Interview

Paolo Falcioni: Současná podpora evropské výroby nestačí. Pokud nechceme, aby firmy odešly, žádá si to zásadní změny

Jaké konkrétní kroky podniká APPLiA spolu se svými členy, aby splnili ambiciózní cíle EU v oblasti oběhového hospodářství, zejména v kontextu nedávno zveřejněného Manifestu APPLiA na období 2024–2029, který vyzývá k „vytvoření krizově odolného evropského oběhového hospodářství“?

V první řadě je nutné říct, že svět domácích spotřebičů je cirkulární již ze své podstaty. Spotřebiče jsou navrhovány tak, aby byly jednak energeticky účinné a jednak aby se po skončení své životnosti mohly stát zdrojem druhotných surovin. Pro dosažení skutečné udržitelnosti musíme ovšem pracovat se všemi třemi jejími rozměry – environmentálním, ekonomickým a sociálním. Klíčovou otázkou je, jak zajistit, aby environmentální a ekonomická udržitelnost šly ruku v ruce.

Dalším krokem je aktivní práce na zjednodušení legislativního prostředí. Například nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky (ESPR) nepochybně potřebujeme, ale neměli bychom míchat jednotlivé legislativy dohromady. Každá právní norma si musí zachovat svůj původní účel, aby byla jednoduchá a opravdu funkční.

Jakou roli mají v tomto procesu jednotlivá národní sdružení APPLiA?

Úzce s nimi spolupracujeme a jsou pro naši činnost klíčová, protože každá legislativa EU se sice rodí v Bruselu, ale musí být schválena na národní úrovni. K tomu potřebujeme místní podporu. Jejich role je nesmírně důležitá a my musíme zajistit, aby byl na lokální i evropské úrovni dostatek zdrojů pro naši činnost. Hovoříme spolu během oslav 20 let existence kolektivního systému Elektrowin, tak si ho dovolím použít jako příklad. V Česku je u Elektrowinu registrováno zhruba 700 subjektů a my jim musíme ukázat a vysvětlit, jak důležitá je role APPLiA. Pokaždé, když se zde implementuje nějaká legislativa, je úkolem místní pobočky APPLiA, aby celou záležitost komunikovala a byla součástí tohoto procesu.

Branže se také v současné době potýká s problémy nedodržování předpisů nejen v oblasti recyklace. Jde hlavně o neodvádění povinných příspěvků ze strany mnoha prodejců na čínských, ovšem také na evropských online tržištích. Došlo v této otázce k nějakému pokroku?

Je to něco, kde požadujeme revizi. Některé země tento problém již řeší. Například v Německu nemůžete prodávat nic online, pokud nejste registrováni. Online tržiště musí kontrolovat, zda jsou prodejci registrováni v systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), čímž se zamezuje tzv. „freeridingu“, tedy vyhýbání se poplatkům. Chceme tento problém co nejdříve řešit na úrovni EU. Online tržiště by měla nést odpovědnost. Pokud není odpovědný žádný jiný subjekt, tím myslím skutečného prodejce nebo distributora, měla by být odpovědná samotná tržiště.

Je to už několik let, co začaly platit nové energetické štítky. Jaké jsou dosavadní dopady a jak APPLiA dále podporuje přechod k ještě energeticky účinnějším spotřebičům?

Na výrobce je vyvíjen kontinuální tlak, aby dosahovali nejvyšších úrovní účinnosti. Paradoxní však je, že se nedaří prosadit přechod na digitální energetický štítek. Všichni musí neustále štítky tisknout, což představuje v celoevropském měřítku mimořádně vysoké náklady. Zcela zbytečné náklady, musím podotknout. Vždyť v obchodech je fyzicky vystaven jen jeden energetický štítek z tisíce. Proč tedy nesmíme používat digitální formu? Abych byl konkrétní – náklady na tisk štítků činí 20 milionů eur ročně. Štítek jako takový funguje, ale musíme ho přenést do digitálního věku. Když mluvím o digitalizaci, musím zmínit, že jsme vyvinuli aplikaci MyApplia, která využívá umělou inteligenci, aby pomohla spotřebitelům s jejich spotřebiči a poskytla jim znalosti od expertů, například v oblasti řešení problémů či opravy, kterou mohou provést sami.

V kategorii spotřebičů budou brzy zavedeny nové energetické štítky pro sušičky prádla. Jaký je stav štítků pro akumulátorové tyčové a robotické vysavače? A o jakých dalších kategoriích se v souvislosti se štítky diskutuje?

Aktivně na této věci spolupracujeme s Evropskou komisí, ale zatím žádné konkrétní nové energetické štítky oznámeny nejsou. Víme, že kategorie akumulátorových vysavačů a robotů roste a je relevantní, ale je potřeba si uvědomit, že spotřeba energie v případě těchto zařízení není příliš významná. Komise se zaměřuje na produkty, které spotřebovávají více energie a jsou z pohledu možných úspor důležitější.

Nedávno schválená směrnice EU o právu na opravu představuje pro výrobce nové výzvy. Jak se na tuto legislativu připravuje odvětví domácích spotřebičů a co vnímáte jako největší praktické překážky pro výrobce?

