48 48 • Sell • 4/2026 TÉMA • TEMU vřenou otázkou zůstává, zda to znamená skutečnou změnu modelu, nebo jde spíše o pokus o přizpůsobení, který jen v nové podobě rozvíjí dosavadní logiku Temu zaměřenou primárně na cenu a objem. Už teď je zřejmé, že další fáze růstu této platformy se nemusí točit jen kolem spotřebitelů. Nově mohou přibýt evropští obchodníci a značky. Program pro místní prodejce se zkrátka neobjevuje ve vakuu. Evropská expanze společnosti Temu probíhá pod stále přísnějším dohledem regulátorů. Od 1. července 2026 zavedené clo ve výši 3 eura v případě zásilek nízké hodnoty pod 150 eur zásadně zasahuje do dosavadního modelu Temu a dalších asijských platforem. Kolem společnosti se vyrojily i kauzy týkající se ochrany spotřebitele. Evropská komise uložila Temu na základě Aktu o digitálních službách (Digital Services Act) pokutu ve výši 200 milionů eur a v několika zemích byla zároveň zahájena i lokální řízení. V Maďarsku musí evropský provozovatel Temu na základě rozhodnutí úřadu pro hospodářskou soutěž (GVH) vrátit zákazníkům minimálně 882 milionů forintů (2,25 milionu eur) a navíc odvede do státního rozpočtu pokutu 437 milionů forintů (1,1 milionu eur). Ve srovnání s tím působí sankce České obchodní inspekce ve výši 1 milionu korun zcela zanedbatelně. Je každopádně vidět, že po letech otálení a hlasitého bití na poplach ze strany lokálních prodejců striktně dodržujících veškerou legislativu se úřady obcházení evropských pravidel hry konečně zabývají. Temu a stín recyklačních příspěvků (EPR) S rostoucím podílem Temu na trhu vyvstává v kontextu regulací i palčivá otázka dodržování pravidel rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Systém nařizuje, že každý, kdo uvádí na trh obaly či elektroniku, musí finančně přispívat na jejich recyklaci (v ČR například do systémů Elektrowin, Asekol, Ekolamp či EKO-KOM). Teorie hovoří jasně – z pohledu unijní legislativy (včetně zmiňovaného DSA) nesou tržiště odpovědnost za kontrolu svých prodejců. Toto pravidlo platí bez výjimky jak pro přímé asijské zásilky, tak pro evropské obchodníky v rámci programu Temu Local Seller. Pokud český e-shop přes Temu či jiné tržiště prodává například do Německa, musí se registrovat v německém EPR registru a hradit tam příspěvky. Platformy mají technickou povinnost zablokovat prodejce, kteří platné registrační číslo nedodají. V praxi však kontrola ze strany Temu (i dalších marketplaců) často drasticky pokulhává. U asijských i lokálních prodejců se běžně objevuje praxe, kdy se zaregistrují u kolektivního systému pouze na nezbytné minimum. Získají tak registrační číslo, kterým „odemknou“ prodej na tržišti, ale do systémů už nehlásí reálné tuny dovezených materiálů. Tržištím historicky chyběly kapacity i motivace ověřovat, zda vykázané objemy odpadu odpovídají reálným prodejům. Stávají se tak nechtěným štítem pro subjekty obcházející ekologické příspěvky, čímž tito prodejci získávají neférovou cenovou výhodu vůči poctivé konkurenci. Pod aktuálním tlakem hrozících sankcí z EU se však i tento systém musí začít narovnávat. A snad tomu v praxi tak skutečně bude. Závěrem V tomto složitém a regulovaném prostředí lze program Local Seller každopádně vnímat ve více rovinách. Podle oficiálního sdělení nabízí Temu lokálním obchodníkům nové trhy, návštěvnost a jednodušší mezinárodní prodej. Nelze však ani vyloučit, že tento program je jakýmsi vstřícným „PR krokem“ směrem k evropskému trhu a unijním činitelům. Pokud Temu do svého systému zapojí místní prodejce, evropské skladové zásoby a lokálně vyřizované objednávky, může tím zmírnit dojem, že na evropské obchodníky vyvíjí cenový tlak výhradně pomocí produktů z Asie. Autoři: Roland Haidar, Lubor Jarkovský
RkJQdWJsaXNoZXIy MTIzMjY=