24
24•Sell •Duben2015
Mohl byste zmínit současné trendy
voblasti designudigestoří?
Design digestoří následuje estetické
trendy ostatních produktů, samozřejmě
s přihlédnutím ke specifickým techno-
logickým omezením. Do výroby diges-
toří vstupují nově energetické štítky,
které ovlivní vývoj digestoří směrem
k úspornějším či efektivnějším systé-
mům. Začnou se více používat úspor-
né bezkartáčkové motory v kombinaci
s vysoce účinnými baffle filtry. Označe-
ní energetických štítků bude ale značně
problematické, protože existují digesto-
ře, které dokážou energii i ušetřit. Pro
AEG jsemnavrhl spolu sOndřejemVác-
lavíkem digestoř, která v sobě kombinuje
odvod par z domu s recyklací vzduchu.
Uživatel si může zvolit pomocí elektro-
nického systému, zda vytáhne páry vně
domu spolu s teplem, nebo teplo ušetří
a pročistí vzduch filtry a vrátí ho zpět do
místnosti. V zimníchměsících takdiges-
toř dokáže ušetřit energii za otop oproti
klasickému odtahovému systému.
Důležitý je také soulad s interiérovým
designem. Jak sepostupujeudigestoří?
Digestoře jsou v tomto ohledu vlastně
poměrně jednoduché. Buď je zcela začle-
nítedonábytku, ženejsou ani vidět, nebo
jim necháte „brandovou“ tvář, to zname-
ná, že přesně kopírují prvky ostatních
spotřebičů, anebo je děláte jako solitéry,
které z digestoře udělají určitý akcent
dané kuchyně. Ani v jednom případě
vlastně na estetikukuchyňskéhonábytku
příliš nenavazují. Navazují na ni svými
rozměry a kvalitou materiálu, esteticky
jsou spíše v souladu s ostatními spotře-
biči, nebo naopak jsou ve výrazném kon-
trastu a jsou objektem, který přitáhne
vaše oko jako první.
Kuchyně se postupně stávají pevnou
součástí obývacích pokojů. Jak se to
odráží v jejichdesignu?
Stávají se součástí pokojů, ale stále jsou
nějak vizuálně odděleny buď jídelním
stolem, nebo ostrovem.Myslím, že hlav-
ně kuchyně s pracovní deskou obchozí
ze všech stran je jakýmsi velkým retro
trendem. Pochopitelně se tomu přizpů-
sobují i digestoře, a to především tím,
že nepřiléhají ke zdi, ale visí ze stropu.
Pro designéra to znamená zohlednit
pohledy ze všech stran, i zadní strana se
stává důležitou a je třeba ukázat značku
i zezadu. Islanové digestoře se většinou
věší výše, aby neubíraly vizuální kontakt
z kuchyně s lidmi v obýváku.
A jaká jepodlevásbudoucnostkuchyní
adigestoří?
Jsme na prahu internetu věcí, což
je poměrně nový trend v oblasti kont-
roly a komunikace předmětů běžného
využití mezi sebou nebo s člověkem,
a to zejména prostřednictvím techno-
logií bezdrátového přenosu dat a inter-
netu.Máme už systémy, které umožňují
propojení, a zbývá jen vytvořit dosta-
tek „periferií“. Účelem, nebo spíše vizí
je vzájemná komunikace jednotlivých
zařízení pro vytváření synergického
efektu – hodnoty pro zvýšení kvality
života. Přirozeně se ale bude všechno
otáčet kolem extrémně konzervativní-
ho zákazníka. Vše bude děláno tak, aby
mu to dovolilo vařit „jako od babičky“
s perfektním a stálým výsledkem smen-
šími nároky na čas a s potřebou zkoušet
a ladit proces do finálního a jediného
správného výsledku.
Azvítězí-limolekulární strava?
Dalo by se skoro říci, že budeme jíst
molekulární stravu, jen pokud se něco
pokazí – budeme mít málo přírodních
zdrojů a budeme muset stravu vyrábět
průmyslově. Jinak si nedovedu před-
stavit, že by se člověk dobrovolně vzdal
požitku z chutě a vůně pokrmů, se kte-
rými vyrůstal a které do značnémíry for-
mují kulturu každé společnosti. Radost
zpřípravy jídlaazvyky se stolováním jsou
zase osou každé rodiny, a tak si myslím,
že molekulární strava může být zajíma-
vý doplněk stravy, může být nutností na
meziplanetárních misích, ale asi nebude
standardem pro kvalitní život.
Přestoževbranži zvané designbývápoměrně těžké
prosadit se, JanČtvrtník sklízí jedenúspěchzadruhým.
Jehoportfolio je skutečně úctyhodné– od lisuna citrony
agumovýchháčkůpřes prsteny, vázyažpo sedací nábytek.
V rozhovoru jsme se tentokrát zaměřili nadigestoře.
Designové krocení
větrných tunelů
INTERVIEW• JanČtvrtník
Designér JanČtvrtník
(1975)
Vystudoval SUPŠPraha, ateliér
propagační grafiky,Pedagogickou
fakultupři Jihočeské univerzitě,
obor učitelství pro umělecké školy,
a následně pakVysokou školu
uměleckoprůmyslovou vPraze
v ateliérudesignuMichalaFroňka
a JanaNěmečka.Studoval také ve
Finsku a vPeru, získal stipendium
IngvaraKamprada naUniverzitě
průmyslovéhodesignu ve švédském
Lundu.S jeho komplexnímdílem
semůžete seznámit na interneto-
vých stránkách