V roce 2023 jsme provedli průzkum mezi našimi členy, který ukázal, že 95 % výrobků, které se dostaly k našim členům za účelem opravy, bylo skutečně opraveno. Spotřebiče jsou opravitelné již dnes. Problémem není technická překážka, ale ekonomická. Vše závisí na vnímané hodnotě výrobku a nákladech na opravu, protože náhradní díly mají firmy k dispozici. Prakticky vše lze opravit, jenže otázkou je, zda se to vyplatí. Směrnice o právu na opravu je krok správným směrem – zavádí například jednotný formulář pro nacenění opravy nebo webovou stránku propojující opraváře se zákazníky. Náš sektor je v tomto ohledu velmi pokročilý. Za dobrý bod směrnice považuji, že stanovuje jasnou logiku: nejprve máte právo na opravu a až poté na výměnu, což uživatele k opravě motivuje. Aby byla motivace maximální, je každopádně nutné opravy podpořit pobídkami.

V souvislosti s právem na opravu se hovoří také o značných nákladech. Ponesou tuto zátěž především výrobci? Budou se kvůli tomu domácí spotřebiče postupně zdražovat?

Nemyslím si to. Vycházíme ze situace, kdy spotřebiče jsou již opravitelné. Pokud si koupíte mixér za 15 eur, pravděpodobně ho stejně nebudete opravovat. Nebude to pro vás ekonomicky smysluplné. Nejde přeci jen o stranu výrobců. Oni ten mixér opravit dokážou. Klíčový je také postoj spotřebitele. A ten levný mixér opravovat nebude, protože se mu to zkrátka nevyplatí.

Digitální produktový pas (DPP) má přinést větší transparentnost životního cyklu výrobků, ale obor elektra také varuje, že by mohl napáchat více škody, pokud nebude odrážet realitu a bude příliš komplikovaný. Jaké jsou hlavní priority APPLiA pro zavedení DPP u domácích spotřebičů?

Již nyní máme zavedeny účinné nástroje, přičemž databáze EPREL je toho klíčovým příkladem. Zavedení samostatného digitálního pasu výrobku by znamenalo zdvojování významných stávajících investic a vytváření zcela nových digitálních infrastruktur pro informace, které jsou již snadno dostupné online. To nepovažuji za efektivní, ale naopak nadbytečné. Pokud je skutečným cílem EU vytvořit jednotný trh založený na datech, je nezbytné, abychom nejprve plně využili a optimalizovali tyto stávající a osvědčené nástroje, než začneme vyvíjet další.

Důrazně podporujeme jasné, ověřitelné a vymahatelné požadavky na informace. V našem odvětví je již dnes řada spolehlivých informací o udržitelnosti poskytována prostřednictvím stávající legislativy. Domácí spotřebiče již léta podléhají široké škále environmentálních předpisů EU. Energetický štítek spolu s příslušným informačním listem výrobku již nyní účinně informuje spotřebitele o dopadu výrobku na životní prostředí během jeho používání, což je fáze, kdy je tento dopad největší. Od roku 2019 výrobci tyto spotřebiče registrují v databázi EPREL ještě před jejich uvedením na evropský trh.

Kromě informací o spotřebě energie poskytujeme spotřebitelům také údaje o látkách vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) v souladu s článkem 33 nařízení REACH. Tuto povinnost dále doplňuje databáze SCIP, která poskytuje další povinné informace o látkách SVHC určené speciálně pro subjekty zpracovávající odpad.

Stručně řečeno, je naprosto nezbytné zajistit soudržnost a konzistentnost napříč všemi informačními systémy – ať už jde o energetické štítkování, označování výkonu, nebo jakékoli budoucí požadavky na DPP. Klíčové je, aby tyto systémy byly zároveň kompatibilní s ostatními stávajícími mezinárodními informačními rámci, a předešlo se tak vytváření obchodních bariér. Bez této soudržnosti riskujeme vznik zbytečné zátěže, která by mohla poškodit náš průmysl, zbrzdit širší obchodní výměnu a v konečném důsledku působit proti samotným cílům Zelené dohody pro Evropu.

APPLiA zdůrazňuje potřebu podpory inovací a investic v Evropě. Jaké konkrétní kroky a opatření na úrovni EU jsou nezbytné k posílení konkurenceschopnosti evropských výrobců domácích spotřebičů tváří v tvář celosvětové konkurenci?

Nejdůležitějším aspektem je jednotný trh a vytváření rovných podmínek. Například vysoké ceny elektřiny způsobují, že je pro stále víc firem neudržitelné v Evropě vyrábět. Vezměte si například takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který je nadále neúplný, a dokud se toto nevyřeší, nestane se silnou pobídkou. Dalším důležitým tématem je uvědomění si potřeby speciálních ekonomických zón a řešení zdanění zaměstnanců. Čínská města si navzájem konkurují – nabízejí nulové daně, elektřinu zdarma a podobně. Musíme udělat něco podobného, jinak výrobci odejdou jinam. Členské státy se musí rozhodnout, zda chtějí více danit, nebo chtějí poskytnout více práce. Pokud chci práci a vytvářet hodnoty, musím pro to poskytnout podmínky. Programy na obnovu výrobních linek existují, ale nestačí to. Potřebujeme na stůl položit více peněz, jinak přijdeme o veškerou evropskou výrobu.

Jaké jsou klíčové legislativní priority a očekávání APPLiA od nově složené Evropské komise pro nadcházející období?

Naší hlavní prioritou je aktivní zjednodušování legislativy. To považujeme za správnou cestu vpřed. Dále je to posílení jednotného trhu. Evropská unie nemůže přežít jen na chemickém a automobilovém průmyslu. Musí se zaměřit i na další oblasti a zajistit, aby zůstal průmysl v Evropě.