Basic HTML Version
33
Sell • Říjen 2013 • 33
Je nepopiratelné, že technika nám vý-
razně zjednodušuje život a lidé se stá-
le více zaměřují pouze na jednoduché
úkony obsluhy. Degraduje se tím úroveň
řemesla, která je pro kvalitní design ne-
zbytná, a zdá se, že i naše životy jsou
ovládány a technika sama určuje směr
designu. Alexius Appl to ale vidí trochu ji-
nak. Pochopení současného moderního
trendu a zaujetí vlastního stanoviska po-
važuje ve svém oboru za zcela zásadní.
Nepopírá, že se výrazně snížila úroveň
manuální zručnosti a cit pro materiál,
ale zároveň oceňuje nové technologie
v oblasti projektování a možnost rela-
tivně snadné a rychlé práce, což ovšem
svádí k formálnímu přístupu při řešení
daného úkolu. „Uvedené skutečnosti se
projevují zejména při výuce designu na
školách výtvarného zaměření. Strach
ze složité techniky a její filozofie odvádí
stále více mladé lidi od studií technic-
kých oborů a logicky také od náročného
studia průmyslového designu,“ dodává
a zároveň ukazuje příkladná díla svých
studentů, kde je patrný vyvážený tvar
mezi technickou, výtvarnou a lidskou
hodnotou díla. Hovoří o důsledném pro-
pojení humanitních nároků a moderního
projektování s klasickou manuální do-
vedností a o jejich vzájemném ovlivňo-
vání, které umožňuje nalezení nových
směrů pro moderní design. Klade přitom
důraz na lidskost, funkci, estetiku a for-
mu, která je podle jeho slov základním
kamenem pro zvládnutí současné a bu-
doucí profese designéra.
Ve svých přednáškách často klade stu-
dentům otázky typu: proč design ano
a proč design raději ne. Odpovědi se
snaží hledat v minulosti. Vysvětluje, že
průmyslový design se vyvíjí od poloviny
18. století, od manufaktur přes malo-
sériovou výrobu až po dnešní složitou
a sofistikovanou produkci v rámci glo-
bální světové ekonomiky. „Sériová výro-
ba strojů od počátku své existence byla
a je zaměřena na ekonomický úspěch
podmíněný relativně snadnou obslu-
hou jak pracovní linky, tak výsledného
finálního produktu,“ podotýká a dále
dodává: „Aby byly splněny tyto základ-
ní požadavky, bylo nutné při konstrukci
jednoúčelových strojů (nová skupinu
speciálních strojů – později robotů) při-
řadit k vývoji nový fenomén, a to poža-
davek na snadnou obsluhu (ergonomii),
bezpečnost a také estetické a kulturní
hodnoty. Začátky výtvarného zpracová-
ní byly ovlivněny osobní účastí autora
při tvorbě navrženého předmětu nebo
stroje. Relativně veliká část práce jak
konstrukční, tak modelová vyžadovala
veliký potenciál intelektuální i manuální,
které byly v symbióze a vřele se ovliv-
ňovaly a doplňovaly. Slušnost, pokora,
vzájemný respekt jak k technice, tak
zejména k ostatním spolutvůrcům spo-
lečného díla byly základní hodnoty úspě-
chu…,“ vysvětluje nostalgicky a svůj
obdiv k předmětům a strojům minulosti
často demonstruje i v pražském Národ-
ním technickém muzeu. Zde připomíná
vlivnou německou školu Bauhaus, která
měla za úkol obnovit jednotu umění pod
vedením architektury a vyjádřit těsný
vztah umění k řemeslu. „Umění a tech-
nika mají tvořit nový celek. Konečným
cílem výtvarné činnosti se má stát stav-
ba. Každý student Bauhausu se musel
naučit řemeslu. Kultivovaný výrobek ze
začátku minulého století byl hodnotou
pro další vývoj designu jak v naší zemi,
tak v celém moderním světě. Důraz na
detail, na citlivé finální provedení celého
produktu ukázal na možnosti produkce
zboží tohoto typu i v hromadné sériové
výrobě. Zasloužená úcta a obdiv k to-
muto období kulturních a inteligentních
hodnot trvá a je stále aktuální,“ uzavírá
docent Alexius Appl.
Vlastimil Růžička
Alexius Appl
Původně vyučený nástrojař
vystudoval pražskou Umprum.
V současné době působí jako do-
cent v oboru průmyslový design.
Je několikanásobným laureátem
ocenění Vynikající design a jeho
projekty se řadí k tuzemské
i světové špičce.
DESIGN