Lubor Jarkovský
ZRCAdlO
Sell • Říjen 2015 • 53
53
je ve srovnání s instantem o několik úrovní výše. Díky níz-
ké pořizovací ceně kávovarů se stal zejména systém Dolce
Gusto populárním a vyšlapal cestu k dalšímu posunu směrem
k pákovým kávovarům, automatům nebo „seriózním kaps-
lím“, jak jim sám říkám. Mám na mysli samozřejmě systémy
jako Nespresso, Cremesso nebo Caffitaly, které dodávají na
trh kapsle s vysoce kvalitní kávou a cílí na jiného zákazníka
než Dolce Gusto.
Obrovský kus práce potom odvedla v edukaci lidí společ-
nost De’Longhi, a když její český šéf hovoří o tom, že vytvo-
řila zdejší trh s plnoautomaty, vlastně ani moc nepřehání.
Prezentace a ochutnávky kávy zdarma na nespočtu festivalů
a akcí nadchly pro kávový svět tisíce lidí, kteří pochopili, že
za kávovým zážitkem už nemusí do dobré kavárny, nýbrž si ho
mohou dopřát doma v rodinném kruhu.
Nástup automatů na espreso a kvalitních kapslových sys-
témů přiměl lidi také zjistit, jaké jsou jednotlivé typy kávo-
vých nápojů, což vytvořilo a nadále vytváří rostoucí armádu
poměrně erudovaných hostů restaurací, kteří už vědí, co mají
dostat, a nebojí se protestovat, pokud tomu tak není.
Opravdoví kávoví nadšenci, jejichž množství v posledních
letech také výrazně vzrostlo, pak doplňují své automatické
kávovary nebo pákové modely (které skuteční puristé považu-
jí za jedinou cestu k tomu pravému italskému espresu) ještě
o různé french pressy a moka konvičky, sloužící k alternativní,
leč zajímavé přípravě kávy.
Co ještě považuji za zajímavé, je fakt, že Češi v podstatě
přeskočili fázi překapávané kávy, která je v každém případě
chutnější a celkově lepší než instant, nebo nedej bože turek.
Ano, ve srovnání s espresem chutná mdle. Jako ranní kopa-
nec ovšem funguje úžasně, protože obsahuje velké množství
kofeinu. Výrobcům se každopádně nepodařilo český národ
přesvědčit, že by měl své Nescafé vyměnit za překapávač
a pytlík mleté kávy.
Pražírny rostou jako houby po dešti
Viditelným trendem opravdu nedávné minulosti je zvýšený
zájem českých zákazníků o čerstvě upraženou kávu. Počet
těch, kteří nechtějí supermarketovou kávu zvučné znač-
ky, protože byla upražena před kdoví jakou dobou někde
v Itálii, nýbrž opravdu čerstvě pražená zrna, viditelně stoupá.
Trh na to reaguje a vznikají lokální pražírny odebírající mnoh-
dy vysoce kvalitní arabiku s doloženým původem. Jako jeden
z důkazů kávové evoluce na českém trhu vnímám například
vznik Kávového centra v Praze, kde dnes praží čerstvou kávu
v horkovzdušných pražičkách, přičemž si zákazníci mohou
vytvořit dokonce vlastní pražicí profily a nechat si připravit
kávu doslova na míru svým chuťovým pohárkům.
Dlouhé, předlouhé roky strnulí Češi jako by najednou
procitli a začalo je zajímat gurmánství včetně toho kávového.
Jejich vyšší a vyšší nároky vytvářejí tlak na celý trh včetně
segmentu pohostinství, což nelze vnímat jinak než pozitivně.
A nevypadá to, že by měly trendy svůj směr změnit. Během
dalších pár let se z nás může klidně stát taková malá „Itálie
střední Evropy“, alespoň z kávového hlediska.
