Basic HTML Version
34
34 • Sell • Září 2013
.Výsledek byl začátkem září potvrzen, i
když v meziročním srovnání jsme ještě v
minusu, a to o 1,3 procenta. Připomeň-
me, že kumulativní propad HDP v období
od začátku října 2011 do konce letošní-
ho března dosáhl hodnoty 3,1 procenta.
Motorem, který se nejvíce zasloužil o
výsledek, byl hlavně čistý export. „Bez
překvapení je i meziroční pokles fixních
investic. Spotřeba domácností podle sta-
tistického úřadu také meziročně pokles-
la, což naznačuje, že vysoký mezikvar-
tální růst spotřeby z prvního čtvrtletí byl
do velké míry kompenzován ve druhém
čtvrtletí,“ řekl pro naše periodikum Jiří
Škop z Economic & Strategy Research
a pokračoval: „Mezičtvrtletní pokles za-
znamenala i spotřeba vlády, která podle
Českého statistického úřadu meziročně
de facto stagnovala.“
Dodejme, že na straně nabídky statis-
tický úřad uvádí negativní dopad klima-
tických podmínek na zemědělství, ale
o tom jsme již podrobněji hovořili v mi-
nulých vydáních časopisu SELL. Pokles
zaznamenaly rovněž stavebnictví, vnitřní
obchod a kvůli slabé domácí poptávce
též investičně orientovaný průmysl. Po-
zitivní výsledky dosáhla odvětví peněž-
nictví a pojišťovnictví. Současná data
(závěr srpna 2013) jsou určitě pozitiv-
ním překvapením pro centrální banku.
Vždyť Česká národní banka předpoklá-
dala meziroční pokles HDP o 1,7 pro-
centa, výsledek je tak o 0,4 procentního
bodu lepší. Jak se uvedená data projeví
v hospodářství státu v nejbližším obdo-
bí? Prognostik Jiří Škop komentoval vý-
sledky takto: „Domácí data zveřejněná
od poslední prognózy by neměla půso-
bit v protiinflačním směru, jak jsme byli
v poslední době zvyklí. Podle předběž-
ných propočtů by měl centrální ban-
ce vyhovovat kurz v pásmu 26,00 až
26,50 koruny za euro. Česká ekonomika
z pohledu HDP zaznamena-
la v prvním čtvrtletí výraz-
ný propad, mezikvartálně
o 1,3 procenta. Nicméně
tento pokles byl způso-
ben dočasnými faktory,
jako jsou špatné počasí,
předzásobení
tabákový-
mi výrobky anebo pokles
zásob. Ve druhém čtvrt-
letí se česká ekonomika
konečně dostala z recese
aoživeníbymělopokračovat
i vnásledujícíchčtvrtletích.“
Letos by měla domácí eko-
nomika v průměru pokles-
nout ještě o 0,8 procenta,
ale příští rok již očekáváme
růst, prognózy činí 1,8 pro-
centa. Současnost tomu
nasvědčuje. Vždyť situace
v průmyslu se konečně za-
číná zlepšovat. Také těžce
zkoušené stavebnictví by
se mohlo začít stabilizo-
vat, pomoci by měla povodňová obnova.
V důsledku to znamená, že i domácnos-
tem se začíná blýskat na lepší časy.
Co těmto
výsledkům předcházelo?
Ceny průmyslových výrobců se v červen-
ci meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta.
O půl procenta vzrostly i ceny v potravi-
nářském průmyslu. Důležitější pro cent-
rální banku je však vývoj cen v zeměděl-
ství, protože tyto platby ovlivňují budoucí
vývoj cen potravin v rámci spotřebitel-
ského koše. Rozhodující pro další rozvoj
bude nová úroda, což samozřejmě platí
i pro ceny potravin v rámci vzpomenuté-
ho spotřebitelského koše. Odhady sta-
tistického úřadu ukazují na letošní mírně
nadprůměrnou úrodu. Stavební práce?
Jejích ceny se v červenci na meziměsíč-
ní bázi snížily o 0,1 procenta. Meziročně
byly tyto ceny nižší o 1,4 procenta, když
ještě v červnu byly v minusu o 1,3 pro-
centa. Připomeňme, že od roku 2008 se
situace ve stavebnictví výrazně zhoršo-
vala, což dokládá vývoj zaměstnanosti
a produkce v tomto sektoru. Ve zbytku
letošního roku by se situace měla ales-
poň stabilizovat. Ještě ceny tržních slu-
žeb v podnikatelské sféře, ty se snížily
o jedno procento. Vývoj cen ve službách
dokládá, že domácí reálná ekonomika
působí stále protiinflačně.
Zaostřeno na ropu
Cena ropy Brent se od dubna zvýšila
z úrovní mírně nad 100 amerických
dolarů za barel až na současných
110 dolarů. Právě tato skutečnost v po-
sledních měsících tlačila ceny položek
Konečně! Česká ekonomika
se vymanila z recese
Vypadá to, že jsme konečně venku z krize. Ekonomové spočítali, že hru-
bý národní produkt se v období od dubna do června mezikvartálně
zvýšil o šest desetin procenta. Na oslavy je ale ještě brzy
EKONOMIKA