34 34 • Sell • 5/2026 INTERVIEW • RADEK HACAPERKA • APPLIA CBAM, ETS, opravitelnost výrobků a další nové regulace či nařízení mají učinit evropský průmysl zelenější a udržitelnější. Jsou ale prováděné či chystané změny ekonomicky realistické? Nebo se Evropa sama střílí do nohy? Mizející továrny napříč kontinentem, krachující tradiční výrobci a enormní tlak asijské konkurence ukazují, že situace je mimořádně vážná. O těchto tématech s námi hovořil Radek Hacaperka, generální ředitel sdružení výrobců domácích spotřebičů APPLiA CZ. Jaký dopad má v praxi spuštění ostrého režimu CBAM od počátku letošního roku a probíhající odbourávání bezplatných povolenek ETS na evropské výrobce spotřebičů, když dovážené hotové výrobky tomuto mechanismu stále nepodléhají? A jak dlouho má tato situace, kdy jsou evropští producenti v podstatě znevýhodněni, trvat? Stanovení cen uhlíku je regulováno dvěma předpisy. Systém ETS vyžaduje nákup povolenek, zatímco mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) má replikovat stejnou cenu uhlíku na dovážené suroviny, jako je železo, ocel, hliník a cement. Podíl bezplatných povolenek v systému ETS se navíc začne postupně rušit. Problém tkví v tom, že původní verze CBAM opomněla hotové výrobky. Zatímco evropský výrobce musí platit cenu uhlíku za použité suroviny, dovážený hotový výrobek, třeba pračka, od výrobce mimo EU vstupuje na trh bez této zátěže. Tím se vytváří obrovská nerovnováha. Je to paradoxní – neustále se volá po konkurenceschopnosti a snaze chránit evropský trh, ale současně ho vlastní legislativou oslabujeme. Kopeme se do kotníků, do kolen a řeknu to zcela natvrdo, doslova i do rozkroku. Jak dlouho bude toto znevýhodnění trvat, záleží na dalších jednáních, ale současný stav ekonomicky zkrátka nedává smysl. Proč řeší EU zařazení domácích spotřebičů a dalších zařízení pod CBAM až nyní, když mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích již vstoupil v platnost pro vybrané materiály? To upřímně nechápeme ani my. To, že zavedení uhlíkového cla pouze na základní materiály způsobí obrovskou nerovnost na trhu s hotovými produkty, muselo být přeci od začátku jasné. Vzniká to pravděpodobně proto, že legislativu často tvoří lidé zcela nepolíbení praxí, bez hlubší znalosti reálných souvislostí a často ovlivnění současnou vlnou, že vše musí být „zelené“ za každou cenu. Dělají se věci násilně a bez rozmyslu. Rád používám příměr s Německem, které se také direktivně rozhodlo opustit jádro a nyní toho lituje. Pokud by v nastavení byla logika, naše věcné argumenty by byly přijaty. Místo toho jsou často smeteny ze stolu. Na jaře letošního roku vyvolal hlasitou kritiku návrh v podobě seznamu kategorií spotřebičů, které mají být pod CBAM zařazeny. Chyběly v něm totiž některé zásadní produkty, jako například myčky nádobí. Už se podařilo situaci vyřešit? Radek Hacaperka: Evropská legislativa sráží výrobce spotřebičů na kolena. Chybí nám ostřejší lokty
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=