Pád z obláčku do tvrdé reality. Jak megalomanské vize a honba za bilionovým ekosystémem přivedly Dreame na okraj propasti
Společnost Dreame Technology se během pouhých několika let vyprofilovala v jednoho z nejagresivnějších dravců na globálním trhu robotické úklidové techniky. Růst tržeb, masivní zahraniční expanze a oslnivé technologické inovace budily respekt u západních i asijských konkurentů. Za fasádou stoprocentního meziročního růstu se však skrývala vysoce přepálená strategie a neudržitelný korporátní labyrint, který firmu letos v létě dovedl k nutnosti fundamentální restrukturalizace. Trh domácích spotřebičů tak v přímém přenosu dostává tvrdou lekci o tom, co se stane, když velké ambice narazí na ekonomické limity, realitu tvrdě konkurenčního trhu a náhlý odliv státního kapitálu.
Vzpomínáte, jak jsme před necelým rokem informovali o plnohodnotném vstupu firmy Dreame na český trh? Na oslnivou prezentaci na IFA navázala tehdy začátkem října neméně oslnivá prezentace na pražském Žofíně. Zdálo se, že investice nemají svůj strop. Zástupci Dreame, komunikační agentury i samotné české distribuce v podobě společnosti WESTech nám odhalovali velkolepé vize, které se měly začít naplňovat už během několika málo měsíců. Jenže zkraje letošního roku jsme v redakci zaznamenali, že ne vše se odvíjí podle původních plánů. A to jak na základě informací posbíraných napříč oborem, tak v rámci naší vlastní činnosti, kdy distributor i komunikační agentura přestali reagovat na naše dotazy.
Architektura iluze – vize bilionového impéria a korporátní labyrint
Abychom pochopili hloubku současných problémů Dreame, musíme se vrátit do roku 2025, kdy zakladatel Yu Hao oficiálně představil strategii transformace Dreame na „podnik budoucnosti“. Jeho vizí bylo vybudovat první technologický ekosystém, který by dosáhl výhledově hodnoty jednoho bilionu amerických dolarů. Ovšem i plány pro nejbližší roky byly astronomické – konkrétně dosažení tržeb 100 miliard jüanů (cca 15 miliard USD) v roce 2026 a neuvěřitelného 1 bilionu jüanů v roce 2028 (cca 148,3 miliard USD). Společnost se proto vrhla do velmi divoké diverzifikace s cílem vybudovat tisíc různých produktů napříč kategoriemi. Od již produkovaných vysavačů přes avizované elektromobily, satelitní sítě až po polovodiče.
Co to znamenalo v praxi? Začala vznikat neuvěřitelně komplexní struktura – v době, kdy tato poměrně krátce realizovaná strategie dosáhla svého vrcholu, operovala firma na trhu prostřednictvím 955 formálně propojených entit a zhruba 200 relativně nezávislých obchodních jednotek, které zaměstnávaly přes 20 000 zaměstnanců. Yu Hao si udržoval 62,3% podíl v mateřské společnosti Dreame Technology, která fungovala na modelu, jejž analytici trefně označují jako „light parent, heavy platform“ – tedy štíhlá mateřská firma, robustní platforma.
Jak tak ohromný kolos ufinancovat? Vpravdě jednoduše a silně rizikově pomocí extrémního pákového efektu. Abychom byli konkrétní, vlastní 20% kapitálová účast dokázala mobilizovat 80 % prostředků od lokálních čínských samospráv prostřednictvím různých platforem, spravujících fondy v hodnotě 25,2 miliardy jüanů. Zářivý růst tak stál na vratkých základech externích státních investic a masivních úvěrů, což u mnohých vyvolávalo obavy a paralely s historickým kolapsem čínského konglomerátu LeEco.
Yu Hao, zakladatel Dreame
Konkurenční svěrák a eroze ziskovosti v jádrovém byznysu
Zatímco vedení alokovalo pozornost a miliardy jüanů do okrajových start-upů, primární generátor hotovosti – segment úklidové robotiky – se mezitím ocitl v tvrdé cenové válce. Válce, na níž se paradoxně firma Dreame sama podílela a přilévala v ní olej do ohně. Přestože trh s robotickými vysavači globálně rostl, současně dospěl do fáze sílící cenové eroze a rozšíření dřívějších inovací jako LiDAR napříč všemi cenovými kategoriemi produktů. V roce 2025 klesla v Číně průměrná cena robotického vysavače o 6 % a na globální úrovni o více než 4 %. Náklady na prodej pak začaly ukrajovat téměř 30 % celkových tržeb odvětví.
Konkurenční firmy začaly navíc provádět úpravy své vlastní strategie, které Dreame dostaly pod obrovský tlak. Roborock se rozhodl maximalizovat tržní podíl i za cenu eroze marží, když navýšil dodávky na 7,78 milionu jednotek, ale jeho čistý zisk se paradoxně propadl o 31 %. Ecovacs se zase vydal cestou fokusu na vyšší a vybavenější segment domácí robotické techniky.
Ikarův let aneb automobilové fiasko a drsný návrat na zem
Nejvýraznějším symptomem nadměrných ambicí Dreame byl vstup do extrémně kapitálově náročného odvětví výroby elektrických vozidel. Už loni na podzim, když nám během akce na Žofíně zástupci distributora a reklamní agentury prezentovali megalomanské plány, jsme cítili lehké svrbění v zátylku – přišlo nám to na jednu stranu fascinující, ale současně přestřelené. Za oněch 18 let existence magazínu SELL jsme se již nesčetněkrát setkali s rozličnými přehnanými vizemi, které bez výjimky končily vždy stejně – tvrdým nárazem do zdi. A jak se ukázalo, ani Dreame není a nebude výjimkou. Firma zformovala pro vývoj aut původně tým čítající zhruba 1 000 zaměstnanců. Cílem bylo dobýt trh s ultraluxusními elektromobily. Masivní ofenziva vyvrcholila letos na jaře odhalením konceptu Nebula NEXT 01 JET Edition v San Franciscu, který měl disponovat raketovými motory (ano, čtete správně) a systémem LiDAR s podporou průkopníka autonomního řízení Sebastiana Thruna.
