ně nad kvótou, což nás stojí dost peněz.
Na trhu jsou ale systémy, které kvóty na-
opak neplní. Koordinační platforma by
měla umožnit, aby ten, kdo má přebytek,
mohl kvótu zobchodovat s někým, kdo ji
nezvládá plnit. Mezi asociacemi výrobců
a kolektivními systémy panuje v tomto
shoda a snaží se celou věc projednat jak
s Ministerstvem průmyslu, tak Minister-
stvem životního prostředí. K celé věci by
se musel ještě kladně vyjádřit Úřad pro
ochranu hospodářské soutěže.
Elektrowin je kolektivní systém, za
nímž stojí přední výrobci domácích
spotřebičů. Jak by podle vás měl ideální
zákon o výrobcích s ukončenou život-
ností vypadat?
Měl by vytvářet stejné podmínky pro
všechny a měl by umožnit předat si mezi
sebou plnění kvót. Současně v něm musí
být jasně ošetřeno, kdo bude plnění zákona
vymáhat, což v současném zákoně není.
Složitá vymahatelnost zákona je hlav-
ním důvodem, proč je potřeba nová
legislativa?
Ano, jde o jeden z hlavních důvodů.
Současný zákon by za určitých okolnos-
tí vlastně stačil, ale musela by v něm být
nastavena pravidla kontroly a jeho vy-
mahatelnosti. Naše hlavní očekávání od
nového zákona je zkrátka narovnání pod-
mínky pro všechny a to, že budou všichni
zákon důsledně dodržovat.
Jaká další témata kromě nedořešené le-
gislativy musíte aktuálně řešit?
Jedním z těch opravdu velkých jsou pro
nás elektronické obchody. Ty české platí
přímo nám nebo nakupují zboží od čes-
kých výrobců. Tím je zajištěno finan-
cování kolektivního systému. Problém
jsou zahraničí obchody dodávající zboží
českým zákazníkům. Padají proto návr-
hy jak na úplnou liberalizaci trhu, tedy
v podstatě zachování současného stavu,
nebo naopak regulaci, že by příspěv-
ky odváděl ten, kdo výrobek doveze do
ČR. Konkrétně by to byl tedy dopravce,
pošta a podobně. Objevila se i myšlen-
ka, aby e-shopy dobrovolně informovaly
zákazníky, že jsou do kolektivního
systému zapojeny. Uvidíme, jak to celé
dopadne. Všechny možnosti jsou aktuál-
ně otevřené.
Důležitá je pro nás i změna týkající
se redukce jednotlivých skupin zařízení.
Místo 10 jich bude pouze 6, což se ale
samozřejmě běžných spotřebitelů nijak
nedotkne.
Jak probíhá v současnosti recyklace
spotřebičů? Jaké získané materiály se
pak skutečně recyklují a znovu použí-
vají? Jsou to i plasty?
Primárně jde samozřejmě o kovy. Plasty
jsou trochu složitější problematikou. Ně-
které je celkem jednoduché zpracovat
a prodat, například polystyren z chlad-
niček. Lze ho granulovat, dobarvit. Jeho
celá produkce se prodá opravdu jedno-
duše. Polypropylen už se obchoduje slo-
žitěji. Problém jsou obecně plasty, které
obsahují zpomalovače hoření a různé
příměsi, například polychromované bife-
nyly. Tyto plasty musejí bohužel skončit
většinou na skládce, protože se nedají ani
spálit, aby se alespoň využily k výrobě
energie.
Jakými způsoby podporujete odevzdá-
vání spotřebičů k recyklaci?
Máme celou řadu programů, jako
například edukační pro školy, kte-
rý se nazývá Recyklohraní. Menší
obce zapojujeme pomocí programu
Recyklujte s hasiči – tento program
vlastně nahrazuje sběrné dvory,
které v malých obcích nejsou. Spo-
lupracujeme s kraji, často vkládáme
informační letáky do lokálních
novin a podobně. Pak máme různé
akce, jako je například Recyklační
víkend s Technickým muzeem. A za-
pomenout nemohu ani na intenzivní
spolupráci s prodejci, na jejichž pro-
dejnách máme umístěné boxy na menší
spotřebiče. Často také na prodejnách
organizujeme různé akce, abychom
veřejnost informovali o tom, jak se
správně starého zařízení zbavit.
INTERVIEW • ROMAN TVRZNÍK • ELEKTROWIN
Sell • Říjen 2017 • 37
37
