Recyklační příspěvky u nás a v Evropě. Proč jsou v Maďarsku a Rumunsku několikanásobně vyšší?
Historii recyklačních příspěvků jsme vám přiblížili v minulém vydání magazínu SELL. Tentokrát se zaměříme na vývoj jejich výše a podíváme se také na srovnání se situací na dalších trzích Evropské unie. Překvapující pro vás pravděpodobně bude, kolik odvádějí výrobci v nedalekém Maďarsku či Rumunsku.
Než se pustíme do podrobného rozboru, není od věci si připomenout, jak se recyklační příspěvky (RP) vyvíjely u kolektivního systému Elektrowin od jeho založení v roce 2005.
|
Recyklační příspěvek*
Výrobek |
Rok 2005 | Rok 2009 | Od roku 2015 |
| Lednice, mrazničky | 488,9 | 252,7 | 160 |
| Velké spotřebiče | 169,2 | 76,6 | 57 |
| Vysavače, mikrovlnky, odsavače, varné desky | 41,4 | 18,1 | 12,9 |
| Malé spotřebiče | 11,40 | 3,5 | 2,9 |
* Výše recyklačního příspěvku je uváděna v CZK bez DPH.
Celková výše RP v letech 2005 a 2009 zahrnovala jak příspěvky na historická, tak i nová elektrozařízení, od roku 2015 je účtován pouze jeden příspěvek.
Je patrné, že se výše recyklačního příspěvku od roku 2015 nezměnila, a to i přesto, že kumulovaná inflace za toto období přesáhla 50 %, stouply ceny všech vstupů, zejména energií. Především ale Elektrowin v roce 2015 zajistil sběr 35 902 tun a v roce 2025 to bylo již 73 166 tun, tedy více než dvojnásobek.
Nyní se zkusme podívat na recyklační příspěvek z pohledu jeho podílu na průměrné prodejní ceně jednotlivých výrobků.
| Spotřebič | Průměrná prodejní cena* | Recyklační příspěvek* | Podíl na ceně |
| Lednice | 11 000 Kč | 193,60 Kč | 1,76 % |
| Pračka | 10 400 Kč | 68,97 Kč | 0,66 % |
| Vysavač | 4 700 Kč | 15,61 Kč | 0,33 % |
| Mikrovlnka | 3 000 Kč | 15,61 Kč | 0,52 % |
| Žehlička | 1 450 Kč | 3,51 Kč | 0,24 % |
| Varná konvice | 700 Kč | 3,51 Kč | 0,50 % |
| Holicí strojek | 2 100 Kč | 3,51 Kč | 0,17 % |
* Prodejní ceny a výše recyklačního příspěvku jsou včetně DPH 21 %.
Z tohoto srovnání vyplývá, že největší podíl – 1,76 % – na prodejní ceně mají spotřebiče, které představují největší ekologickou zátěž a na jejich zpracování je potřeba speciální technologie, tj. chladicí a mrazicí technika. Naproti tomu stojí spotřebiče, které obsahují velké množství kovů a využitelných plastů (pračka, vysavač, mikrovlnka atp.), kde se podíl RP na ceně spotřebiče pohybuje v rozmezí od 0,17 % v případě holicího strojku do 0,66 % u pračky.
Další zajímavé informace přináší srovnání recyklačních příspěvků Elektrowinu se zahraničními kolektivními systémy ze zemí, které rovněž vstoupily do EU v roce 2004.
Srovnání výše recyklačního příspěvku
| Výrobek | Česko | Slovensko | Polsko1/ | Slovinsko | Maďarsko1/ | Rumunsko |
| Lednice, mrazničky o průměrné hmotnosti 50 kg1/ | 6,40 | 15,5 | 5,93 | 8,00 | 15,80 | 15,70 |
| Velké spotřebiče o průměrné hmotnosti 50 kg1/ | 2,28 | 5,80 | 3,88 | 1,67 | 16,90 | 15,70 |
| Spotřebiče střední velikosti o průměrné hmotnosti 7,8 kg 1/ (vysavače, mikrovlnky, odsavače, varné desky) | 0,52 | 1,00 | 0,57 | 0,20 | 5,54 | 1,20 |
| Malé spotřebiče o průměrné hmotnosti 2 kg1/ | 0,12 | 0,20 | 0,15 | 0,17 | 1,42 | 0,37 |
Výše recyklačního příspěvku je uvedena vždy v EUR/kus bez DPH.
1/Pokud je v dané zemi využíván hmotnostní sazebník recyklačních příspěvků (Polsko, Maďarsko), je pro výpočet použita průměrná hmotnost jednotlivých výrobků uvedená v tabulce.
Pro srovnání byly použity sazebníky společností Elektrowin (Česko), Envidom (Slovensko), Elektroeko (Polsko), ZEOS (Slovinsko), MOL (Maďarsko) a Ecotic (Rumunsko). Uvedený přehled poskytuje čtenáři možnost porovnat reálnou výši recyklačních příspěvků v jednotlivých zemích.
Čtenáře určitě zaujmou vysoké recyklační příspěvky v Rumunsku a v Maďarsku. Důvody jsou rozdílné – v Maďarsku zpětný odběr elektrozařízení (i dalších odpadů) zajišťuje státem výhradně určená společnost MOL a recyklační příspěvky v podstatě představují skryté zdanění výrobců, a tudíž není zájem státu příspěvky snižovat. Do roku 2010 fungoval v Maďarsku kolektivní systém založený výrobci, který měl srovnatelné recyklační příspěvky s našimi. Od 1. 7. 2011 ale začal fungovat státní systém, který příspěvky zvýšil na trojnásobek.
V Rumunsku sice existuje konkurence mezi několika kolektivními systémy, ale zároveň výše recyklačního příspěvku musí reflektovat možnost uložení sankce v případě neplnění povinností výrobci a kolektivními systémy, protože stát stanovil pro případ neplnění výrazné postihy.
Zahraniční praxe ukazuje, že centralizace zpětného odběru pod jednu organizaci a absence konkurence nepředstavuje nejefektivnější a ekonomicky nejvýhodnější způsob fungování společností, které zajišťují plnění rozšířené odpovědnosti výrobců v jednotlivých zemích.
