Téma

Rumunsko je v hledáčku výrobců domácích spotřebičů. Hned několik velkých firem zde nedávno postavilo nebo koupilo továrny

Oblast někdejší Transylvánie patří v rámci Evropské unie k chudším regionům a mezi středoevropskými a východoevropskými členy je na chvostu v seznamu HDP na obyvatele. Průměrná hrubá mzda se dlouhodobě drží hluboko pod hranicí 1 000 eur, konkrétně to je 726 eur. Už jako člen někdejšího RVHP bylo Rumunsko jedním z chudších členů. Brzdila a nadále ho brzdí nedostatečná infrastruktura, která omezuje rozvoj regionů. Rumunská vláda si je toho vědoma a jako součást hospodářské postcovidové obnovy plánuje investovat do dopravní infrastruktury více než 60 miliard eur.

Samotná Evropská unie pak zařadila rumunskou dálnici A1 o délce 581 kilometrů mezi evropské strategicky důležité stavby a bude ji spolufinancovat částkou 12,4 miliardy eur z unijních fondů. Právě dálnice A1 je ale také dobrým příkladem toho, jakými „nemocemi“ Rumunsko nadále trpí, v čele s korupcí, která v zemi bují. Projekt má skluz zhruba 8 let a některé jeho již hotové úseky se musely dokonce strhnout nebo přestavět.

Firmy přesto o Rumunsko jeví v posledních letech zvýšený zájem, a to včetně těch českých, které na tamní trh pronikly díky investicím společnosti ČEZ. Letos v květnu zase oznámila skupina PPF, že plánuje posílit svou pozici na tamním realitním trhu a chystá se nakoupit rumunské nemovitosti až za několik miliard korun.

Výhled velkých investic do dopravní infrastruktury, levná pracovní síla a jedna z nejnižších sazeb daně z příjmu právnických osob v rámci EU (16 %) činí Rumunsko velmi zajímavým. Pro výrobce domácích spotřebičů je pak určitě lákadlem jeho poloha – země má přístup k Černému moři a tvoří skvělou spojnici mezi Evropou, Ruskem, Tureckem a dalšími zeměmi na východ.

Pandemie jako katalyzátor dalšího rozvoje

Rumunská média v červnu informovala, že sektor výroby domácích spotřebičů a jejich komponent vzrostl loni meziročně skoro o 20 % a zaměstnal dalších 1 300 lidí. Sedm v úvodu článku zmíněných firem dosáhlo dohromady obratu téměř 1,5 miliardy eur. To není rozhodně malé číslo, uvážíme-li navíc, že se k nim brzy přidá ještě Haier.

Společnosti De’Longhi, Philips a rumunský Arctic, vlastněný od roku 2002 Arçelikem, dokonce překonaly hranici 200 milionů eur každá. Pro místní zpravodaje to bylo zásadní, protože v tamní měně (leu) to byla více než miliarda, což se v segmentu spotřebičů ještě nikdy předtím v Rumunsku nepodařilo.

Výrobci pochopitelně rostli díky zvýšené globální poptávce po spotřebičích – a to velmi svižně od 8,7 % až po pohádkových 33,2 %. Drtivá většina zdejší produkce jde samozřejmě na export, přičemž hlavní destinací jsou další země Evropské unie.

Už v roce 2012 se usadila italská firma De’Longhi v rumunském Jucu, kde vyrábí své kávovary. Další továrnu zakoupila loni v Mădărasu na severozápadě země.

Rekordní De’Longhi

Uvedený vysoký růst o 33,2 % v předchozím odstavci se týká italské firmy De’Longhi, která vykázala v Rumunsku největší dynamiku ze všech. Její obrat dosáhl 325 milionů eur – nejvyšší sumy v historii rumunského byznysu De’Longhi. Firma už od roku 2012 vyrábí kávovary v obci Jucu a loni oznámila koupi dalších výrobních kapacit v Mădărasu na západě země. Konkrétně zde pořídila areál s celkovou výměrou 25 000 m², který tvoří dvě budovy, v nichž převzala i vstřikovací stroje a výrobu expandovaného polystyrenu. V tiskové zprávě uvádí, že tuto techniku využije i ve své produkci.

