Česká e-commerce prošla v průběhu posledních dvou let svou vůbec první krizí. Pro prodejní kanál, který byl zvyklý na kontinuální růst, byly propady skutečným šokem. O to větším, že mnoho hráčů se v covidovém obratovém opojení zavázalo k velkým investicím do nových skladů a dalších oblastí svého podnikání. Náraz do zdi byl pro mnohé z nich velmi nepříjemný. Zdá se však, že e-shopy mají to nejhorší již za sebou i v sektoru elektra, kde data GfK ukazují u několika důležitých kategorií dvouciferný růst. Přesto není zatím důvod k oslavám.
Zejména v elektru nejsou totiž výsledky posledních měsíců nadále až tak růžové, když se podíváme na cenovou erozi, klesající průměrnou prodejní cenu v mnoha kategoriích a započítáme fakt, že srovnávací základ z loňska je velmi nízký. Dosažení růstu tak není výsledkem nějakého extra pozitivního vývoje na trhu, jako spíš toho, že loni byla situace mimořádně špatná. Meziroční růsty, které vidíme v grafu GfK za měsíc únor, u spotřební elektroniky, telefonů a velkých i malých spotřebičů, je potřeba tedy brát s rezervou. Navíc graf v části věnované tradičním prodejnám ukazuje, že celkově přetrvávají na trhu problémy. Současně ale dál potvrzuje mírné zlepšení v sektoru velkých spotřebičů, který loni dlouhé měsíce trápily soustavné propady. Jak vyplývá z dalších dat a údajů GfK, které jsme publikovali už v minulém vydání, velmi slabý hodnotový růst MDA je způsoben cenovou erozí. Kusově totiž trh roste. Meziroční srovnání v hodnotě se ovšem drží blízko nuly v procentuálním vyjádření. A dokud pořádně neožije trh s nemovitostmi, zásadní obrat nelze čekat.
V sektoru malých spotřebičů naopak pokračuje již loni nastartovaný svižný růst. Oživení na tomto trhu je výrazně jednodušší a rychlejší záležitostí. Je také vidět, že ze sebe Češi shodili strach z války na Ukrajině nebo z cen energií. Ne že by v těchto věcech došlo k výrazným změnám, ale trend poklesů cen energií má na zlepšení spotřebitelské nálady vliv. A to i díky tomu, že by měl pokračovat dál. V případě války si pak lidé na její existenci na kontinentu zkrátka zvykli, stejně jako ve své době po prvotním šoku přijali realitu covidové pandemie. Návrat nemalé části národa do „starých kolejí“ tak není vyloženě překvapivý.
Z dlouhodobého hlediska je však potřeba vnímat pokračující problémy Evropy – zejména sousedního Německa, jehož kondice má obrovský vliv na českou ekonomiku. Období klidu a prosperity z 10. let je pryč. Realita 20. let, zdá se, bude vyplněna větší mírou nejistoty a bude vyžadovat odlišný přístup k forecastům. Pár pozitivních čísel z několika posledních měsíců jednoho roku tak trendy nedefinuje. Každopádně se na aktuální data GfK dívá lépe než před rokem touto dobou.
Lubor Jarkovský