35 Sell • 5/2026 • 35 Myčky v původním návrhu Evropské komise skutečně chyběly a spolu s nimi i vestavné trouby, ohřívače vody nebo mrazničky. My jsme na úrovni ENVI výboru Evropského parlamentu prosadili jejich doplnění a výbor tento návrh APPLiA potvrdil. Bohužel, Evropská rada toto doplnění následně odmítla a v podstatě ho smetla ze stolu. Nyní tedy celá věc míří do trialogu, kde probíhá komunikace na úrovni zástupců Evropského parlamentu, Evropské rady a Evropské komise. Naší snahou je zástupcům České republiky opravdu detailně vysvětlit nelogičnost této situace, aby podpořili náš názor a podařilo se nám tyto chybějící produktové skupiny zpět do legislativy doplnit. Současně se řešila otázka stanovených kapacitních a emisních limitů v CBAM. Například u praček s kapacitou nad 10 kg. Jarní návrh by znamenal, že by došlo k paradoxu, kdy pračka s kapacitou do 10 kg by spadala pod CBAM, zatímco model s kapacitou nad 10 kg nikoliv. Mimoevropským výrobcům by stačilo začít vyrábět tyto pračky a uhlíkovému clu se vyhnout. Přijde nám zvláštní, že se šije legislativa doslova horkou jehlou… Jak situaci vnímá APPLiA? Jak jsem řekl, nedává to absolutně žádný smysl. Zahrnutím pouze vybraných typů praček či sušiček se totiž vytváří obrovské riziko úniku uhlíku a účelového obcházení předpisů. Dovozcům zkrátka bude stačit dovážet mírně odlišné výrobky – jako zmíněné modely s kapacitou nad 10 kg – a jednoduše se vyhnou clu. Idea CBAM by byla fajn a metodika není navržená úplně špatně, ale samotná exekuce je strašně kostrbatá a bez komplexního rozmyslu. Pokud evropští výrobci běžně produkují ucelenou řadu výrobků s podobným materiálovým složením, nemůžete z toho polovinu portfolia vynechat. Vzhledem k tomu, že suroviny spadající pod CBAM tvoří u některých spotřebičů až 70 % hmotnosti, jak výrazně tento nepoměr v uhlíkových nákladech v současnosti znevýhodňuje finální evropskou produkci oproti dovozu z třetích zemí? Konkurenční výhoda pro dovozce z třetích zemí to je zcela nepochybně. U praček tvoří materiály podléhající CBAM skutečně přibližně 70 % celkové hmotnosti. Z pohledu nákladového tlaku tak uhlíková stopa tvoří významný podíl výrobních nákladů v době, kdy produkt opouští evropskou továrnu. Evropská komise stanovila minimální prahovou hodnotu nákladového tlaku na 5 % a my jsme s našimi výrobky jednoznačně nad ní. My si de facto chceme vytvořit klimatický deštník nad Evropou, ale pokud ty hotové výrobky nebudou podléhat stejným pravidlům, zasáhne to ohromnou část přidané hodnoty našich producentů. V sázce jsou masivní investice i tisíce pracovních míst. Jaká nová data z průběhu letošního roku z hlediska mezinárodního obchodu a nákladového tlaku nyní předkládáte Evropskému parlamentu a Radě EU, abyste je přesvědčili k urychlenému rozšíření seznamu regulovaných výrobků? Průběžně sbíráme data ve spolupráci s národními svazy a zkušebnami napříč celou Evropou. Evropská komise si navíc může vytáhnout přesná čísla přímo z Eurostatu. Ta jasně ukazují, že naše odvětví je vystaveno enormnímu tlaku. Intenzita obchodu u domácích spotřebičů se v roce 2024 vyšplhala na 38 %, zatímco ještě v letech 2019 a 2020 to bylo 36 %. Pro srovnání – automobilový průmysl čelí intenzitě obchodu na úrovni 28 %. Přesto automotive není těmito regulacemi zdaleka tak postižený jako my. Mají evidentně ostřejší lokty a dokážou si řadu věcí vyjednat v pozadí. Naše odvětví je naopak slušné, předkládáme hmatatelné průzkumy, analýzy a chováme se korektně. Bohužel nás pak evropské orgány vnímají jako slabé a snadno si do nás kopnou. Jak zásadní riziko představuje souběh fungování CBAM a systému obchodování s emisemi ETS pro dodavatelský řetězec, lokální výrobní závody a zaměstnanost v regionu? Tento souběh je obrovské nebezpečí. Na výrobce se neustále kumuluje zátěž – máme tu ETS1 a chystá se ETS2. Odvádíte poplatky, příspěvky a daně z věcí v rámci vstupního materiálu, a pak se to samé odvádí znovu v rámci hotového produktu. Jde v podstatě o vícenásobné zdanění. Paradoxní je, že jsme snad jediné průmyslové odvětví, u kterého za posledních 35 let klesala průměrná cena výrobků, i když technologické investice a vývoj jdou razantně kupředu. Pokud se pravidla nenarovnají, bude to mít na ekonomiku lokálních výrobců jednoznačně drtivý vliv. INTERVIEW • RADEK HACAPERKA • APPLIA
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=