Česká pobočka firmy Haier pozvala redaktory magazínu SELL do své teprve loni zprovozněné továrny v Rumunsku, která se nachází 75 km severně od metropole Bukurešti. Závod produkuje kombinované chladničky mnoha značek patřících pod Haier. Vznikají zde tedy i nejnovější modely pro Candy a Hoover, jejichž technologická úroveň je ve srovnání s dřívější nabídkou o několik úrovní vyšší. Sami jsme se o tom mohli přesvědčit právě v této továrně, kam jsme získali bezprecedentní přístup. Celým provozem nás provedl Irinel Badea, šéf společnosti Haier Tech, která závod provozuje.
Text a fotky: Lubor Jarkovský, video: Boleslav Svoboda
Nasedáme v Praze do letadla a míříme spolu s českými a slovenskými servisními partnery Haieru do Bukurešti, odkud se ihned po příletu vydáváme směrem k městečku Ploiesti, v jehož blízkosti postavil Haier za pouhý rok jeden z pilířů své „evropské strategie“. Cílem firmy je dodávat do obchodů spotřebiče navržené, vyvinuté a vyrobené v Evropě. Vedle továrny v Rumunsku má firma velký výrobní park s několika továrnami v tureckém Eskişehiru, kde nedávno vyrostl také závod na výrobu myček. Nová generace těchto spotřebičů je nyní připravována k uvedení a v následujících měsících bychom se jí měli dočkat. Dojde tak k významnému rozšíření portfolia u značky Haier i příchodu nových modelů s inovativními funkcemi od značek Candy a Hoover. Ale neodbíhejme od tématu.
Druhý den ráno vyrážíme z hotelu rovnou do průmyslové zóny a napjatě očekáváme, jak bude provoz využívající nejmodernějších strojů a technologií vypadat. V minulosti jsme navštívili několik továren jiných firem a vždy byl nemalý problém vyjednat povolení fotit a ani zde to nebyla pouhá formalita. Navíc s sebou vezeme tentokrát i techniku pro natáčení videa. Úzká spolupráce našeho časopisu a českého zastoupení Haieru vedla už loni k debatě o možné exkurzi. Následovaly dlouhé měsíce příprav včetně zmíněného povolení pro obsáhlé focení a natáčení.
O to více jsme překvapeni po příjezdu na místo, když nás ve vstupu do továrny vítá její samotný generální ředitel Irinel Badea. Nejprve nám v jedné z jednacích místností popisuje základní parametry zdejšího provozu: „Pracuje zde nějakých 1 100 zaměstnanců a stále nabíráme další. Továrnu jsme začali stavět v květnu 2020 a navzdory pandemii se podařilo zahájit výrobu o pouhých 14 měsíců později v červenci 2021. Fungujeme tedy něco málo přes rok.“
Ptáme se na to, jaké chladničky zde aktuálně Haier vyrábí a co plánuje do budoucna. Badea odpovídá: „V současnosti produkujeme 72 různých modelů kombinovaných chladniček pro různé značky z rodiny Haier. Nejvíce lednic vzniká pro Candy a Hoover, dále pak pro Haier. Zatím funguje pouze jedna výrobní linka na dvě směny. Příští rok už by se mělo jet na směny tři. A počítá se s dalšími výrobními linkami. Například v roce 2024 zde chceme zahájit produkci prémiových třídveřových modelů. Letos bychom každopádně měli vyrobit nějakých 400 tisíc chladniček, maximální kapacita linky je projektována na 650 tisíc kusů.“
Irinel Badea, generální ředitel Haier Tech, Rumunsko
Během rozhovoru nás Irinel Badea informuje také o tom, že se zdejší chladničky vyrábějí s vysoce kvalitní izolací za použití vakuové technologie, která zajistí, že se izolační pěna dostane opravdu všude. Navíc lednice vykazují extrémně nízký únik chladiva na úrovni 0,1 % za rok, což tyto lednice odlišuje od velké části konkurentů. A každý jednotlivý kus prochází několikastupňovou kontrolou kvality včetně testu na únik plynu. Haier také provádí pravidelné audity u svých dodavatelů a ověřuje kvalitu dodávaných komponent.
Jaké chladničky se v rumunské továrně Haier vyrábějí?
Zóny v továrně
Největší překvapení nastává ve chvíli, kdy vstupujeme do samotné výrobní haly. Kromě reflexní vesty se od nás nic nevyžaduje a ani neprobíhá obligátní přednáška, co všechno v továrně nesmíme a že se musíme držet vyhrazeného koridoru. Přestože je Haier jedním z největších producentů domácích spotřebičů na světě, celá návštěva má zcela nekorporátní pojetí. Irinel Badea nás vede produkcí a vždy upozorní na něco zajímavého nebo řekne, kam můžeme přistoupit blíž, když se neverbálně, pouhým výrazem ve tváři ptáme. Nechává nás přistupovat k technice, zblízka nám prezentuje stroje a ochotně nám podává do rukou komponenty. Prakticky všechny stroje jsou vybaveny čidly, která v případě detekce pohybu v místě, kde nemá člověk co dělat, zastaví okamžitě činnost. I to je nejspíš důvod, proč se můžeme pohybovat v hale volněji. Do této návštěvy jsme vždy zažili jen vysoce organizované prohlídky výrobních závodů, kde jsme nesměli ani o krok vystoupit z vyznačené cestičky.
