Podporují současné sběrové kvóty oběhové hospodářství EU?
Plnění sběrových kvót je jedním z nejčastěji diskutovaných témat na zasedáních WEEE Fora[1], evropské asociace organizací pro nakládání s elektroodpadem. Vzhledem k tomu, že Evropská unie připravuje novou směrnici, která bude tuto oblast upravovat, zadalo WEEE Forum společnosti Deloitte[2] vypracování studie, jež by posoudila současné cíle sběru. Její výsledky byly v červnu představeny na akci v Evropském parlamentu za účasti zástupců EU i dalších klíčových organizací. Samotná Evropská komise má za úkol do konce roku 2026 posoudit, zda je revize směrnice nutná, a případně předložit nový legislativní návrh.
Současný cíl sběru neodpovídá realitě
Stávající legislativa, konkrétně směrnice 2012/19/EU, dává členským státům na výběr ze dvou cílů sběru. První možností je sebrat takové množství elektroodpadu (OEEZ), které odpovídá 65 % průměrné hmotnosti nových elektrospotřebičů uvedených na trh (tzv. POM) v předchozích třech letech. Druhou možností je sebrat 85 % z množství OEEZ, které v daném roce na území státu reálně vznikne.
Studie Deloitte odhalila, že především první metoda výpočtu, která je v EU dominantní, v současnosti neodráží realitu, a to i přesto, že se výsledky sběru za posledních 10 let výrazně zlepšily. Problém spočívá v kombinaci dvou faktorů – silného nárůstu množství nových výrobků uvedených na trh a zároveň jejich dlouhé průměrné životnosti, která činí 14,5 roku. Zatímco množství prodaných spotřebičů (POM) vzrostlo v letech 2013 až 2022 o 98 %, množství skutečně vzniklého odpadu (OEEZ) se za stejnou dobu zvýšilo jen o 12 %. Jinými slovy, na trh proudí obrovské množství nových zařízení, ale kvůli jejich dlouhé životnosti z nich vzniká odpad jen pozvolna.
Protože metoda výpočtu zohledňuje pouze prodeje za poslední tři roky a ignoruje dlouhou životnost, vede to k nerealisticky vysokým cílům. Studie vypočítala, že v roce 2022 by cíl sběru přesáhl 100 % a do roku 2030 by se mohl vyšplhat až na 137 %. Závěr studie je tedy jasný: cíl založený na POM není vhodný a neměl by se nadále používat ke sledování plnění povinností členských států.
Cat. 1 – zařízení pro tepelnou výměnu, včetně chlazení
Cat. 2 – obrazovky
Cat. 3 – světelné zdroje
Cat. 5 – malé spotřebiče
Cat. 6 – malá IT zařízení
Cat. 4a – velké spotřebiče
Cat. 4b – fotovoltaické panely
Nové nastavení cílů a zjednodušení výpočtů
Alternativní metoda, tedy cíl sběru 85 % z reálně vzniklého elektroodpadu, poskytuje podle studie robustnější základ pro stanovení cílů. Je méně ovlivněna náhlými změnami na trhu, protože zohledňuje skutečnou životnost různých kategorií spotřebičů. I tato metoda má však své nedostatky. Její výpočet je v současnosti složitý a není v souladu s metrikami Eurostatu, statistického úřadu EU. I proto ji dosud přijalo pouze osm členských států. Navíc dosáhnout stanoveného 85% cíle je pro většinu zemí velmi obtížné.
Studie proto doporučuje několik kroků k nápravě:
- Zjednodušit výpočet množství vzniklého elektroodpadu tak, aby vstupní data odpovídala hlášením Eurostatu
- Stanovit realističtější cíl sběru, než je stávajících 85 %
- Pravidelně provádět celoevropské studie o životnosti produktů, aby se dále zvýšila přesnost a relevance metody
- Díky takovému rámci si jednotlivé země mohou zvolit nejefektivnější strategie a přizpůsobit svá opatření místním potřebám
Více cílů a sdílená odpovědnost
Studie šla ještě dál a zkoumala i nové nápady, které by rozšířily současné zaměření z pouhého objemu sběru na komplexnější pohled podporující oběhové hospodářství. Jedním z hlavních doporučení je zavedení tzv. vícecílového rámce. Ten by se nezabýval pouze objemem sběru, ale sledoval by také kvalitu služeb, přípravu k opětovnému použití, snižování nelegálních toků odpadu nebo lepší recyklaci kritických surovin.
Dále studie doporučuje uplatňovat princip „všech aktérů“, který by zajistil, že za nakládání s elektroodpadem ponesou odpovědnost všichni v hodnotovém řetězci. Mezi tyto aktéry patří výrobci, distributoři, maloobchodníci, obce, spotřebitelé, recyklační subjekty, inspekční orgány i firmy zabývající se repasováním. Jasné a konzistentní definice rolí a odpovědností spolu s posíleným vymáháním pravidel zajistí lepší dodržování předpisů a zlepší celkové nakládání s elektroodpadem. Nastavení správné metodiky bude o to důležitější, že se v návrhu rozpočtu EU pro období 2028–2034 objevila daň za nezpracovaný elektroodpad jako jeden z možných nových příjmů EU.
Celou studii najdete zde:
[1] WEEE Forum je mezinárodní sdružení zastupující 51 organizací zabývajících se odpovědností výrobců elektroodpadů z celého světa. Spolu se svými členy stojí v popředí snahy o proměnu principu rozšířené odpovědnosti výrobce v efektivní přístup k nakládání s elektronickým odpadem, a to díky svým společným znalostem technických, obchodních a provozních aspektů sběru, logistiky, odstraňování znečištění, zpracování, přípravy k opětovnému použití a hlášení elektronického odpadu. Jediným českým členem sdružení je Elektrowin.
[2] Deloitte označuje jednu nebo více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské soukromé společnosti s ručením omezeným („DTTL“), její síť členských firem a jejich přidružené subjekty. DTTL a každá z jejích členských firem jsou právně samostatné a nezávislé subjekty. DTTL (označovaná také jako „Deloitte Global“) neposkytuje služby klientům. Podrobnější popis společnosti DTTL a jejích členských firem naleznete na www.deloitte.com/about.
