Interview

10.03.2025

Roman Tvrzník: Pseudokauza s neplněním sběrných kvót nás zbytečně poškodila

Roman Tvrzník: Pseudokauza s neplněním sběrných kvót nás zbytečně poškodila

V oboru zpětného odběru elektrozařízení to od loňska celkem vře. Mezi některými kolektivními systémy, které spolu dříve spolupracovaly, se vytvořila až určitá řevnivost. Objevily se i různé předžalobní výzvy a obvinění. Nejen o této situaci s námi hovořil Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti Elektrowin.

Jaký byl pro Elektrowin uplynulý rok 2024?

Z hlediska samotného zpětného odběru byl rok 2024 pro Elektrowin opět velice úspěšný. Podle předběžných, zatím neauditovaných výsledků jsme sběr odpadních elektrospotřebičů významně zvýšili. Sběrná místa nám předala přes 78 tisíc tun a splnili jsme tak zákonem požadovanou míru sběru ve výši 65 % nejen celkově, ale i u všech sledovaných kategorií, tj. zařízení pro tepelnou výměnu, obrazovek a světelných zdrojů. V rámci své společenské odpovědnosti jsme pokračovali v řadě osvětových akcí, ve spolupráci s obcemi i školami apod. Zejména bych chtěl připomenout naši iniciativu na pomoc obcím postiženým loňskou zářijovou povodní.

To zní velmi pozitivně, ale loni se objevily informace, že v předcházejících letech jste minimální kvóty neplnili. Můžete se k tomu vyjádřit?

V tomto ohledu byl minulý rok poněkud složitý. Do médií byly vypuštěny zavádějící informace, jejichž součástí bylo tvrzení, že Elektrowin nesplnil v letech 2021 a 2022 minimální 65% kvótu na sběr elektroodpadu, což má přivodit České republice sankci od Evropské unie. Zde je nutné zdůraznit, že míra sběru se počítá jako podíl sebraného elektroodpadu proti průměrné hmotnosti elektra uvedeného na trh v předchozích třech letech. Zpráva také nepravdivě uváděla, že Evropská komise kvůli nedostatečnému plnění míry sběru elektroodpadu zahájila s Českou republikou řízení, které by pro ni mohlo vyústit v pokutu. Kromě toho sankce za nesplnění sběrových kvót v uvedených dvou letech měla údajně hrozit i klientům a akcionářům společnosti Elektrowin.

Dobře, ale plnili jste tedy povinné kvóty, či nikoliv? A hrozí tedy opravdu nějaká sankce?

Skutečnost je taková, a potvrdilo to i stanovisko naší právní kanceláře, že po přechodné období nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, které se na nás vztahovalo v letech 2021 a 2022, nebyla povinnost sběrných kvót pro nás závazná. Poprvé jsme tak stanovené kvóty museli splnit za rok 2023, kdy Elektrowin získal nové oprávnění Ministerstva životního prostředí k provozování kolektivního systému podle nového zákona o výrobcích s ukončenou životností č. 542/2020 Sb. jak pro všechny skupiny elektrozařízení, tak pro provozovatele fotovoltaických elektráren. A v roce 2023 jsme také tuto kvótu skutečně splnili.

Pro zajímavost bych rád připomněl, že v uvedených letech 2021 a 2022 kromě Slovenska a Bulharska uvedenou 65% kvótu na sběr elektroodpadu nesplnila vedle Česka ani žádná další země evropské sedmadvacítky.

Kolik elektroodpadu se tedy podařilo v uvedených dvou letech sebrat?

Průměrná míra sběru elektroodpadu v celé EU za rok 2021 činila podle statistického úřadu EU EUROSTAT necelých 45 %, a v roce 2022 dokonce klesla na 40,5 %. Stalo se tak proto, že v letech 2020 a 2021 byly na trh uvedeny velké objemy elektrospotřebičů, což v letech 2021 a 2022 pochopitelně ovlivnilo výpočet 65% podílu sebraného elektroodpadu proti průměrné hmotnosti elektra uvedeného na trh v předchozích třech letech.

Pokud neplnily kvótu ani další země a nešlo pouze o českou záležitost, co za touto kauzou vlastně je?

