Již několik let se bez výraznějšího posu-
nu vpřed řeší nová legislativa o výrob-
cích s ukončenou životností. Můžete
nám shrnout situaci? Loni jste varoval
před tehdejší verzí, která podle vás na-
hrávala odpadovým firmám…
Během těch posledních čtyř let proběhl
nový pokus o vyčlenění výrobků s ukon-
čenou životností ze zákona o odpadech.
Pracovali na něm všichni zainteresovaní,
tedy asociace výrobců, odpadové firmy
i Ministerstvo životního prostředí. Vý-
sledek je nicméně ten, že Legislativní
rada vlády zákon vrátila. Ne proto, že by
byl zákon vyloženě špatný, ale převážně
proto, že má tento zákon silnou vazbu na
zákon o odpadech a ten neprošel. Cel-
kově bylo okolo této problematiky příliš
mnoho tlaků ze strany odpadové lobby,
která výslednou podobu zákona ovlivnila.
A to nebylo samozřejmě správně.
Co se týče výrobců a kolektivních
systémů zajišťujících zpětný odběr spo-
třebního technického zboží, chtějí mít
pochopitelně celý proces pod kontrolou.
Pohled se ale trochu změnil. Neustále se
mluví o oběhovém hospodářství a výrob-
ci jsou nuceni produkovat výrobky nejen
šetrnější, ale dále využitelné. Je pro ně
tedy zásadní, aby věděli, co se s materi-
ály z recyklované techniky děje, jak jsou
zpracovávány, a mohli je případně znovu
využít při výrobě nových zařízení.
Proč je lepší, aby se o recyklaci postara-
li samotní výrobci, a nikoliv odpadové
firmy?
Jednoduše proto, že pro výrobce není re-
cyklace byznys a celkem logicky žádný
z nich nechce platit „bianco šek“ odpado-
výmfirmám, pro které by recyklace naopak
byla čistým byznysem. Kolektivní systémy
ze zpětného odběru a recyklace neprofi-
tují. Naopak jsou ze strany výrobců, kteří
za nimi stojí, motivovány náklady snižovat
a přicházet s novými efektivnějšími řeše-
ními. Každý rok se zvyšuje kvóta pro sběr
o 5 %. Výrobci logicky chtějí množství
zpětně odebraných starých zařízení zvy-
šovat, ovšem bez navyšování nákladů. Ko-
lektivní systémy mají za ty roky již velmi
dobře nastavené systémy, vědí přesně, jaké
materiály lze získat, a aktivně se zabývají
tím, aby je prodaly.
Současná vláda se tedy od loňska vzhle-
dem k blížícímu se konci svého man-
dátu věcí víceméně přestala zabývat.
Schválení legislativy tedy bude řešit až
další kabinet, což je znovu běh na dlou-
hou trať, že?
Elektrowin vedu již 12 let a moje zkuše-
nosti mi říkají, že se znovu téma zákona
o výrobcích s ukončenou životností ote-
vře někdy v roce 2019. Nyní po volbách se
bude vše usazovat a nějakou dobu potrvá,
než se zákonem zase začne vláda aktivně
zabývat.
To je dlouhá doba. Řešíte nějak situaci, že
se novou legislativu nepodařilo schválit?
Situace ve zpětném odběru technické-
ho zboží je taková, že zde působí hodně
subjektů. A prakticky žádný z nich není
spokojen se současným stavem. Snaží-
me se napříč kolektivními systémy bavit
o vytvoření dobrovolné koordinační plat-
formy, která by dočasně nahradila ten
nepřijatý zákon. Všichni máme určité
kvóty. Elektrowin coby kolektivní sys-
tém zacílený primárně pro odběr domá-
cích spotřebičů je již několik let výraz-
Už několik let po sobě pravidelně hovoříme s předsedou představenstva společnosti
Elektrowin Romanem Tvrzníkem o chystaném zákonu týkajícím se výrobků s ukončenou
životností. Odpadové firmy jeho přípravu významně ovlivnily ve svůj prospěch, ale
zákon v této podobě naštěstí neprošel ani přes Legislativní radu vlády. Změna kabinetu
nové projednávání výrazně zdrží, a tak chystají jednotlivé kolektivní systémy zabývající
se sběrem technického zboží alespoň dočasné řešení. Nová legislativa je přesto potřeba,
protože u té současné je její vymahatelnost v praxi prakticky nemožná.
Roman Tvrzník:
Nová legislativa týkající se
recyklace spotřebičů neprošla, současný stav
je ale problematický
INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELEKTROWIN
36
36 • Sell • Říjen 2017
