17 TÉMA • TRH TELEVIZORŮ tabulka 1 V příkrém kontrastu k tomu stojí trh s velkoplošnými modely. U prémiovějších 65palcových nebo 75palcových panelů s maloobchodní cenovkou převyšující 1 000 dolarů tvoří i výrazně zdražená křemíková paměť zhruba pouhých 10 % celkových nákladů na materiál. Tento relativní nárůst je něco, co výrobce dokáže v konečné vysoké cenovce prémiové elektroniky mnohem snáze ztratit, aniž by došlo k destrukci jeho hrubé ziskové marže. Výsledkem je masivní a nevratný tržní posun – nadnárodní korporace postupně zcela ukončují marketingovou i technickou podporu malých úhlopříček a přesouvají veškeré alokované úsilí, dodávky čipů a výrobní kapacity linek na televizory o velikosti 65 palců a více. Předpovídá se, že v roce 2026 budou modely od 65 palců výše generovat téměř čtvrtinu veškerých globálních objemových dodávek. Pro koncového spotřebitele má tato anomálie přímé dopady – analytici se shodují, že nárůst maloobchodních cen je nevyhnutelný. Geopolitika, korporátní restrukturalizace a konec japonské éry Zatímco křemíková krize definuje dodavatelský řetězec, korporátní sféra prošla v posledních měsících doslova zemětřesením. Rok 2026 se do historie průmyslu spotřební elektroniky neodvratně zapíše jako moment, kdy se po více než půlstoletí definitivně uzavřela éra japonských značek. Dvě z nejikoničtějších a dříve nejrespektovanějších značek konce 20. a počátku 21. století – Sony a Panasonic – v rychlém sledu oznámily strategická partnerství s agresivními čínskými výrobci. Tato ujednání v odborné praxi znamenají faktické odevzdání a předání kontroly nad vlastní výrobou televizorů. Přestože tyto zprávy v trhu rezonovaly velmi silně, faktem je, že Japonci byli nahrazeni Korejci v roli technologických i tržních lídrů už před více než 15 lety. Lze konstatovat, že po světové finanční krizi z let 2008–2010 se postupně vytráceli z regálů i myslí spotřebitelů. Sony Rozhodnutí tradiční japonské korporace Sony podepsat dohodu o odprodeji svého televizního a domácího audiovizuálního byznysu čínské společnosti TCL představuje na poli elektroniky zásadní moment. V nově zformovaném společném podniku, který má zahájit plný provoz v dubnu 2027, bude TCL držet 51% většinový a řídicí podíl, zatímco Sony si ponechá 49% menšinový podíl. Tímto krokem přebírá dravé TCL zodpovědnost za každodenní řízení, návrh hardwaru, výrobní procesy a celkovou logistiku. Ačkoliv zástupci obou společností zdůrazňují vzájemnou synergii, realita je taková, že Sony tímto rezignovalo na status nezávislého výrobce hardwaru. Nová společnost nadále využije názvy „Sony“ a „BRAVIA“, avšak hardware dodá Čína. Příčin tohoto ústupu je hodně – zejména pak prohlubující se strukturální selhání v managementu Sony. Firma nevyrobila skutečně vlastní, in-house designovaný televizní panel od dob zlaté éry CRT obrazovek řady Trinitron. Od prodeje svého podílu v S-LCD v roce 2012 byla společnost zcela závislá na nákupu panelů od svých přímých rivalů – odebírala WOLED panely od LG Display, QD-OLED od Samsung Display a běžné LCD panely od TCL CSOT. Vývoj hlavních systémových čipů přenechala společnosti MediaTek a od roku 2015 akceptovala softwarové řešení od Googlu. Pokusy o vytvoření synergických služeb, jako byla aplikace PlayStation Remote Play či platforma Sony Pictures Core, skončily v podstatě jen jako izolované aplikace. Očekává se, že po fúzi by TCL mohlo produkovat dostupné Mini LED televize v obrovských objemech, čímž Sony ztratí exkluzivitu, zatímco samotné TCL aktivně staví novou supermoderní továrnu na produkci inkoustovým tiskem vyráběných OLED panelů. Zahájit provoz má příští rok. Panasonic Zcela analogický proces proběhl u další slavné japonské značky Panasonic, která oznámila, že předává kontrolu nad výrobou čínskému průmyslovému holdingu Skyworth. Tento transfer moci se uskuteční napříč celým evropským kontinentem a regionem Severní Ameriky. Panasonicu zůstane primárně pouze role konzultanta přinášejícího expertizu a společný dohled při vývoji nejdražších modelů s OLED panely. Společnost Matsushita, přejmenovaná před 18 lety na Panasonic, v roce 1952 spustila masovou produkci CRT televizorů a do roku 2014 byla lídrem plazmových TV, nyní tedy opouští arénu nezávislých producentů. Zákazníkům tento fakt bezprostředně mění nabídku – u nižších a středních tříd již Panasonic pouze licencuje značku do přístrojů vybavených různorodými operačními systémy. Prémiové OLED novinky roku 2026 s označením Z86C a Z85C sice podporují pokročilé technologie, avšak oproti předchozím vlastním iteracím značky ztrácí určité proprietární parametry a hlubší softwarovou integraci, jako je plná podpora kalibračního softwaru Calman či proprietární herní módy. Souboj o dominanci aneb jihokorejská defenziva a čínská ofenziva Tlak, jenž donutil japonské značky k radikálnímu ústupu ze scény, je důsledkem jednak dlouhodobého tlaku korejských firem a jednak ve své současné definitivní podobě firem čínských. Téže ofenzivě ostatně nyní čelí jihokorejské společnosti Samsung a LG, jejichž obranné strategie se však diametrálně liší, ačkoliv obě stále vlastní technologický a výrobní hardware. Když se podíváme na data o vygenerovaných příjmech za první kvartál roku 2026, Samsung Electronics působí neotřesitelně. Sell • Speciál TV/AV • 17 Kategorie obrazovky Podíl ceny paměti na celkových nákladech (2025) Podíl ceny paměti na celkových nákladech (Q1 2026) Ekonomický dopad na výrobce Malé úhlopříčky (např. 32”) 6–7 % 15 % Dramatické zhoršení výnosnosti. Výroba generuje u levných modelů ztrátu. Velké úhlopříčky (např. 65”) 2–3 % cca 10 % Zvýšené náklady lze bez problémů absorbovat vysokou maloobchodní cenou.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=