Vzhledem k obrovské poptávce po automatických kávovarech, která trvá od loňska kvůli přechodu mnoha zaměstnanců na home office po celém světě, ale i očekávanému růstu tohoto segmentu v dalších letech bude druhá rumunská továrna pro další rozvoj De’Longhi nepochybně klíčovým faktorem.

Rumunská továrna společnosti Arctic, již vlastní od roku 2002 turecký Arçelik, je největší svého druhu v kontinentální Evropě.

Arçelik rozšiřuje své rumunské výrobní závody

Místní výrobce Arctic, kterého koupil už skoro před 20 lety turecký Arçelik, jak jsme zmiňovali v předchozím textu, provozuje na domácí půdě dvě továrny. Jedna, zaměřená na produkci chladicí techniky, se nachází v Găeşti, mimochodem s výrobní kapacitou 2,6 milionu kusů ročně jde o největší výrobu lednic v kontinentální Evropě, a druhá, otevřená teprve v roce 2019, je v nedalekém Ulmi. Zde se vyrábějí pračky. Moderní areál v Ulmi je výsledkem turecké investice v hodnotě 150 milionů eur, přičemž další rozvoj tohoto závodu probíhá. Cílem je zvýšit výrobní kapacitu z jednoho na dva miliony kusů praček. Poměrně nedávno také Arçelik oznámil další rozšíření závodu v Găeşti, kde by se měla produkce zvýšit o 10 %.

Svůj již osmý rumunský showroom otevřela firma Miele v městě Craiova na jihu země.

Další investice Miele

Už v dubnu se pak v rumunských médiích objevila zpráva o chystaném zvětšení areálu německého Miele v Brašově v centrálním Rumunsku. Firma zde vyrábí komponenty používané v sektoru domácích spotřebičů. Růst značky a zvýšená poptávka po spotřebičích v posledním roce přiměly Němce k investici v hodnotě 4 milionů eur s cílem zvýšit výrobní kapacitu závodu už během druhé poloviny letošního roku. Kromě toho chystá na stejném místě Miele stavbu nové haly a nových kancelářských prostor. V Rumunsku se v oblasti výroby angažuje od roku 2008. Zdá se však, že na tamním trhu vidí i potenciál, pokud jde o prodeje spotřebičů. Před pár týdny byl otevřen již osmý showroom značky v Craiově. Jenom v Bukurešti má tyto značkové obchody tři.

Zatím jediný výrobní závod v Rumunsku má Miele v Brašově.

Kärcher otevře na podzim svou druhou rumunskou továrnu

Další německá společnost, které se v Rumunsku zalíbilo, je Kärcher. Od roku 2007 zde měla vývojové středisko a v roce 2016 otevřela svůj první závod ve městě Curtea de Argeș. Celková investice se tehdy pohybovala kolem 15 milionů eur. A dalších 20 milionů míří v témže městě do dalších výrobních linek – už v říjnu se zde začnou vyrábět vysavače.

Alessia Ianni, šéfka technického provozu chlazení Haier Europe.

Haier spouští v Rumunsku výrobu lednic

O první evropské výrobě chladicí a mrazicí techniky čínského Haieru jsme v posledních měsících psali. Spuštění této výroby považujeme za zásadní událost, která může potenciálně v dalších letech částečně zamíchat s kartami tržních podílů jednotlivých značek ve prospěch asijského gigantu. Ostatně sama šéfka technického provozu chlazení Haier Europe Alessia Ianni už v lednu v tiskové zprávě deklarovala plány firmy být do roku 2023 mezi top třemi výrobci domácích spotřebičů v Evropě. Významně k tomu má přispět i 70milionová (eur) investice v rumunské Prahové, na níž se 25 miliony podílí rumunský stát. Továrna používá inovativní modulární koncepci, díky níž by měla po postupném dalším rozšiřování dosáhnout výrobní kapacitu milion kusů ročně. Není snad třeba dodávat, že právě odsud budou na evropský trh putovat ty nejvyspělejší lednice včetně modelů se dvěma, nebo dokonce třemi oddělenými okruhy a dalšími pokročilými technologiemi zajišťujícími delší čerstvost jídla a současně omezujícími jeho zbytečné vyhazování.

Haier spouští v Rumunsku svou první továrnu. Na svém rumunském facebookovém profilu sdílela firma nejnovější fotky z místa a nadále hledá pro provoz další zaměstnance.

