11 Sell • 2/2026 • 11 TÉMA • TRH bec nemusí. Jak covid, tak zásahy ÚOHS napříč trhem s elektrem přímo či nepřímo vedly v posledních letech k tomu, že ceny domácích spotřebičů příliš nevzrostly. Zatímco podle ČSÚ a Eurostatu dosáhla kumulovaná inflace od začátku roku 2020 do konce roku 2025 cca 30 %, v kategorii elektra takto ceny nevzrostly. Předem plněné pračky i automatické kávovary se nadále prodávají od cca 5 000 Kč. Za tyto ceny ale byly na trhu i v době před covidem, kdy činila průměrná mzda cca 36 000 Kč. Na konci roku 2025 to bylo už přes 52 000 Kč. Zatímco nominální ceny domácích spotřebičů vykazují od roku 2018 značnou stabilitu, jejich reálná cena výrazně klesla. Důsledky konfliktu na Blízkém východě by měly být jednoznačné – zdražení domácích spotřebičů. Značky jsou ale v kleštích slevových akcí i toho, kam dospěl český trh – zůstali tři velcí prodejci, všichni s vlastními privátními značkami. Přestože v jiných částech Evropy to mají v rámci prodejních kanálů jednodušší, celkově jsou producenti pod obrovským tlakem. A to nejen aktuálně kvůli Íránu. Dlouhodobě píšeme o uvadající evropské produkci, přemíře regulací či naopak nedostatečné ochraně výrobců před neférovou mimounijní konkurencí. Že je situace vážná, dokazuje pokračující restrukturalizace Electroluxu (a uzavření některých továren, viz článek na str. 14), přesun některé produkce z Německa do Polska u Miele, uzavření některých závodů BSH či nedávný krach Groupe Brandt. Data NIQ Ačkoliv při pohledu na data za první kvartál od společnosti NIQ (GfK) se může zdát, že není důvod k větším obavám, březnová čísla už s největší pravděpodobností indikují faktor „Írán“. Na trhu určitě nenastala panika. Další světová událost zvyšující životní náklady Čechů i celkovou nejistotu se ovšem do trhu chtě nechtě promítne. A ještě jedna důležitá věc stojí za pozornost, jak uvedl Ondřej Černý, senior consultant CSM CZ/SK ze společnosti NIQ, pro SELL: „V kategorii MDA přetrvává cenová eroze. Poptávka je sice vyšší o 4 %, ale obrat stagnuje.“ A to už bychom se zase obloukem vraceli k předchozí části textu o nerostoucích cenách spotřebičů, přemíře slevových akcí atd. Nepříliš nadějné vyhlídky Co napsat na závěr? Ano, jsme si vědomi toho, že předpokládaná průměrná inflace by se měla letos udržet na úrovni 2,5 %, jenže toto číslo není vytesané do kamene. Závisí na dalším vývoji, zejména na Blízkém východě. Tlak na ceny energií se dříve či později propíše do nákladů většiny firem. Jestliže evropské a asijské značky dnes už beztak bojují o každé procento tržního podílu za cenu minimálních marží, další zdražení vstupů může být pro menší distributory a nezávislé resellery fatální. A pochopitelně nezlepší kondici ani v případě velkých výrobců. Rizika pro hospodářské oživení tak zůstávají výrazně vychýlena směrem dolů a konsolidace prodejních kanálů s velkou pravděpodobností bude dál pokračovat, což ve výsledku na zacyklení trhu do nekončících promočních akcí a na stupňujících se požadavcích na kompenzace ze strany největších resellerů nic nezmění. Spíš naopak. Lubor Jarkovský
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=