Když jsem o této pseudokauze, do které jsme byli proti své vůli vtaženi, informoval na WEEE Foru, což je nezisková evropská asociace sdružující kolektivní systémy pro zpětný odběr elektrozařízení a jejímiž jsme aktivními členy, všichni se na mě nechápavě dívali, zda jsme se v České republice nezbláznili. V ostatních členských zemích EU totiž nikdo uvedené kvóty tak dramaticky neuchopil, ačkoliv ani tam kvóty plněny nebyly.

Tato pseudokauza poškodila dobré jméno naší společnosti a jejím cílem byl konkurenční boj o naše klienty a zájem jednoho z našich konkurentů odvrátit pozornost od vlastních problémů. Velmi si vážím toho, že naši klienti na tuto pomlouvačnou kampaň nereagovali a neposlali nám výpovědi za smlouvy, jak naši konkurenti očekávali. Tímto bych jim chtěl samozřejmě poděkovat.

A řeší se nějak situace s výrazně nižší mírou sběru na evropské úrovni?

WEEE Forum pracuje na argumentech, proč taková situace vůbec nastala. Vždyť pozornost bychom měli spíše věnovat tomu, aby se s materiály nakládalo v souladu s principy cirkulární ekonomiky a neupínali jsme se pouze na kvóty. A také APPLiA, Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů, apeluje na to, aby Evropská komise přehodnotila cíle sběru elektrozařízení, které výrobci považují za chybně nastavené v kontextu cirkulární ekonomiky i životnosti elektrozařízení.

Naznačujete některé možné změny v evropské legislativě. Co by ještě efektivnějšímu zpětnému odběru elektrozařízení mohlo pomoci?

Je zde ještě jedno velké téma, které se diskutuje – ale spíše na straně výrobců. Totiž to, jak fungují on-line tržiště, tedy marketplacy, které zprostředkovávají obchody pro různé výrobce. A je-li takovým výrobcem, respektive prodejcem, například firma z Číny, u níž si objednáte třeba elektronickou hračku nebo fén na vlasy, tak je vám doručen elektrospotřebič, za nějž nikdo žádný příspěvek na recyklaci tady v Česku neuhradil – ostatně stejně jako za obal tohoto výrobku nebo třeba DPH. Jistě, asi nikdo si z Číny neobjedná pračku nebo lednici, ale malých elektrospotřebičů se k nám takto dostává velké množství – a i jim jednou skončí životnost. Jinak řečeno, generuje se tu nějaký objem odpadních elektrozařízení, která však nemají předplacenou recyklaci.

To je problém, o němž se začalo v oboru intenzivně hovořit už loni a psala o něm i velká celostátní média. Jak ale zajistit, aby byly příspěvky a daně odváděny?

Legislativní iniciativa výrobců směřuje k tomu, aby za splnění této povinností nebyl povinen jednotlivý dodavatel, ale právě tržiště, které obchod zprostředkovalo. Tržiště aktuálně vůbec neručí za to, zda plní prodejce skutečně podmínky pro uvedení výrobku na trh. Podmínky, které jsou platné v celé EU. Pokud by se takové pravidlo pro tato tržiště zavedlo, byla by to významná změna z pohledu jak výrobců, tak kolektivních systémů. Pokud vím, tak pan ministr Petr Hladík už na Radě EU tohle téma nadnesl a měl na to příznivou odezvu.

Zaznamenáváte i nějaké změny v zájmu o využívání jednotlivých způsobů zpětného odběru – sběrných míst, sběrných dvorů obcí, mobilních svozů, případně v rámci různých aktivit a programů, které provozujete?

Tento zájem se v zásadě nemění. Setrvale rostoucí trend ve sběru vysloužilých elektrospotřebičů vidíme u prodejců. Většina spotřebitelů si totiž nechá domů přivézt nový spotřebič a současně zdarma vrátí ten starý. V případě sběrných dvorů obcí vše zůstává v podstatě na stejných číslech.

A co vaše programy? Například spolupráce s dobrovolnými hasičskými sbory?

