Basic HTML Version
39
Sell • Březen 2013 • 39
o 11 procent na 1132 bodů. To vše při
dividendovém výnosu necelých 5 pro-
cent,“ řekl naší redakci analytik Societé
Miroslav Frayer.
Jak je na tom běžný účet?
Běžný účet platební bilance v prosinci
vykázal ještě hlubší deficit, než před-
povídaly i nejpesimističtější odhady.
Schodek dosáhl výše 24,30 mld. korun.
Za celý loňský rok pak běžný účet skon-
čil v deficitu 90,34 mld. korun, což zna-
mená zlepšení oproti roku 2011 o nece-
lých 20 mld. V relaci k HDP se schodek
běžného účtu snížil z 2,8 na 2,3 procen-
ta. Bilance běžného účtu se v loňském
roce zlepšila díky obchodní bilanci, kte-
rá byla v meziročním srovnání příznivější
o 50 mld. českých korun. Ostatní složky
se meziročně zhoršily – bilance služeb
o 15 mld., bilance výnosů o 11 mld. ko-
run. Výrazně se v loňském roce vylepšil
kapitálový účet. Z aktivního salda na
úrovni 14,7 mld. vzrostl na 55,5 miliardy
korun. Naopak u finančního účtu analy-
tici zaznamenali výrazné zhoršení, účet
poklesl o 66 mld. CZK. V rámci přímých
investic byl registrován příliv přímých
zahraničních investic, a to v objemu
184,7 mld. korun. Připomeňme, že
v roce 2011 to bylo ještě 75,2 mld. Vý-
sledek byl zhruba z jedné třetiny zapří-
činěn prosincovou statistikou, kdy v po-
sledním měsíci činil příliv 63,5 mld. CZK.
Podle ČNB to bylo ovlivněno splacením
úvěru tuzemskému podniku v rámci sku-
piny zahraničního investora. Podle odha-
du bankéřů Komerční banky by příznivé
trendy na běžném účtu platební bilance
měly přetrvávat i v letošním roce.
Vazba na německou
ekonomiku
Česká průmyslová výroba za posledních
dvanáct měsíců poklesla o 5,8 procen-
ta. Výhled pro další měsíce není příznivý
a to platí zejména pro automobilový prů-
mysl. Příčinu je možno vidět v klesajícím
trendu registrací aut v Německu. „Na
české zahraniční bilanci s automobily se
to prozatím příliš neprojevuje, nicméně
nakonec k výraznějšímu zhoršení do-
jít musí. Na druhou stranu se alespoň
vylepšuje situace u našeho největšího
obchodního partnera, což naznačují
německé hospodářské indikátory,“ řekl
nám ekonom Komerční banky Marek
Dřímal a svá slova doplnil o statisti-
ku. „Německé tovární objednávky byly
v listopadu 2012 meziročně nižší již
jen o 0,2 procenta, když ještě v polovi-
ně loňského roku tytéž časové propady
dosahovaly téměř 8 procent.“ Co z toho
plyne? Celkově se dá očekávat, že se
česká průmyslová výroba v prvním čtvrt-
letí mezikvartálně sníží o 0,2 procenta.
Teprve od druhého čtvrtletí se dá očeká-
vat začátek cyklického oživení. Tomu by
měla napomoci i již vzpomenutá slabší
koruna vůči euru, takže by měly vzrůst
naše exporty. V celoročním vyjádření
by ale měl průmysl zaznamenat pokles
o 1,9 procenta.
Útlum stavebnictví
by již neměl pokračovat
Hodně nahlas se v těchto dnech sklo-
ňuje nepříznivá situace ve stavebnictví.
Tento obor se v prosinci 2012 meziroč-
ně propadl o 17,3 procenta. A chtělo by
se dodat, že opět. Výrazný pokles byl za-
znamenán i na očištěných datech, sta-
tistikové jej vyjadřují minusovou hodno-
tou 14,1 procenta. Některé údaje však
naznačují, že pomyslného dna již bylo
dosaženo a můžeme očekávat obrat.
Například aktivita v sektoru se mezimě-
síčně zvýšila o 2,2 procenta. Problémy
stavebního sektoru jsou ale dlouhodo-
bé a odrážejí nízkou výkonnost české
ekonomiky. Příčinu je možno spatřovat
v nižší investiční aktivitě soukromého
sektoru, ale též ve škrtech některých ve-
řejných výdajů (př. na infrastrukturní pro-
jekty). Současnou složitou situaci ve sta-
vebnictví dokládá i vývoj zaměstnanosti.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců
v podnicích s 50 a více zaměstnanci se
v prosinci meziročně snížil o 4,1 procen-
ta. Počet vydaných stavebních povole-
ní byl v prosinci meziročně o 7,1 nižší
a orientační hodnota nově povolených
staveb vzrostla o 27,3 procenta. Za celý
rok 2012 poklesla stavební aktivita o vý-
razných 6,5 procenta, ale v současnosti
se již dá hovořit o světýlku na konci tu-
nelu. V posledních měsících jsou totiž
v sektoru patrné známky stabilizace, což
by mělo pokračovat. Letos tedy očeká-
váme mírný růst stavební výroby. Analy-
tik Komerční banky Marek Dřímal hovoří
o 2,7 procenta, v příštím roce by měl
vzestup činit další jedno procento.
U infrastrukturních projektů bude klíčo-
vé směrování vládní politiky, rezidenční
výstavbu by pak v roce 2014 měla pod-
pořit zlepšující se výkonnost domácí
ekonomiky.
Nejlepší je u nás
Poštovní spořitelna
Společnost SANEP provedla mezi klien-
ty bankovních domů průzkum. Týkal se
osmi největších bank působících na na-
šem území. Hodnoceny byly parametry,
jako jsou počet poboček, dostupnost
bankovních ústavů pro handicapované
osoby, nabídka účtů, možnost obsluhy
přes internet a další. Nejlepšího hodno-
cení dosáhla Poštovní spořitelna – ERA.
Více údajů, sestavených z průměru hod-
nocených parametrů, přináší tabulka.
Miroslav Hruška
Poštovní spořitelna – ERA
3,3
Česká spořitelna
3,2
Komerční banka
3,0
Raiffeisenbank
2,9
mBank
2,9
ČSOB
2,9
GE Money Bank
2,8
UniCredit Bank
2,8
EKONOMIKA