Lubor Jarkovský
ZRCADLO
53
zkušenosti, a ty nová tvář nemá, takže občasné pokusy někoho
takříkajíc „vytvořit“ končí většinou nezdarem. Firma nakonec
dospěje k tomu, že na to prostě nemá čas a potřebuje mít na
dané pozici člověka, který jí bude přinášet zisky, ne se rozkou-
kávat, jak vlastně ten obchod s domácími spotřebiči fungu-
je. Zajímavé přitom je, že ani zkušení lidé z jiných segmentů
technického zboží nebo zcela jiných kategorií zboží nejsou
příliš vítáni. S nadsázkou jsem od někoho na nedávném Favia
Day slyšel: „Nemáme čas někomu vysvětlovat, co je to trouba
a co lednice.“ To je samozřejmě přehnané, nicméně je pravda,
že problematice fungování různých chladicích systémů u led-
nic nebo systémů čištění trub mnohdy pořádně nerozumí ani
lidé z oboru, natož ti, kdo se předtím věnovali mobilním ko-
munikacím a televizím. Druhý rozměr je osobní. Tím, jak je
český trh malý, v rámci jednoho oboru se lidé často znají, vy-
tvoří si osobní vztahy, takže si i zástupci přímých konkurentů
tykají a na dealerských akcích vedou debaty u piva. Občas je
toho alkoholu až moc a byznysové dýchánky se mění v divoké
večírky. Dlouholetý produktový manažer pak využívá svých
přátelských vztahů se zástupci prodejců k tomu, aby k nim
dostal své zboží. Prosté a jednoduché. Funguje to tak všude,
ale u nás díky malým rozměrům trhu je onen osobní element
mnohonásobně umocněn.
A tak je lov na zkušené produktové manažery logickým vý-
sledkem, stejně jako to, že si je firmy vzájemně občas kradou.
V pozadí pak dokonce probíhají utajené schůzky, pomalu jako
kdyby šlo o nějakou hru tajných služeb.
Bez vejce není slepice
Současné řešení, které firmy volí, je pochopitelné, protože jim
umožňuje okamžitě řešit situaci. Jenže všichni víme, že do-
nekonečna to takhle dál nepůjde, a už nyní se podle neustále
narůstajících „HR aktivit“ ukazuje, že produktových mana-
žerů je velký nedostatek. Vychovat nové síly je nutné, všichni
si to uvědomují, jenže doba tomu vůbec nepřeje. Každý chce
všechno hned – a teď to nemyslím pouze ve vztahu k pra-
covním silám a jejich zkušenostem. Platí to pro nás všechny
i v roli spotřebitelů. Naše nároky se jen v rámci dlouhého ře-
tězce, jímž celý obchod je, posouvají dál a stejně jako my ne-
chceme čekat týden na dodání nového telefonu, ale chceme
ho hned, a proto ho jdeme koupit do Alzy, kde je většinou
skladem, i když je tam o něco dražší, nechtějí na nic pochopi-
telně čekat ani firmy zboží vyrábějící, dodávající, distribuující
a prodávající.
Všichni jsme tím, kam až jsme dospěli, trochu zhýčkaní
a zkažení. Nedávno jsem si po delší době něco objednal
v Softcomu, zaplatil kartou online a neprozřetelně si jel věc
vyzvednout osobně. Více než desetiminutová anabáze výdeje
zboží se třemi „á čtyřkami“ lejster, nutností vyplnit hůlkově
jméno, číslo občanky a podpis spolu s vyslechnutím si infor-
mace, že nemám platit online, že to je rychlejší zaplatit na mís-
tě, mě přesvědčila, že do Softcomu už nic vyzvedávat osobně
určitě nepůjdu. Kdyby takhle fungovala Alza, tamní výdej by
se zhroutil během 10 vteřin. Alza mě zhýčkala, protože jako
v Softcomu to ani ne před 10 lety fungovalo prakticky všude
a tehdy jsem takový výdej zboží vnímal jako standard.
Teď jsem trochu odběhl od tématu, ale ono to všechno spo-
lu přece souvisí. Doba prostě nedovoluje angažovat na mnoha
pozicích nováčky. Tak to prostě je a osobně jsem zvědavý, jak
se bude situace na trhu vyvíjet dál, protože lítá řež o zkušené
produktové manažery probíhá kdesi za oponou dál, doba na
zaškolení se zkracuje a dříve nebo později musíme dosáhnout
bodu, kdy bude potřeba zastavit, nadechnout se a možná udě-
lat i krok zpět.
Sell • Květen 2016 • 53
Červ
7