Ptáme se, jestli nebude problém si udělat pár záběrů a fotek z rampy pod stropem, kam vede strmé schodiště. „Buďte opatrní, ale běžte,“ zazní odpověď. S dětskou radostí hledíme z několikametrové výšky na celý prostor, kmitající pracovníky i lednice pomalu putující po pásech. Chvíli si říkáme, že možná po vydání tohoto článku a videa bude naše prohlídka první a poslední, která proběhla takto volně a přátelsky. Jsme za její realizaci ale nesmírně vděční.
Badea nás ani v další části haly nepřestává překvapovat. To když dorazíme ke stroji pro zapěnění lednic, kde ochotný a sdílný ředitel obratem instruuje zdejší pracovníky, aby nám ukázali, co se vlastně v této části linky odehrává. Pěnění lednic není vidět – proto jim zadává, ať vezmou velký plastový pytel a pustí pěnu do něj. O minutu později už držíme sak plný ještě horké pěny, která velmi rychle tuhne.
Pokračujeme dále směrem k lisům s plně automatickým provozem, který zajišťují roboty. Potkáváme zde i dvě dámy s vozíkem plným plechů. Přikládáme ruku k dílu a pomáháme jim ho přesunout na místo určení. Nikdo na nás nekřičí, že tohle přece nesmíme. Místo toho nám ženy děkují a rozdávají široké úsměvy.
Z původně plánované hodinové prohlídky jsou rázem dvě hodiny a Badea se omlouvá, že už budeme muset jít. Jednak začíná další pauza, kdy provoz pozastavuje činnost, a jednak má on sám za pár minut důležitou schůzku. S vděčností mu tiskneme ruku a děkujeme za úžasný zážitek a možnost být takřka součástí výrobního procesu, nikoliv ho jen zdálky sledovat jako expozici zvířat v zoologické zahradě. Tady jsme zažili opravdové výrobní safari a budeme na něj dlouho vzpomínat.
Podle informací od firmy Haier se zde nachází nejmodernější stroj používaný v Evropě při výrobě chladniček. Plastový plát se během několika desítek vteřin v plně automatické části provozu promění na vnitřek lednice.
Forma, která se při výrobě používá.
Zde už míří hotový díl směrem k pracovníkům…
… kteří kontrolují kvalitu a ověřují, že je výlisek v pořádku.
Zde se sbíhají postupně jednotlivé díly. V další části továrny probíhá výroba dveří a jejich zapěnování. Plastové zásuvky a spousta dalších částí jsou také vyráběny na místě.
Do plastového výlisku vnitřku lednice se postupně na lince montují jednotlivé součástky a díly.
Fotka robotu, který přesouvá právě vyrobené kovové opláštění lednice.
Pracovníci díly nakládají a přesouvají na vozíku na další část montážní linky, kde je do kovového pláště vsazen plastový vnitřek lednice.
Montáž pokračuje dál, až rozpracovaná chladnička skončí ve stroji, který slouží pro vstřik izolační pěny do jejích stěn pod vysokým tlakem. Dveře jsou zapěnovány v jiné části haly.
Zde můžete vidět čerstvě injektovanou pěnu v plastovém pytli – šéf továrny Irinel Badea nám ji chtěl z demonstrativních důvodů ukázat. Pěna je po vstřiku tekutá, ale velmi rychle chladne a tuhne.
O kousek dál probíhá příprava kompresorů pro následnou montáž do lednic. Používány jsou jak klasické kompresory, tak ty modernější s invertorem.
Lednice prochází testem, zda je celý chladicí okruh v pořádku. Zelená značí, že ano a výroba daného kusu může pokračovat.
Připevnit dvířka zabere několik málo vteřin. Do lednic se posléze instalují i interiérové prvky, jako jsou skleněné police a přihrádky ve dveřích. Možná vás teď napadne, proč nemá chladnička napravo dvířka, zatímco ta nalevo ano. Lednice jedou po této části linky dvakrát nebo i víckrát (pokud neprojdou některým z testů). S každým ukončeným okruhem na páse jsou kompletnější a kompletnější.
Prakticky hotové chladničky na pásu výrobní linky. Jakmile jsou dokončené, míří ještě na komplexní diagnostiku elektroniky.
Lubor Jarkovský