů zabere mnohonásobně víc času.
Nejen naše největší e-shopy, jako Alza, Datart nebo Mall, mají velmi dobře promyšlený systém filtrace výrobků, ale i menší čeští hráči nabízejí lepší rozhraní než gigantické americké firmy typu Amazon nebo Best Buy.
Zastaralé technologie
Už před asi osmi lety jsem se při pobytu přes Airbnb v jednom moderním chicagském bytě divil, proč má majitel úplně obyčejnou mechanickou pračku a odvětrávací sušičku, které byly v té době nově instalované. Vždyť u nás už dávno frčela tepelná čerpadla, objevovalo se automatické dávkování pracích prostředků, nechyběly chytré senzory a další inovace. Za těch osm let nedošlo v USA žel bohu k velkému posunu. Prim nadále hrají obyčejné vrchem plněné pračky a odvětrávací sušičky. Ty kondenzační jsou okrajovou záležitostí a modely s tepelným čerpadlem úplnou raritou.
Chápu, že USA nebojují s energiemi jako Evropa, takže místní populace celkem bez problému v létě zapíná zastaralé klimatizace, aniž by ji to ekonomicky likvidovalo. U nás ovšem lidé při výběru kladou důraz na spotřebu nejen kvůli své peněžence, ale i kvůli ekologii. Toto téma v oblasti domácích spotřebičů v USA prakticky neexistuje, tudíž není po úsporných zařízeních ze strany zákazníků poptávka. Firmy tak mohou chrlit kvanta produktů bez pokročilých technologií, což je přirozeně levnější. Připočítejme, že v Americe neprobíhá žádný cenový boj, jak je tomu u nás. Spotřebiče mají stabilní ceny a marže jsou vysoce dvouciferné v procentuálním vyjádření. Ostatně v Americe nemají cenové srovnávače takovou pozici jako u nás. I když nějaké najdete, v žádném případě nejde o stejně komplexní web, které známe z českého internetu. Američané svou „Heuréku“ masově nepoužívají, protože míří automaticky rovnou na Amazon, případně Best Buy, Home Depot či Lowe’s.
Obchodníků, u kterých spotřebiče koupíte, je na tamním silně konsolidovaném trhu celkově mnohem méně. Zoufale tak surfujete webem a hledáte alespoň jednu stránku, která by vám umožnila produkty kloudně srovnat. Nejblíž tomu je Lowe’s. Přesto mi výběr vhodných modelů trval mnohonásobně déle, protože spoustu specifikací nelze do filtru zadat.
Evropské spotřebiče za neskutečné sumy
Moji američtí známí, většinou čeští emigranti, přiznávají, že koupit v USA kvalitní kuchyň, okna nebo dlaždičky vyžaduje obrovské úsilí. Zpravidla člověk rezignuje, protože většina opravdu kvalitních věcí je z Evropy a stojí majlant. „Všechno tady je takové laciné, prostě cheap,“ komentují situaci Češi žijící přes deset let v USA. Dokonce se jeden večer dozvídám příběhy z prostředí letušek, které mohou vzít do letadla až těžko uvěřitelných sedm kufrů, jak dovážejí na svých letech z Evropy do Ameriky dlaždičky, falešný rákos k bazénu nebo různé interiérové vybavení. Ne že by se v USA nedaly tyto věci koupit, v Evropě ale stojí až několikanásobně méně.
Pokud se vrátím do světa spotřebičů, tak vcelku standardní beznámrazová lednice Bosch v evropském provedení, tedy s šířkou 60 cm (nebo tedy 23,63 palce), má na cenovce ukrutných 3 100 dolarů. To je zhruba 70 000 Kč, přičemž je to cena bez místní prodejní daně, která činí cca 8 %. U nás se i po nedávném zdražování prodává srovnatelný produkt za necelých 23 000 Kč s daní.
Není divu, že spousta neamerických firem začala na tamním trhu působit a přibývají další. Místo cenové války a boje o každou korunu mohou v USA prodávat své zboží s obrovskými maržemi.
Dům bez možnosti volby některých spotřebičů
Při pobytu v USA mě pak ještě zaujala jedna věc v podobě zákonné povinnosti prodat nový dům nebo byt s instalovanou kuchyní a některými spotřebiči. Konkrétně musí být v domě kuchyňská linka včetně sporáku, odsavače a myčky. Neplatí to plošně ve všech státech. Tato konkrétní situace se týkala nemovitosti na Floridě, kterou tam jeden z mých amerických přátel kupoval. Proč o tom ale píšu. Tato povinnost samozřejmě znamená jediné – pokud nekupujete sídlo za miliony dolarů, nýbrž relativně běžné bydlení, developer vám dá do kuchyně úplně obyčejné (levné) skříňky i spotřebiče. Chcete je vyměnit? Dá vám na výběr pár možností. Vlastní volba není možná. Respektive je, ale musíte vše po nastěhování prodat a následně koupit své vybavení. Překvapivě se zákon netýká lednice ani pračky nebo sušičky. Vznikají pak takové paradoxy, že naproti nejnovější a technologicky vyspělé lednici od Samsungu, kterou si sami pečlivě vyberete, stojí ten nejobyčejnější sporák od Maytagu…
A vy si během snahy místním pomoci s výběrem a nákupem domácích spotřebičů pořád připadáte jako Alenka v říši divů. Když to vypadá, že vás nemůže nic dalšího překvapit, zjistíte, že kousek od domu stojí prodejna s obouchanými spotřebiči. Žádná druhá jakost s poškozenou krabicí, pěkně promáčklé ledničky a pračky s patřičně poníženými cenami. Kdo by chtěl mít doma nablýskaný Family Hub od Samsungu v nádherném kartáčovaném nerezu s několika promáčklinami na čelní straně, ptal jsem se sám sebe. Evidentně se zákazníci najdou, protože během mé návštěvy obchodu se na místě pár lidí vyměnilo.
Lubor Jarkovský