Místo zhmotnění futuristických vizí, o nichž psala snad všechna motoristická periodika, ale následoval onen zmíněný náraz do zdi. Zatímco Xiaomi investovalo do vývoje svého vozu poctivé tři roky, Dreame rezignovalo po pouhých deseti měsících. V červnu 2026 společnost ohlásila kompletní stažení plánů na sériovou výrobu. Důvodem tohoto brzkého ústupu byla výše nutných investic a především fakt, že automobilový projekt takříkajíc vyčerpal svůj primární účel – nalákat lokální čínské státní fondy investovat celkem 10 miliard jüanů. Samosprávy totiž začaly projevovat rostoucí politickou opatrnost.
Prototyp elektroauta Dreame jsme viděli i my. Letos v lednu na veletrhu CES
Katalyzátor pádu – odliv kapitálu a mediální blamáž
Všechny předchozí popsané události vyvrcholily začátkem letošního léta. Už letos v zimě během oslav čínského Nového roku nasadila firma obří marketingovou kampaň včetně reklamy na americkém Super Bowlu a ukázala roboty MagicBot Gen1 a MagicDog v nejsledovanějším pořadu čínské státní televize. Mělo to doložit technologickou dominanci, avšak investigativní novináři ze zpravodajského webu Caixin Global odhalili, že vystoupení bylo zaplaceno a roboti zdaleka nedosahovali úrovně, aby bylo možné je uvést reálně na trh. Co hůř, následně unikly reálné finanční výsledky. Místo veřejně deklarovaných tržeb 40 miliard jüanů zjistily investiční fondy při hloubkové kontrole, že skutečné tržby činily pouze polovinu a zisk byl o třetinu nižší. Navíc vyšlo najevo, že v domácí Číně klesl Dreame tržní podíl jak v robotických vysavačích, tak podlahových myčkách.
Centrální vláda navíc zpřísnila dohled nad participací místních státních struktur v private equity investicích, což pro Dreame znamenalo okamžitou krizi likvidity. Následovaly audity, rušení plánovaných kancelářských prostor a pád akcií spojených firem, což ve výsledku vymazalo miliardy jüanů z papírového bohatství zakladatele. Vyšetřování také odhalilo, že firma získala celkem přes 20 miliard jüanů od čínských samospráv a svou činností v podstatě ohrozila veřejné finance, protože zdroje získala za účelem zcela nerealistické expanze.
Tvrdá restrukturalizace a koňská dávka Ozempicu
Tváří v tvář kolapsu sáhlo představenstvo společnosti k nevyhnutelnému odstřižení ztrátových operací. Struktura 200 obchodních jednotek byla v podstatě zrušena. Místo toho firma přešla na konsolidovaný model čtyř strategických divizí – Chytrá domácnost, Zahrada, Chytrá mobilita (bez výroby vozidel) a tzv. Embodied Intelligence. Tento proces postihl plných 12 % z celkového počtu 20 000 pracovníků, odhadem tak bylo přes noc zrušeno 2 400 pozic. Propouštění probíhalo často metodou plošného rozpuštění celých divizí či regionálních poboček bez ohledu na individuální výsledky.
Značku navíc opustili někteří klíčoví manažeři. Zástupce vedoucího pro vývoj humanoidní robotiky Yu Chao odešel a založil úspěšný start-up Lumobots. Firmu opustil i výkonný ředitel čínské sekce Guo Renjie, klíčový architekt obratu společnosti, který si následně založil vlastní podnik Lexiang Technology za silné podpory velkých kapitálových institucí. Tento odliv mozků a důvěry je na trhu pochopitelně vnímán jako signál nestability.
Průmyslová robotika a záchrana skrze IPO
Po bezbřehém a unáhleném rozmachu se z vizionářských aktivit do budoucna jeví jako nejživotaschopnější divize Embodied Intelligence spravovaná laboratoří MagicLab. Divize se zaměřuje na integraci průmyslových SSD disků, edge computingu a nízkolatenční úložné kapacity nezbytné pro nasazení robotů v reálných továrních provozech. Aktuálně hlásí tato část Dreame objednávky za více než 500 milionů jüanů.
Klíčem k přežití celé firmy je však v tuto chvíli předvstupní prodej akcií, který odstartoval v červnu 2026. Cílem je uvolnit 5 až 10 % podílu při celkovém ocenění podniku na obřích 70 miliard jüanů. Získaných 3,5 až 7,0 miliard jüanů má podniku zajistit nezbytnou hotovost na běžný provoz. Silný zájem ze strany globálních investorů dává značce naději, ale vyhráno rozhodně nemá. Bude záležet na tom, zda je současné zeštíhlení jen chvilkovým odložením hlubších problémů, nebo účinným vyčištěním účetnictví a návratem k reálnému zisku. Následující měsíce ukážou, zda má Dreame skutečně nakročeno k tomu stát se jedním z nejvýznamnějších hráčů na trhu, nebo zda zaplatí tvrdou daň za to, že chtělo dělat všechno a všude.
Lubor Jarkovský