V příštím roce předpokládá Ianni produkci mezi 600 až 700 tisíci jednotkami. Na místě má v té době pracovat cca 800 lidí, jejichž nábor Haier zintenzivnil během letošního jara. Ianni na jaře pro rumunský Business Magazin uvedla: „Všechny produkty, které se budou vyrábět v Prahové, poputují do Evropy. Jako exportní uzel bylo vybráno Rumunsko. Myšlenka vycházela ze skutečnosti, že naše strategie je navržena s cílem být co nejblíže spotřebiteli. Bylo tedy jasné, že musíme stavět v Evropě. Poté, co jsme provedli dlouhou analýzu, ve které jsme studovali několik zemí po celé Evropě, padla volba na Balkán.“

Rumunsko nakonec zvítězilo, protože má z hlediska logistiky velmi strategickou polohu a je na křižovatce tří dopravních koridorů – může velmi dobře přijímat komponenty z Číny, může dodávat na Západ, ale i v rámci regionu. A nechybí zde dostatek místních dodavatelů, v čemž hraje nemalou roli to, že zde funguje spousta výrobců produkujících komponenty pro automobilový průmysl.

Haier na místě své nové továrny postupně přikoupil ještě další půdu a celkově disponuje 13 hektary pozemků. Nevylučuje, že bude do budoucna ve svých zdejších investicích pokračovat. Alessia Ianni rozhovor pro Business Magazin uzavřela slovy: „Chceme zde zůstat hodně dlouho.“

Práce na ruském Haier Industrial Parku pokračují. Koncem jara bylo znovu slavnostně kopnuto do země za účasti špiček firmy v rámci zahájení další fáze projektu.

Haier pokračuje i v investicích v Rusku

Evropská pobočka Haieru má výrobní závody vedle Rumunska také v Turecku, Itálii a Rusku. Ve francouzském Bourges, kde se montovaly sporáky značky Rosières, byla výroba ukončena, protože nebyla rentabilní. Továrnu získal Haier, když předloni koupil italskou firmu Candy Hoover. Naproti tomu investice ve východní části kontinentu pokračují. Kromě Rumunska také v Rusku, kde vznikl takzvaný Haier Industrial Park v Naberežných Čelnách. Pokračuje zde postupné rozšiřování areálu, zvyšování výrobních kapacit a postupné přidávání dalších skupin výrobků do výrobního portfolia. Jde například o pračky, televizory a chladničky. Generální ředitel Haier Europe Yannick Fierling se zde koncem jara zúčastnil zahájení další fáze výstavby, o níž informoval na svém LinkedInu. Má jít o smart továrnu nové generace. Druhý ruský výrobní závod provozuje Haier v Kirově, z něhož putují na trh pračky. Obě továrny každopádně produkují zboží výhradně pro ruský trh.

Německý Kärcher spustí v Rumunsku na podzim už svou druhou továrnu. Vyrábět v ní bude vysavače.

V regionu jihovýchodní Evropy investuje i Hisense

Další čínský obr zahájil své evropské tažení v roce 2018, když koupil více než 95 % akcií slovinského Gorenje. Už tehdy oznámili Číňané své plány vybudovat ve Velenje novou továrnu na televizory, která by jim pomohla s růstem v tomto segmentu v Evropě. Pandemie loni postup zpomalila, ale letos v květnu podepsali Chaio Liu, šéf továrny Hisense Europe Electronics, a Zdravko Počivalšek, slovinský ministr pro ekonomický rozvoj a technologie, dohodu o státní dotaci v hodnotě 1 milionu eur pro další rozšíření provozu. Jde o 25 % celkové investice, zbytek zajišťuje samotný Hisense. Produkce televizorů se nachází v areálu Gorenje u města Velenje – fungují zde čtyři automatizované linky a jedna manuální určená k výrobě 70- a 75palcových televizorů. Do budoucna se počítá celkem s osmi automatizovanými linkami. Výrobní kapacita má vzrůst z nynějších 2 milionů až na 3,9 milionu.

Produkce televizorů Hisense ve slovinském Velenje už běží. Postupně se bude výroba rozšiřovat. Výhledově by se zde mělo produkovat 3,9 milionu televizorů ročně.

Lubor Jarkovský