Nejmodernější recyklace spotřebičů probíhá ve Stráži pod Ralskem
Na pozvání kolektivního systému Elektrowin jsme vyrazili v polovině května na exkurzi do společnosti PRAKTIK system, která provozuje v České republice několik recyklačních závodů. Ten největší a nejkomplexnější se všemi třemi stupni zpracování vybudovala ve Stráži pod Ralskem, kde z domácích spotřebičů a dalšího elektra přímo na místě vzniká mimo jiné plastový materiál vhodný bez dalšího zpracování k výrobě plastových výrobků. Česká firma se tak řadí jen mezi několik málo subjektů v Evropě, které mají všechny tři stupně zpracování na jednom místě. A to není jediná oblast, kde v oboru recyklace na české i mezinárodní úrovni vyčnívá.
V loňském roce překonalo množství elektroodpadu hranici 60 kg na osobu. Jedná se o číslo týkající se každého obyvatele Země. Celkově činí hodnota v současnosti 54 milionů tun za rok, přičemž do roku 2030 by to mohlo být až 75 milionů tun. Evropa stojí v popředí snah tento ekologický problém řešit, protože elektronika včetně spotřebičů by vzhledem k množství použitých plastů, kovů (včetně těch cenných), plynů a dalších materiálů rozhodně neměla končit na skládkách, natož někde v přírodě. Zbytek světa za starým kontinentem propastně zaostává, což dokládá komplexní evropská legislativa týkající se elektroodpadu, fungující systém kolektivních systémů a zpracovatelů využívajících nejmodernější postupy a technologie. Evropa má pak ještě další motivaci recyklovat – postrádá na svém území či ve spřátelených zemích zdroje mnoha kritických surovin. Snaha nastartovat cirkulární ekonomiku proto nemá pouze ekologický rozměr.
Lada Martinková, generální ředitelka společnosti PRAKTIK system, a Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému Elektrowin, hovoří k zástupcům výrobců a distributorů během květnové exkurze v recyklačním závodě.
PRAKTIK system
Společnost, která patří mezi současnou evropskou špičku ve svém oboru, založil už v roce 1994 podnikatel Petr Linhart, který dodnes zůstává jejím jediným majitelem. Firma se dlouhodobě věnuje zvyšování efektivity ve zpětném získávání surovin, především jde o železné i neželezné kovy a plasty, a v současnosti má tři pobočky – v Praze, Horním Slavkově a tu největší a nejdůležitější ve Stráži pod Ralskem, kde jsme se zúčastnili zhruba dvouhodinového semináře s prohlídkou. Historicky je specialistou na recyklaci chladicích a mrazicích zařízení, ale zpracovává spoustu dalších spotřebičů a elektroniky včetně praček, myček, sušiček, mikrovlnek, sekaček, televizorů a IT techniky. Roční kapacita firmy je 50 000 tun elektrošrotu a na jejím rozvoji a růstu se aktivně podílel i Elektrowin, který zůstává největším kolektivním systémem na trhu zajišťujícím zpětný odběr vysloužilých spotřebičů.
Jedinečná linka nejen na evropském kontinentu
Skutečným unikátem, a to světovým, je zdejší linka na zpracování lednic a mrazáků, která je zde v provozu od roku 2019, stála tehdy 6 milionů eur a ročně jí projde až 450 tisíc kusů lednic. Za hodinu je zde zpracováno 90 kusů spotřebičů. A v čem tkví ona unikátnost linky? To nám přiblížila generální ředitelka firmy Lada Martinková: „Pro druhý stupeň recyklace, tedy drcení korpusů, jsme si sami vyvinuli systém čištění PUR pěnové izolace od nadouvacích plynů. Tato část linky je zcela unikátní a díky ní dosahujeme tak vysokého množství zachyceného plynu. I zbytek linky od spuštění postupně inovujeme, abychom zlepšovali výtěžnost a provozní parametry.“
Samotné zpracování začíná na lince tím, že se korpusy lednic a dalších chladicích zařízení rozdrtí v 2,5 m širokém mlýnu pomocí masivních řetězů. Z drti se následně separují magnetické kovy, směs plastů a neželezných kovů a polyuretan. Ten poté prochází přes šnekové dopravníky, kde je zahříván na vysokou teplotu. Tím dojde k uvolnění zbytkového plynu. Celý proces drcení a separace probíhá v uzavřené technologii, zainertizované dusíkem. Proto nemůže dojít k výbuchu, zahoření a zároveň ani k úniku nadouvacích plynů.
