Krize dodavatelských řetězců a fundamentální změny. Trh televizorů prochází další velkou transformací Masivní technologický rozvoj, o němž byla řeč v článku na začátku speciálu, a zostřený boj o tržní podíly probíhají na pozadí závažné a hluboké krize v oblasti klíčových komponent. Čínské korporace agresivně posilují svůj vliv, zatímco tradiční japonské značky po dvou dekádách defenzivy a přešlapování definitivně opouštějí arénu nezávislých výrobců. Dříve zcela jasně dominující korejští giganti jsou nuceni bránit své pozice a celý trh čelí strmému zdražování klíčových paměťových čipů, což má především dopad na segment menších úhlopříček. Vliv AI serverů na cenotvorbu a výrobu Globální rozmach technologií a aplikací generativní umělé inteligence způsobil skokový, až neukojitelný nárůst poptávky po vysokokapacitních a extrémně rychlých serverech určených pro nová datová centra. Polovodičové společnosti po celém světě na tento trend zareagovaly zcela logicky z hlediska ziskovosti – masivně přesunuly svou výrobní kapacitu DRAM a NAND flash pamětí směrem k vysoce lukrativním podnikovým SSD diskům a pamětem s vysokou propustností pro AI infrastrukturu. Tímto tržním krokem však došlo k fatálnímu odčerpání výrobních kapacit pro běžné, takzvané spotřebitelské paměti. Tyto čipy jsou přitom pro moderní televizory naprosto klíčové. Každá chytrá televize je dnes v podstatě specializovaným počítačem – operační systémy společně se všemi integrovanými AI procesy a aplikacemi pro streamování jsou extrémně paměťově náročné a vyžadují stále větší operační paměti. Následky nedostatku na trhu na sebe nenechaly dlouho čekat. Již na konci roku 2025 odstartovala cenová rallye, kdy smluvní ceny běžných pamětí DRAM vylétly v prvním čtvrtletí 2026 mezikvartálně o neuvěřitelných 90 až 95 %. A zdražování pokračuje i nadále – odhady ze začátku roku, že bude následovat ještě další zdražení o dalších cca 60 %, se víceméně naplnily. Vzhledem k tomu, že AI segment kompletně blokuje výrobní kapacity a nové linky nebudou v továrnách k dispozici dříve než koncem roku 2027, je tento stav pro výrobce televizorů momentálně neřešitelný. V segmentu televizorů tak dochází k něčemu dlouhou dobu skoro nemyslitelnému – zdražování produktů. Vzhledem k tomu, jak nízko se pohybují marže a jak zerodované koncové ceny jsou, bylo by nepochybně záhodno v rámci ozdravení celého byznysu, aby firmy krizi „využily“ k postupnému zvýšení cen nad rámec toho, co představují dražší čipy. Nejde přece o nějakou neadekvátní snahu se obohatit – spíše zastavit slevové zacyklení trhu, v němž se pohybujeme už od agresivního nástupu korejských firem před cca 20 lety. Když se ale ještě vrátíme k samotnému tématu pamětí, dopad této nákladové krize na celkovou výrobní ekonomiku televizních přístrojů je silně nesouměrný a odvíjí se od velikosti produkovaného displeje, jak ukazuje tabulka 1, při jejímž pročítání by si měl čtenář ještě uvědomit, že jde o data z prvního kvartálu letošního roku. A jak už jsme uvedli, od té doby ceny ještě dál stouply. Tento extrémní nárůst činí montáž malých levných televizorů, u kterých se čistá marže běžně pohybuje pouze v řádu jednotek amerických dolarů, de facto ekonomicky neudržitelnou. Prognostické agentury, jako je TrendForce, otevřeně očekávají, že fyzické dodávky nových 32palcových televizorů se v roce 2026 globálně propadnou o masivních 9,1 %, čímž se jejich celkový podíl na trhu zmenší na přibližně 19 %. 16 • Sell • Speciál TV/AV
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=