Program Recyklujte s hasiči za těch 14 let, co velmi úspěšně existuje, je již zaběhnutý a stabilizovaný. Podobně je tomu se sběrem malých elektrospotřebičů, baterií, mobilních telefonů či tonerů do tiskáren – ten se od roku 2008 velice úspěšně uskutečňuje pod projektem Recyklohraní na mateřských, základních a středních školách jako doplňková aktivita k hlavnímu poslání Recyklohraní, kterým je především edukace nejmladší generace.

Jak do zpětného odběru vstupuje stále rostoucí obliba reuse center? Lidé tam přece dávají k dispozici i starší, ještě však funkční elektrospotřebiče – s nimi se však už chtějí rozloučit, a přitom by je dříve možná odevzdali do sběrného dvora…

Pokud vím, reuse centra elektrospotřebiče od občanů většinou nepřebírají. Za pračky, myčky, sporáky, lednice i další opětovně použité spotřebiče by totiž přebíraly záruku, a to nejen za jejich funkčnost, ale především za jejich bezpečnost. Do reuse center patří nábytek, šatstvo, nádobí apod., ale určitě nikoliv staré, byť stále funkční elektrospotřebiče.

Vy ale takovým spotřebičům druhý život dokážete dát, že?

Určitě narážíte na projekt Jsem zpět, který umožňuje dál využívat elektrospotřebiče, které jsou sice stále ještě funkční, ale z nějakého důvodu původnímu majiteli už nevyhovují. Každý, kdo by takový spotřebič chtěl naším prostřednictvím darovat některému ze zařízení sociálních služeb, s nimiž máme smlouvu, si na webu www.jsemzpet.cz vyplní kratičký dotazník, z jehož výsledků zjistí, zda by jeho spotřebič mohl opravdu dalším lidem ještě posloužit. Spotřebič například nesmí být starší než pět let – to abychom nepředávali dál výrobek, který už je z hlediska spotřeby elektrické energie neekonomický. Takto sebrané spotřebiče necháme projít odbornou kontrolou servisními techniky a pak je jako funkční a zcela bezpečné zdarma předáváme do sociální sféry – například Klokánkům, Fondu ohrožených dětí, azylovým domům apod.

Už jste to zmínil krátce v úvodu, ale mohli bychom se ještě vrátit k loňským povodním. Ty nepochybně vytvořily velké množství elektroodpadu, který bylo nutné zpracovat.

Povodně nás hodně potrápily. Ze zaplavených obcí a měst jsme prostřednictvím smluvních dopravců odvezli okolo 450 tun velkou vodou zničených velkých elektrospotřebičů. Vozily se hlavně do Charity Opava, což je chráněná dílna, která s námi na severu Moravy a Slezska spolupracuje na zpracování elektroodpadu. A protože disponuje velkým areálem, tak se tam navezlo hodně elektrošrotu. Na jejich zpracování pracují a ještě několik měsíců budou. Část elektrošrotu se vozila do firmy Global recycling v Klenovicích na Hané a chlazení do společnosti Rumpold RCHZ v Havlíčkově Brodě.

Byl to nelehký úkol hlavně pro kolegu, který má u nás na starosti logistiku, a samozřejmě pro samotné řidiče. Ti museli nakládat zablácený a často ještě mokrý elektroodpad, leckdy silně zapáchající kvůli zbytkům jídla v mrazácích a lednicích. Museli jsme k řidičům dodatečně přidat ještě závozníky, aby s nakládkou a vykládkou pomohli.

Co byste rád řekl závěrem?

Chtěl bych pozvat čtenáře SELLu na putovní výstavu „20 let Elektrowinu – Recyklujeme pro budoucnost“, kterou připomeneme 20 let úspěšného fungování společnosti Elektrowin. Putovní výstava byla zahájena 12. března v Brně a následně až do září postupně zavítá do všech krajských měst. Velmi si vážíme skutečnosti, že naší výstavě poskytl svoji záštitu ministr životního prostředí Petr Hladík. Beru to jako ocenění naší činnosti.

Výstava bude mapovat vývoj a trendy zpětného odběru v uplynulých dvaceti letech a bude prezentovat i jeho výsledky v příslušném kraji a městě. Provázena bude vědomostní soutěží ve znalostech o zpětném odběru a společnosti Elektrowin, přičemž ceny do soutěže věnují naši akcionáři – výrobci velkých i malých domácích elektrospotřebičů. Přijďte, jste vítáni.