Pokud jde o chladivo používané v lednicích, jeho únik nehrozí. Pracovník na lince se napojí pomocí odsávacích kleští na chladicí okruh a odsaje plyny i oleje. Olej se pak ještě dočišťuje od zbytků chladicích plynů. Plyny jsou pak zkapalněny pomocí kryokondenzace a uloženy ve velkoobjemových tlakových nádobách. Firma nerozlišuje, zda jsou chladivem izobutan, freony nebo třeba čpavek. Pouze v případě posledního jmenovaného používá jinou odsávací linku.
Co se děje s polyuretanem?
Velkou výzvou je pro recyklaci polyuretanová pěna, která slouží k izolaci nejen u chladniček a mrazniček. A přestože Liebherr nebo Whirlpool v posledních dvou letech představily její ekologické alternativy, polyuretan bude trhu dominovat ještě dlouho. A ještě mnohem déle ho budou muset zpracovávat recyklační linky. Bohužel nejde o materiál, kterému by šlo vdechnout druhý život stejně snadno jako kovům nebo i některým plastům. Největší část ho proto míří do cementáren, kde slouží jako tuhé alternativní palivo. „Menší část produkce využíváme jako sorbent a distribuujeme do havarijních sad hasičům nebo na sběrné dvory. Má totiž výborné savé vlastnosti a jde ho využít i tímto způsobem. Pro tyto účely ho máme certifikovaný i jako výrobek,“ doplňuje Lada Martinková.
Plast a zase ten plast
V posledních deseti letech výrazně stouplo množství plastů, které PRAKTIK system zpracuje, což souvisí pochopitelně s tím, že se k němu dostávají i modernější modely spotřebičů, v nichž plastů přibylo. Plastových materiálů je mnoho druhů a jejich separace není jednoduchá – slouží k tomu různé mechanizované třídičky pracující s hustotou materiálu. V laboratoři firmy každou várku plastového recyklátu podrobně analyzují a kontrolují, aby se k odběratelům dostal pouze materiál odpovídající kvality. Zakoupili kvůli tomu i sofistikovanou techniku, nicméně občas si musí pomoci postaru plamenem svíčky. Když si nejsou jistí, podle způsobu hoření ihned poznají, o jaký druh plastů se jedná.
Obrovskou výhodou je, že firma dokáže zpracovávat také vícesložkové plastové odpady, takže se věnuje nejen sektoru spotřebičů a elektra. Končí u ní také palubní desky či nárazníky z aut. Dokonce spolupracují s výrobci automobilových dílů v navracení získaných materiálů zpět do výroby.
Čistá směs plastů připravená k expedici zákazníkům.
Kovy jako nejcennější artikl
Velká část prohlídky závodu je věnována procesu recyklace spotřebičů, kde najdeme jak více druhů plastů, tak různé kovy. A samozřejmě množství kompozitních materiálů. PRAKTIK system všechny tyto materiály separuje. Na výstupu pak jsou jednotlivé materiály téměř čisté a firma je dodává partnerům do jejich výroby. Největší zájem je samozřejmě o kovy.
Pokud se při čtení zamýšlíte nad tím, z kolika procent je jeden spotřebič opět využitelný ve formě materiálu, u lednice je to dle Lady Martinkové asi 80 %. „Největší podíl tvoří železné kovy, které putují do hutí. Neželezné kovy jsou využity ve slévárnách. Plasty, konkrétně polypropylen a polystyren, mají své uplatnění u výrobců plastových výrobků, dále využijeme sklo, ale také freony, z nichž se chemickým procesem vyrábí kyseliny,“ uzavírá.
Společenská odpovědnost
Během prohlídky jsme vedle technických aspektů provozu firmy upozorněni na její dlouhodobou spolupráci s věznicí ve Stráži pod Ralskem. Už od roku 2008 docházejí do PRAKTIK systemu pracovat tamní vězni. Z původních pěti lidí je to dnes 80.
Vedle toho se firma věnuje osvětě formou exkurzí, jaké jsme se zúčastnili i my, a dalšími aktivitami včetně organizací akcí pro děti. Letos navíc slaví 30 let od svého založení. Generálním partnerem oslav v podobě akce nazvané „PRAKTIK fest“ je kolektivní systém Elektrowin. Veřejnost se bude moci podrobně seznámit s tím, co se děje s vysloužilými spotřebiči. Cílem je lidem ukázat, že má recyklace smysl a že každý může přispět k ochraně životního prostředí.
Exkurze pořádané organizované společností Elektrowin se zúčastnilo mnoho zástupců značek a distributorů.
Autor: Lubor Jarkovský
