23 Sell • 7/2026 • 23 TÉMA ČÍSLA • KRIZE V ITALSKÉ VÝROBĚ Je prémiový segment jedinou udržitelnou záchranou? Ocitnout se dnes mezi mlýnskými kameny asijského cenového a inovačního tlaku a nákladnou evropskou výrobou není nic příjemného. Nic to však nemění na faktu, že v Itálii stále existují hráči, kteří dokázali prozřetelně přehodit strategickou výhybku. Asi nejlepším příkladem je společnost SMEG, která se dokázala poměrně úspěšně izolovat od zničující asijské cenové války díky spolupráci s módními domy a silnému tlaku na prémiové malé domácí spotřebiče. Výsledek? Čistá zisková marže dosahující 6,8 %, což je v současném evropském kontextu absolutní unikum. Přitom samotné spotřebiče SMEG se na trhu vymykají převážně jen svým designem. Po technologické stránce nejde o žádné tahouny trhu. Naopak. Často jsou to spotřebiče v podstatě technologicky zcela obyčejné. A to platí jak pro MDA, tak SDA. SMEG ale jednoznačně ukazuje, že spousta zákazníků nevyžaduje ve svých troubách AI, kamery, obří dotykové displeje a další „smart“ elektroniku. Tento trend spustily především asijské firmy, na jejichž hru velcí západní hráči přistoupili. Ti pak horko těžko konkurují od základu digitálním asijským dravcům. SMEG na tento souboj nepřistoupil a evidentně z toho těží. Pomůže stát, nebo jen oddálí nevyhnutelné finále? Italské ministerstvo pro podnikání pod vedením Adolfa Ursa se pokouší hasit rozsáhlé průmyslové požáry všemi dostupnými prostředky, přičemž vládne i explicitní hrozbou uplatnění pravomoci Golden Power k ochraně zbytků národních dodavatelských řetězců (vysvětlení v boxu vedle). Otázkou samozřejmě zůstává, zda to k něčemu dlouhodobě reálně vede. Další deziluzi totiž v Itálii přinesl nepříliš povedený dotační program, který měl prostřednictvím státem vydaného voucheru pokrývat až 30 % z ceny nově pořízeného energeticky úsporného spotřebiče. Jeho spuštění koncem roku 2025 sice na krátký čas podpořilo nárůst tržeb (hovořilo se o dodatečném růstu trhu o vynikajících 153 milionů eur během několika měsíců), nicméně dotační program se stal obětí vlastního úspěchu a administrativních škrtů a v roce 2026 byl v podstatě paralyzován. Všechny tyto drobné střípky postupně tvoří celkovou, nepříliš pěknou mozaiku italské průmyslové výroby. Může vůbec evropská firma, která musí živit byrokratický aparát a za asistence státního rozpočtu uměle saturovat zcela neproduktivní kapacity, konkurovat asijské továrně? Ta totiž chrlí identický produkt za pouhou třetinu až polovinu nákladů a na hotové výrobky (zatím) navíc neplatí evropské uhlíkové clo (CBAM). Evropa si musí bezpodmínečně odpovědět na mnoho nepříjemných otázek a současně se přestat upínat pouze na automobilový průmysl, jehož krizi ekonomická média skloňují téměř denně. Další oblasti průmyslové výroby, včetně domácích spotřebičů, které celoevropsky představují obrat zhruba 50 miliard eur, jsou zatím trestuhodně přehlíženy. Italská produkce cenově dostupných spotřebičů nemá při aktuálním směřování trhu budoucnost. Pokud se něco nezmění na úrovni celé EU, a to nejen ohledně témat, jakými jsou uhlíkové clo. Na mysli máme třeba i oblast cenotvorby v rámci koncového prodeje, do čehož mají výrobci dle současné legislativy zcela zakázáno zasahovat, ostatně jsou za to napříč Evropou pokutováni, bude to mít výroba na starém kontinentu velmi těžké. Produkovat v západních zemích včetně Itálie pračky nebo ledničky, jejichž cena zeroduje v některých případech hluboko pod 10 tisíc korun, je prostě a jednoduše rovince, na jejímž konci nemůže být kladné číslo. Lubor Jarkovský Bude recept společnosti Elica na udržení konkurenceschopnosti úspěšný? Světový lídr v kategorii odsavačů par překvapivě vykázal za první polovinu roku 2026 meziroční pokles tržeb o téměř 7 % na úroveň 223,5 milionu eur a propad do čisté ztráty 2,2 milionu eur. Příčina? Dluhová zátěž způsobená nutností masivně investovat do složité transformace nabídky s důrazem na širokou škálu varných desek s integrovaným odsavačem. Elica kvůli tomu musela sáhnout k úvěru ve výši 120 milionů eur. Firma nutně potřebuje pokračovat v inovacích, což prokázala i na letošním veletrhu EuroCucina, kde její expozice patřila k velmi silným. Cílem je vytvořit silnější portfolio prémiových produktů jako obranu proti levným asijským kopiím. Zda bude strategie úspěšná, ukáže až čas. Centrála italské společnosti Elica ve Fabrianu. Firma SMEG sídlí v moderním do krajiny citlivě integrovaném areálu. Co je italské právo Golden Power? Jedná se o zvláštní právní režim, který italské vládě propůjčuje pravomoc vetovat, omezovat nebo stanovovat podmínky pro zahraniční investice a transakce ve strategických odvětvích, jako jsou obrana, národní bezpečnost, energetika, doprava, telekomunikace a špičkové technologie.
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=