38
38 • Sell • Listopad-prosinec 2016
Kritiku falešných zpráv šířících se přes
sociální sítě vyslovil dokonce i součas-
ný prezident Barack Obama. V projevu,
který v polovině listopadu měl po boku
Angely Merkelové u příležitosti návště-
vy Německa, věnoval falešným zprávám
a jejich potenciálně destruktivnímu vlivu
na veřejný život několik minut. Obama
sice varoval pouze v obecné rovině před
tím, že pokud veřejnost nebude vědět, kde
je pravda, bude paralyzována při rozhodo-
vání o budoucnosti, ale mnozí jiní se do
Facebooku pustili zcela adresně.
Útoků bylo tolik, že na ně nakonec
zareagoval na svém facebookovém pro-
filu přímo sám Mark Zuckerberg. Podle
něj Facebook ví, že jsou falešné zprávy
a šíření zavádějících informací přes soci-
ální sítě problém. Jeho aktivity proti zavá-
dějícím zprávám nejsou nové, probíhají
průběžně a na základě posledních zku-
šeností Facebook v tomto boji ještě přidá.
Představa, že falešné zprávy sdílené na
Facebooku měřitelně ovlivnily výsledky
voleb, je ale podle Zuckerberga „celkem
šílený nápad“.
Něco jiného si myslí web Buzzfeed, kte-
rý provedl analýzu spočívající ve srovnání
dvaceti nejpopulárnějších falešných zpráv
tematicky kolemamerických voleb s dvace-
ti nejpopulárnějšími zprávami seriózních
médií se stejnou tematikou. Popularita
se v tomto případě měřila pomocí sociál-
ních interakcí na Facebooku, tedy podle
počtu sdílení, komentářů a lajků. Výsle-
dek? Dvacet nejpopulárnějších falešných
zpráv mělo v součtu o 1,35 milionu více
sociálních interakcí než dvacet nejpopu-
lárnějších zpráv seriózních médií. Zatím-
co falešné zprávy vygenerovaly více než
8,7 milionu interakcí, seriózní média
dosáhla v součtu jen na necelých 7,4 mili-
onu. Jen pro dokreslení je pak namístě
uvést, že z dvaceti posuzovaných faleš-
ných zpráv jich 17 bylo v Trumpův pro-
spěch a jen jedna jednoznačně hrála do
karet Hillary Clintonové.
Podle Zuckerberga každopádně tvoří
v celkovém součtu falešné zprávy na
Facebooku jen asi 1 procento příspěvků.
Toto vyjádření je trochu zavádějící, neboť
neporovnává množství seriózního a faleš-
ného mediálního obsahu, ale množství
všeho obsahu, včetně například fotogra-
fií uživatelů z dovolené nebo check-inů
ze společenských akcí. Zuckerberg navíc
zřejmě nebere v úvahu ani to, že některé
příspěvky nemusí být úplně vymyšlené,
ale mohou být nepravdivé a zavádějící jen
zčásti, ovšem klidně v klíčové části.
Měl by Facebook
potlačovat falešné zprávy?
O tom, že falešné zprávy jsou pro volby
problém, ví svoje už i řada jiných zemí než
Spojené státy. Některé africké státy dokon-
ce přistoupily až k tomu, že sociální sítě ve
dnech před volbami pro své obyvatelstvo
blokují. I zde se ovšem nabízí pochyb-
nost, zda to dělají z dobrých úmyslů jako
ochranu obyvatel před falešnými zpráva-
mi, nebo ze špatných
úmyslů jako ochranu
vládnoucích
skupin
před lepší informova-
ností občanů.
Každopádně je dis-
kutabilní už to, zda
by se Facebook vůbec
měl pouštět do posu-
zování toho, kte-
rý obsah je vhodný
a který nikoliv. Nemě-
la by sociální síť být spíše platformou,
kde lidé sdílí svoje názory, přičemž kva-
lita sdíleného obsahu je jejich vlastní
zodpovědnost? Doposud Facebook vždy
tvrdil, že je platformou, a volil střední
cestu, kdy znevýhodňoval (a jen v odů-
vodněných případech zcela cenzuroval)
projevy, které byly nelegální, zavádějící
a podvodné. Praktickým problémem
tohoto přístupu je, že mezi zavádějícím
obsahem a názorem v některých přípa-
dech nevede zcela jasná a jasně definova-
telná hranice.
Facebook se i nadále chce vyhnout
tomu, aby pravdu a lež posuzoval sám.
Chce ale více uživatelům usnadnit to, aby
mohli závadný obsah nahlašovat sami,
a nadto chce zdokonalit svoje algoritmy
pro automatické odhalování závadného
obsahu. Dále se Facebook chystá navázat
užší spolupráci s nezávislými organiza-
cemi zabývajícími se ověřováním infor-
mací. Výsledkem by pak nemuselo nutně
být to, že určité zprávy nebudou v kanálu
novinek (News Feedu) vůbec viditelné,
i když je pravděpodobné, že díky nasta-
vení algoritmu se budou zobrazovat méně
uživatelům. Podle představ Facebooku by
ale všechny zprávy pochybné kvality měly
minimálně být jasně označené jako kon-
troverzní a nepravdivé, aby si je uživatel
mohl sám ověřit.
Vedle toho se Facebook rozhodl zakro-
čit proti webům, které na falešných zprá-
vách vydělávají pomocí reklamy. Přestože
již nyní tyto weby spadaly do kategorie
webů, kam Facebook podle svých pravidel
reklamu přes svoji reklamní síť nedodával,
protože nabízely zavádějící či podvodný
obsah, Facebook změnil podmínky tak,
že v nich je vyloučení reklamní sítě pro
weby nabízející „falešné zpravodajství“
výslovně uvedeno.
Jestli všechny tyto kroky pomohou,
a hlavně kam sociální síť zavedou, to
ukážou příští měsíce a roky. Vypadá to,
že si Facebook bude muset časem vybrat.
Buď je jen platformou pro sdílení, a pak
není namístě, aby do obsahu sdíleného
lidmi a organizacemi zasahoval nad míru
požadovanou zákony. Anebo je spíše
mediální společností, která je za obsah,
který uživatelům nabízí, spoluzodpověd-
ná, a pak tento obsah musí korigovat. Obě
cesty mají svá úskalí a ani jedna není bez
otázek. Současný stav, kdy Facebook tvr-
dí, že je jen platformou, ale přitom stá-
le více do sdíleného obsahu zasahuje, je
ovšem ještě horší a dlouhodobě vypadá
jako neudržitelný.
Jindřich Lauschmann
Facebook se kvůli americkým volbám
rozhodl zakročit proti falešným zprávám
Máme po amerických volbách a vyhrál je kandidát, který vyvolával a nadále vyvolává vášnivé diskuse.
Ti, kteří k Donaldu Trumpovi mají negativní vztah, tak nyní pilně analyzují, co se vlastně pokazilo, že volby
z jejich pohledu dopadly takto nepříznivě. Část jejich kritiky se přitom snesla i na Facebook. Sociální síť
podle Trumpových odpůrců dostatečně nezakročila proti šíření falešných a vymyšlených zpráv, což prý
ovlivnilo výsledek voleb v Trumpův prospěch.
SOCIÁLNÍ MÉDIA
