Basic HTML Version
43
Sell • Červen 2013 • 43
ceny ropy. Vraťme se k ní ještě jednou.
„Od druhé poloviny února dolarová cena
ropy Brent klesla, což tlačilo ceny výrob-
ků navázaných na ceny ropy směrem
dolů. Od poloviny dubna se cena ropy
Brent stabilizovala mírně nad úrovní
100 amerických dolarů za barel,“ řekl
nám Škop a pokračoval: „Poslední vývoj
cen v zemědělství naznačuje, že by se
měla situace v potravinářském průmys-
lu již stabilizovat. Směrem nahoru však
tlačí ceny slabší koruna. V průměru pro
letošní rok očekáváme vzestup výrob-
ních cen o 1,3 procenta. Záležet bude
samozřejmě na dalším vývoji cen komo-
dit. Nejen ropy, ale též kovů a zeměděl-
ských výrobků.“
Za eura i za dolary
si připlatíme
Zbystřit pozornost by nyní měli
zástupci společností obchodu-
jících se zahraničím. Je vysoce
pravděpodobné, že koruna bude
nadále oslabovat. Mírně, ale
přece. Kumulují se totiž protiin-
flační rizika. ČNB bude muset
s vysokou pravděpodobností ver-
bálně intervenovat, aby kurz vzal
tato protiinflační rizika v úvahu.
V horizontu do konce letošního
roku tak porostou tlaky na mír-
né oslabování koruny vůči euru.
Kurz by se postupně mohl dostat
i mírně přes 26 korun. Výhled pro
hlavní akciové indexy na rozvinu-
tých trzích od analytiků ze Socié-
té Générale je mírně optimistic-
ký, snad s výjimkou amerických
akcií. Odhad pro index PX? Opět
optimistický, pražská burza by
do konce roku mohla posílit
o 12 procent.
Věděli jste,
že loňská průměrná…
…nominální měsíční mzda činila
v ČR 25 101 korun?
…výše starobního důchodu
u nás
dosáhla 10 770 korun?
…nominální čistý příjem na člena
domácnosti představoval 12 681 Kč?
Pro příčinu současného
stavu musíme nahlédnout
do historie
Hrubý domácí produkt České republiky
se v období od letošního ledna do břez-
na propadl o 0,8 procenta. Komentáře
z Českého statistického úřadu (ČSÚ)
potvrzují, že volatilitu (kolísavost kurzu
nebo ceny) způsobilo předzásobení ta-
bákovými výrobky v posledním čtvrtletí
loňského roku. Možná bychom mohli
připustit, že z pohledu deflačních ten-
dencí nejde o nic zásadního. Zajímavější
je však další komentář, zdrojem je opět
ČSÚ: „Vývoj výdajů na konečnou spotře-
bu domácností, vládních a neziskových
institucí v minulém čtvrtletí již nebyl
hlavní příčinou hospodářského poklesu.
Nízká inflace podporovala stabilizaci po-
ptávky domácností zejména po spotřeb-
ním zboží netrvanlivého charakteru.“
Jinak řečeno, struktura HDP by zas tak
protiinflační být nemusela, což centrální
banku může uklidnit. Kde vidí analytici
příčinu současného hospodářského
poklesu v ČR? Publikujeme názor Jiřího
Škopa: „Tvorba fixního kapitálu je dlou-
hodobě poznamenána klesající ochotou
podnikatelských subjektů a vládních
institucí investovat do obydlí, ostatních
budov a staveb. Významný obrat nastal
v posledních měsících ve vývoji zahra-
ničního obchodu a jeho příspěvku k tvor-
bě HDP. Snižující se zahraniční poptávka
v důsledku všeobecné ekonomické re-
cese se postupně promítá do exportních
možností tuzemské ekonomiky. Po třech
letech růstu klesl v uplynulém čtvrtletí
tuzemský vývoz a zahraniční obchod
přestal být zdrojem růstu HDP. Klesající
investiční aktivita vyvolala další propad
stavebnictví. Meziroční a zejména mezi-
čtvrtletní vývoj HDP byl negativně ovliv-
něn nerovnoměrným výběrem některých
daní z produktů. Výrazné předzásobení
tabákovými produkty a s ním spojený
vysoký výběr příslušné spotřební daně
v posledním loňském čtvrtletí byly pří-
činou značně podprůměrného příjmu
z této daně v prvním letošním čtvrtletí.“
Jak vidí perspektivu
české ekonomiky ředitel
KB Henri Bonnet?
Očekávám, že prostředí zůstane dosti
obtížné ještě po několik příštích čtvrt-
letí, ale vzhledem k nadcházejícímu
zmírnění fiskální konsolidace jsem op-
timistický. Hospodářství se začne již
brzy obracet k růstu. Jakmile domác-
nosti změní svůj negativní pohled na
ekonomiku, jejich spotřebitelský ape-
tit ožije. K tomuto trendu by se o něco
později mohlo přidat i zlepše-
ní investiční aktivity podniků.
Základy českého hospodářství
jsou zdravé, včetně jeho bankov-
ního systému. Spuštění penzijní
reformy bylo velmi důležitým
krokem k zajištění dlouhodobé
stability veřejných financí.
Co tedy můžeme
očekávat?
Nová prognóza z dílny ČNB by
měla ukázat na revizi inflačního
výhledu směrem dolů, a to ze
dvou důvodů. Inflace v prvním
čtvrtletí byla oproti prognóze ČNB
nižší, v březnu o 0,3 procenta.
A za druhé bychom neměli ne-
chat bez povšimnutí skutečnost,
že v poslední době byla oznáme-
na některá jednorázová snížení
cen. Je jich více, ale vzpomeňme
alespoň plyn a telefonní služby.
Výhled na dynamiku HDP
v příštím roce by se měl také
posunout dolů, podle únorové
prognózy centrální banka před-
povídala růst HDP v příštím roce
o 2,1 procenta. Odhady tržního
rozvoje?Dejmeslovo ještě jednou
Jiřímu Škopovi: „Vývoj trhů se bude čer-
vencem počínaje nejvíce soustřeďovat
na novou prognózu kurzu koruny k euru.
Podle poslední prognózy ČNB předpoví-
dalakurzprodruhé letošní čtvrtletí vevýši
25,26 a pro třetí čtvrtletí 25,17. Nicmé-
ně se zdá, že bankovní rada je spoko-
jená s korunou nad hladinou 25,50 Kč
za euro. Z tohoto pohledu dává smysl,
že nová prognóza bude tuto skutečnost
reflektovat a výhled na korunu bude re-
vidován ke slabším úrovním.“
Miroslav Hruška
EKONOMIKA